Precitnutie v Garden State

Příjemně a citlivě natočený film,ze kterého si kousíček ponaučení každý odnese.Vynikající ''ulhaná'' Natalie Portman je zde roztomile ztřeštěná,Zach Braff mi jako herec dvakrát nepřirostl k srdci,ale poté co jsem se dozvěděla že film režíroval a napsal k němu scénář tak musím uznat že má něco do sebe... „Pokud se nebudeš umět zasmát sám sobě, tak se ti bude život táhnout víc, než bys chtěl.“ (24.04.2010)

Tahle autorská prvotina Zacha Braffa se rozjíždí zdánlivě "nezajímavě". Ovšem od chvíle, kdy se objeví Natalie Portman je to skvělé (Ta holka fakt vyzrála a je nejenom krásná, ale fakt umí hrát :) ... Není to ovšem jenom její zásluha ! Braff dokázal zvládnout (doslova za "pár šupů") roli scénáristy, režiséra i hlavního hrdiny obdivuhodně..... Působivý filmeček, ze kterého si každý odnese svůj "kousek" poučení..... Na podruhé musím přidat (90% :) (22.02.2005)

Jak ráda bych dala víc, ale to bych nesměla vidět lepší filmy o přetržených "řetězech" a osvobození se od "koule na noze", ať už je tím závažím odporná manželka, odporný šéf nebo odporná figura. Tady život ztrpčuje stigma rodinné tragédie a v závěsu za ním valium. Zach Braff, který měl být "Lesterem Burnhamem" tohoto filmu, byl nemastný neslaný s valiem i bez. Přesto bych ale výlet do "státu zahrad" nikomu nerozmlouvala, naopak. (13.02.2006)

Když bych věřil na něco jako objektivní hodnocení, řekl bych, že Garden State je objektivně na čtyři hvězdičky. Jenže nevěřím, tak to říkat nebudu a vrazím hezčí tři. Proč? Protože po Bokovce a jiných, tematicky spřízněných nezávislárnách o sympatickém hridinovi s traumaty, jenž někam přijíždí aby si v hlavě srovnal svůj život a našelk němu klíč, mi Garden State až příliš snadno zapadl do zajetých kolejí a ozkoušených postupů (právě viz Bokovka). Odkládaný první polibek, opakované nasazování dojemné hudby, slza a konec... to všechno šikulka Zach Braff namíchal úplně stejně jako řada jeho kolegů před ním. Fajn, ale pro mě osobně velice průhledné, předvídatelné (jak inscenačně, tak obsahově), zkrátka ne až tak zajímavé jako pro zbytek publika. (04.04.2005)

Antidepresiva jsou špatná, ááááno. Ale nebýt jich, neměl by zřejmě tenhle film svoji tichou, místy až zasněnou atmosféru, která mi přišla tak zajímavá - ovšem ne přitažlivá. A tak to zřejmě mělo být, protožu tu máme případ lehce depresivně působícího (sychravého a deštivého) melancholického poklidného snímku, který má díky svojí gradaci, autorskému ztvárnění tématu hledání sebe sama hlavně uvnitř sebe, a emocionální síle pramenící z perfektních hereckých výkonů a srdcem vybírané doprovodné hudby potenciál stát se kultovním. Vlastně když tak o tom přemýšlím, kdybych Garden State viděl někdy na pomezí patnáctého a šestnáctého roku, kdy jsem objevoval svět dospělých a zjišťoval, co za emocionální prožitky je schopné vzbudit umění (a konečně to začínal chápat), dovedu si představit, že by to byl "film mojí generace". Pátrám v paměti a podobný kus ve zmíněné kategorii nikde nenacházím, protože buď jsou to exempláře moc pozlátkové (jako Cruel Intentions), umělecky ponuré (jako Dead Man) nebo regulérně Palahniukovsko-Fincherovské (jako Fight Club:)). Co dodat - není snadné se vyladit na tu správnou frekvenci s filmem, zvlášť pokud naletíte na kategorie Komedie-Romantický a čekáte řachandu s maloměstskými zhulenci a ulítlou Natálkou, ve které se to Drama nějak mihne a zase zmizí. Pomalé tempo úvodu (první třetiny filmu) je bohatě vykoupeno nástupem madony s kouzelným úsměvem a sluchátky s The Shins, a tím, co potom nastane a spěje k nevyhnutelnému konci. Konci, který má....duši? Ano, duši... Tady bych mohl skončit, ale to bych nic neřekl o hudbě a tím pádem i o filmu samotném, protože ji "ručně" vybíral režisér/scénárista/představitel hlavní role Zach Braff, před kterým tímto smekám, a díky kterému máme na světě další ukázku toho, jak to vypadá, když někdo do něčeho vkládá srdce, a je přesvědčen, že to tak má být. To jsou sice mudžahedíni taky, ale ti, pokud je mi známo, nic nevytvářejí, kdežto Zach Braff vytvořil ve svých 29 letech za de facto směšné peníze (na nikoliv nezávislý film) něco úžasného, u čehož ale dovedu pochopit i zdvižená obočí a znechucené úšklebky části divácké obce. To něco je kromě samostatné celkové úžasnosti i úžasně kompatkní, protože tak jako Garden State není kdovíjak alternativní a převratný počin, tak i jeho již zmiňovaná hudební stránka pochází od interpretů, kteří se tak rádi škatulkují jako "indie", ale kteří mají k původní idee nezávislosti zatraceně daleko (a které bych koupí legálního hudebního nosiče rozhodně v dalším tvůrčím úsilí nepodpořil, asi jako libovolnou současnou "poctivou českou kytarovku" z ranku Čínských Lyží), nicméně jejichž jednotlivé příspěvky pro tento film se mi i jako album hodně líbí, a jsem ochoten je tu hodinu v kuse poslouchat a dát se jimi "bavit". I když to tak dost dlouho nevypadá, a i když to rozhodně nebude platit pro každého, pro mě je to a kind of magic, a proto dávám 90%. (07.01.2011)

Neorigiální, ale upřímný a citlivě natočený příběh, který je přesně tím balzámem, který člověk potřebuje, když má pocit, že už na tomhle světě nic nemá smysl. Společně s Lost in translation (které vyhrává o prsa) nejpůsobivější film loňského roku... (11.05.2005)

Jeden z mých "osobáků", objektivní hodnocení nechtějte. 90% Zajímavé komentáře: Tommy987, cineman, anderson, wipeout, Sista (01.08.2005)

Sice je to drama, ale tohle je něčím zvláštní. Zajímavý scénář, výborné herecké výkony a mimo to nádherná muzika skloubena do skvělého soundtracku (Rock/Alternative) ve kterém jsou podle mě nejlepší skladby: Coldplay - Don´t Panic, The Postal Service -- Such Great Heights, Travis - Love Will Come Through. Přes to všechno je to rozhodně velmi příjemné překvapení, které potěší svojí hloubkou a jemností, kterou je natočen. --- Nakopej je do kulek dělej!! (23.08.2006)

║Rozpočet $2,5milióna║Tržby USA $26,782,316║Tržby Celosvetovo $35,825,316║ Zach Braff si na pozícii režiséra a herca v tomto malom filmíku počína dosť slušne, dej pekne odsýpa, zažijeme tu aj nejaké to menšie dobrodružstvo, občas príde aj nejaké to odľahčenie, zlaté úsmevy Natalie Portman, ... len škoda že v celku to tak silne nevyznie ako by si tento film žiadal, určite tam ešte niečo chýba k tomu aby ten príbeh lepšie zarezonoval a pohladil. /60%/ (21.10.2008)

Moc příjemná příležitost, která nespadne do klišé romantických sladáků ani se netváří jako skutečné drama. Cesta mladého hrdiny je s úsměvy lemována všemi možnými příhodami od nadrženého psa až po krásně ulhanou Natalii Portman, která ma malý hřbitov rodiných mazlíčku na své zahradě. Traumata, problémy a všechno kolo hlavního hrdiny se nám rychle stane blízkým a mi mu začneme fandit. Jeho někdy až tupost je pro mě osobně příjemná a není naštěstí tažena do extrémů. Výkon Natalie Portman(Amidala forever) je moc příjemný a ta holka je fakt moc dobrá:). (10.03.2006)

Scénář: Zach Braff .. Mladý tvůrce Zach Braff si ze začátku zbytečně podlamuje nohy a usazuje snímek do vod neoriginální, umělé a sedativy tlumené poutě za poznáním pravého života. Jako scénárista působí dost předvídatelně a neinvenčně, jako režisér si už vede o něco lépe. Jím podaný hlavní hrdina působí dost nesympaticky a herecky je zastíněn zbylým, velmi slušným obsazením, kdy zejména vedle prolhaně milé Natalie Portman působí více než suše. Žánrově snímek balancuje na citlivé romanci a chladné komedii. Druhá polovina filmu postupně zvedá celkovou kvality do obvyklého - příjemného zakončení, ochuceného sladkou hudbou a ještě sladčím koncem. Nakonec se Garden State z počátečních dvou hvězdiček vyhrabal až na téměř čtyři.. 70%. (05.04.2006)

„Pokud se nebudeš umět zasmát sám sobě, tak se ti bude život táhnout víc, než bys chtěl.“ Andrew se plouží životem v odevzdaném útlumu. Až úmrtí matky ho donutí poodhrnout mlhu svého světa sedativ a vydat se domů, do New Jersey na pohřeb. „Stalo se ti, žes překročila tu hranici, kdy si uvědomíš, že dům ve kterém jsi vyrůstala už dávno není tvým domovem. Najednou, dokonce i když máš stále střechu nad hlavou, se vidina domova rozplývá. Jako kdyby se ti stýskalo po místě, které ani neexistuje.“ Kromě kamarádů ze střední, na které naráží doslova na každém kroku a otce s kterým se nenávratně odcizil. Tady potká živel jménem Samantha. Něžný film o hledání pocitu bezpečí, důvěry, sebe. Trochu smutný, trochu veselý, trochu k zamyšlení a jeho pohodová nálada se dokázala přenést i na mě a to i díky skvěle vybrané hudbě. (19.02.2006)

Mám rád filmy, ktoré si vás postupne krok za krôčkom získajú, pričom tou "príťažlivou ingredienciou" nie je ani originálny príbeh, ani extravagantná forma audiovizuálu. Nie, čím si ma tento filmík získal je jeho jednoduchosť a poctivosť. Podobne ako pri Sideways, tak aj pri Garden state sa mi postupne rozširoval úsmev na tvári a dobra nálada pri srdci, ktoré vo mne rezonovali ešte dlho po zhliadnutí a to aj napriek pre mňa urýchlenému zakončeniu. Sideways je ako dobre víno, Garden State je podobne ako jedna sekvencia vo filme, cesta za cieľom, kde dôležitým nie je len samotný cieľ, ale podstatné je si rovnako vychutnať aj spomínanú cestu... . A ak k tomu hraje výborná muzička v podobe krásneho soundtracku, je to cesta o to príjemnejšia. (10.06.2005)

Zach Braff zabrousil do výsostného teritoria Kevina Smithe - do New Jersey. A vede se mu v něm docela zdatně. Procitnutí z poněkud otupělé nálady Garden State nastane ve chvíli kdy na plátno vtrhne živelná Sam v úžasném podání Natalie Portman. V ten moment si vás snímek zcela získá a až dokonce nepustí. Co mu trošku ubírá kredit je ten nezáživný úvod a někdy až moc násilně umístěná "divnost". Místo aby tu a tam ozvláštnila celkovou atmosféru, tak je jí všude habaděj a někdy je to otravné až kontraproduktivní, jelikož se vám tím postavy zbytečně vzdalují. Zach Braff vychází z tohoto filmu jako lepší režisér než-li herec. Není vyloženě špatný, ale chybí mu to správné charisma, byť jistou auru sympatičnosti mu upírat nelze. Přesto je Garden State celovečerním režijním debutem, který stojí za zhlédnutí. (10.08.2007)

Hodně citlivý a osobní film, který je určen hlavně mladým lidem. Natočené je to v takovém tom klasickém "nezávislém" hávu, ale režie je nápaditá. Herci jsou fakt dobře vybraní. Uvěřil jsem, že by to mohlo Natalii a Zachovi Braffovi spolu fakt vyjít :-) (03.06.2007)

rozpočet : $2.5 million tržby celosvetovo : $35,825,316 (26.01.2007)

Malý příjemný kult, který byl oblíbený vlastně už ve chvíli, kdy vznikl. Má všechny aspekty, které film potřebuje, abych si ho zamiloval - sympatické lidi v hlavních rolích, úžasný soundtrack a příběh, ve kterém je velmi snadné se najít, ale právě ta samozřejmost, která z Garden State čiší, mě nakonec odpudila. Ano, dokážu si představit, že jsem Andrew, který dokáže kouzelné Natalie Portman vyjádřit lásku po čtyřech dnech, ale bloudění po kořenech minulosti a zákrutách vlastní duše zůstává daleko za hranicí příjemné věrohodnosti. A navíc scénář si rozdal karty tak, že je ve finále téměř jedno, jak se kdo rozhodne, protože v takových situacích už se dnes překvapení neobjeví. (26.06.2005)

Film, ktorý (ako spomína i Adrián) sa feelingom veľmi podobá pre mňa nepochopiteľne ospevovanému Sideways. Je to film z ktorého mám pocit, že mi chce povedať niečo „veľké“, cez zobrazovanie malých veľkých vecí, ale akosi nevie ako to má urobiť ani čo presne chce povedať. Celý film pôsobí strašne rozťahaným dojmom, jednotlivé scény sú na seba radené bez zmysluplnejšej nadväznosti. Garden State stojí a padá na jedinej osobe a tou je Natalie Portmann, ktorá vo svojej postave asi ako jediná má čo hrať a kedykoľvek je na scéne, zatieňuje i pána hercorežiséra Braffa. A práve kvôli jej postave a nehynúcemu obdivu k Natálkinmu umeniu si Garden State veľmi rád pozriem znova, ale nad 7/10 sa film u mňa nedostane. (09.06.2006)

Jeden z 500 největších filmů všech dob časopisu Empire. (01.01.2010)

"Má mě rád. - Nebuď roztomilá!" A právě roztomilá epileptička Sam, a podivný svět kolem ní, je pro mne důvodem k udělení těch alespoň tří hvězd. Hlavní hrdina Andrew je totiž jen jedním ze zástupů filmových hrdinů, kteří se ztratili ve svých životech a možná ani netuší, že hledají cestu ven. Takových jsem už viděl hodně a všechny jsem chtěl přetáhnout mokrým hadrem přes obličej a násilím je dohnat k nějaké aktivitě. Jenže oni si bloumají, trošku mě tím rozčilují a dávají mi tím právo zapomenout na to, že tohle byl nakonec celkem pohodový snímek. (15.04.2016)