P.F. 77

Děj celého Brabcova napůl hraného, napůl dokumentárního dramatu vychází z událostí odehrávajících se okolo dokumentu Charta 77. Vlasta Chramostová hraje zasloužilou umělkyni Národního divadla..a hraje ji naprosto nepopsatelným způsobem. Vše se točí kolem rozhodnutí podepsat, či ne..rozhodnutí, které není ať v jednom či druhém případě dobré ani špatné. Na jedné straně je to, co byste měli udělat, a na druhé to, co musíte udělat pro ty, které milujete. Celý tento snímek je podtržen skvělými hereckými výkony snad všech protagonistů, a to jak starší, tak mladší generace. (30.11.2006)

Jaroslav Brabec natočil dobový příběh z temného období Anticharty, kdy byli umělečtí tvůrci a pracovníci divadel a rozhlasu na nátlak Komunistické strany nuceni podepsat nesouhlas s "pamfletem" Charta 77 a tím souhlasit se současným režimem a jeho ideologií. Hnus, který bohužel téměř všichni podepsali. Až na pár výjimek, mezi nimiž byla i Vlasta Chramostová, která si zahrála profesorku na Damu, Lídu Damiánovou (ta však zde kvůli nátlaku rodiny podepsala). Co dělá z filmu opravdu bezvadnou podívanou je fakt, že Brabec film natočil téměř jakoby autentický dokument a svědectví doby, ve kterém se střídají barevné, ostré, matné a černobílé kompozice a spolu s původními archivními materiály tvoří dokonalou souhru. Jakoby film pocházel přímo z roku 1977. Vlasta Chramostová se do své role totálně ponořila a díky svým zážitkům jí vtiskla opravdovost a pravdivost. Čest její památce, neboť právě odešla do uměleckého nebe za svým manželem Stanislavem Milotou. Ostatní role, jak studentů, profesorů, estébáků a všech dalších postav jsou zahrány někdy až s mrazivou chladnokrevností. Jakoby všichni se svými rolemi naprosto splynuli. A to se už dnes u takového druhu filmu vidí jen málokdy. V poslední třetině atmosféra houstne víc a víc, dramatičnost se zarývá až do morku kostí, až dospěje k tragickému vyústění. Strašlivá ukázka normalizačního bahna, kde charaktery lidí byly ničeny, křiveny a ušlapávány komunistickou zvěří. Hanba všem těm bolševickým bestiím!!!! (07.10.2019)

Pavel Kohout, Jelena Mašínová i Vlasta Chramostová vycházeli ze sebe. Ze svých pocitů, vzpomínek, traumat, lásek a historie. Je to SILNÉ, je to ŽIVÉ a byl jsem POHNUT. A to jsem podle některých lidí TAK MLADÝ. Ale zajímám se o HISTORII a nekašlu na PAMĚŤ. No a pokud přidáte PRVOTŘÍDNÍ režii Jaroslava Brabce, není o hodnocení pochyb! -HOSPITALIZUJ MĚ. -CO TI CHYBÍ, LUDMILO? -ODVAHA. (20.11.2006)

Film, který může sloužit jako podnět ke zpytování svědomí i těm, kdo jako já "věk kompromisů" na konci sedmdesátých let nezažili, ale jsou na každém kroku konfrontováni s dědictvím té doby - mimo jiné ve vlastním nitru. Dokážu vydávat svědectví pravdě, i když to stojí mnoho, možná vše? Anebo se hrbím, uhýbám, kličkuji? Nejde jen o velká dramata českých dějin jako je příběh charty/anticharty, ale také o drobné každodenní zápasy. Spíš než k souzení včerejšků mi PF 77 posloužilo k zpytování sebe sama uprosřed dnešků. Je to snímek, který bude málokomu příjemný - snad jen těm, kdo druhé přísně soudí a sebe nevidí. Připomíná člověku upatlané mravní trapno, před nímž by se raděj skryl. Divákovi se nepodbízí, chirurgicky se zařezává do svědomí a působí bolest tam, kde je třeba. Drobné filmařské nedostatky tu lze lehko odpustit. (31.07.2013)

P.rdel F.alešná až běda... . . . A vidět tu dnešní vytrendovanou čudlárnu, jak si hraje na hru na heroje a přitom je to všechno jen klasa za šekel přeliz a bejt v tý době, prolézají bolšánovi kaďák jako ty jejich starší vzory (...že, byli TAM všichni, no skoro všichni...), tak jak to dělají dnes jen za to, co je platí... Každopádně zde staří i mladí přehrávají až běda, vypouštějí z tlamek rádobynosné kraviny a celé je to jedna trapně vypocená taškařídce... %-o . . . Jedna hvězda tedy jen za řemeslo a možná ani to ne, protože jak jinak je to včetně otravné kamery formou i obsahem jen blábol a další rutinní televizácká sračka... - - - P.S. ...Narozena slavného 17. 11. (1926), agent StB, ev. č. 11837, krycí jméno KLÁRA... A ti další? . . . Nasrat soudruzi! - - - - - (Poprvé viděno na >pifkuntálské jebničce< - hodnocení 411., komentář zde s pohrdáním jako čtyřiadvacátý - 20.12.2011) (20.12.2011)