P.F. 77

Som precitlivený na každý detail vo filmoch zobrazujúcich dobu, v ktorej som žil. Preto som nemal problém nedoceniť slávne Pelíšky a tomuto televíznemu dielu dať štyri hviezdičky. Oceňujem na ňom nielen kvalitný scenár a autentický výkon Vlasty Chramostovej, ale aj dotváranie dobovej atmosféry prelínaním dokumentárnych a hraných záberov. Na druhej strane si myslím, že jemnejšie a tým aj rafinovanejšie zobrazenie funkcionárov, policajtov a eštébákov by účinok TV filmu na mladých divákov zvýšilo. (16.12.2011)

Výborný scenár, výborné herecké výkony a skvelá téma by si zaslúžili poctivé filmové spracovanie. Potom možno aj nejaké ceny a medzinárodné festivalové uvedenie. Televízny vizuál v Brabcovom podaní mi však pripadal poväčšinu času veľmi nepríjemný, napríklad pri pohľade/protipohľade v reštaurácii mi bolo až fyzicky zle. Možno to bol režijný a kameramanský zámer, ale u mňa sa minul účinku. Každopádne toto je smer, ktorým by sa mala uberať odnož českej kinematografie, túžiacej po dôstojnom sa vysporiadaní s minulým režimom. (14.11.2016)

Na golfistovu otázku mám, alespoň za sebe, jednoznačnou odpověď - celé to působilo hluboce a na dlouho. Minulost se nezmění a právo soudit nemá snad nikdo, ale přesto cítím obdiv k těm, kdo měli odvahu a dali ji najevo veřejně...Vlasta Chramostová podává výtečný výkon, ale ani zástupci dalších hereckých generací nejsou o nic horší. Daniela Kolářová je skvělým příkladem soudružky se zodpovědnou funkcí, Jan Langmajer a jeho filmová manželka Stanislava Jachnická představují takřka typické socialistické lidičky a jde jim to velmi dobře, ale naprosto nezapomenutelní jsou ti nejmladší - studenti posledního ročníku Divadelní Fakulty AMU, připravující se na své absolventské představení, moji zbožňovanou tragédii Romeo A Julie. Příhodně zvolený námět pro dva zamilované, Michaelu Maurerovou a Zdeňka Rohlíčka alias Hanku a Petra, představitele nejslavnějších milenců...nebudu mluvit o příběhu, i když je to pro mě velkým pokušením, podat výpověď o nádherném herectví a lásce...deklamace epilogu z Romea A Julie přednesená paní Chramostovou, za okolností jaké nastaly v Brabcově filmu, to je nejkouzelnější scéna jakou jsem letos viděl...věřte, že stejně jako moje, tak i vaše srdce bude jímat znova, žal Juliin a bolest Romeova. (16.11.2003)

Bohužel nenadchlo, tak jak mělo. Nepopírám, že paní Vlasta Chramostová je výborná herečka a že role jí dokonale sedla. Celý film na mě působil velmi zvláštním dojmem, jako by ho někdo spíchnul horkou jehlou v podstatě na něčí objednávku. Možná si taky něco jenom namlouvám a za vším vidím jenom bubáky. Nevadilo mi prolínání děje s dobovými záběry. Raději bych je ale viděla jako samostatný dokument. Mladší ročníky, které o Chartě 77 nic nevědí, budou zřejmě možná celým příběhem tápat a budou mít spoustu otázek, na které bude potřeba odpovědět. (21.12.2011)

Společně s Hořícím keřem nejvěrohodnější a nejplastičtější obraz normalizačního morálního marasmu, který v tomto případě dospěl ještě o další devastující krok dále. Postoje zasloužilé herečky zmítající se mezi solidaritou s "umlčenými", vypjatými etickými stanovisky jejích absolvujících studentů a zcela odlišnými potřebami její vlastní rodiny nejsou podány jako příběh silné a odolávající postavy, k níž svádělo obsazení Chramostové, ale jako hluboce lidská přehlídka poklesků, selhání a etických vzepjetí. Závěrečná scéna z krematoria rozhodně patří k nejsilnějším a nejdojemnějším okamžikům celé naší kinematografie, jelikož také nenápadně a o to působivěji vypovídá o naprostém vykolejení základních hodnot. Před mnohovrstevnatým scénářem Kohouta a Mašínové nezbývá než smeknout, stejně jako před formálně komplikovaným pojetím Jaroslava Brabce, které ze záhadného důvodu nepůsobí samoúčelně a napomáhá prohloubit prožitek dobové atmosféry. A Vlasta Chramostová zde rozhodně naplnila potenciál, který ji tato bezesporu životní role nabídla. (21.07.2013)