The Very Late Afternoon of a Faun
Réžia:
Věra ChytilováKamera:
Jan MalířHrajú:
Leoš Suchařípa, Libuše Pospíšilová, Jiří Hálek, Ivan Vyskočil, František Kovářík, Ivana Chýlková, Alena Ambrová, Ela Šárková, Erna Červená (viac)Obsahy(1)
Komediálně laděný film V. Chytilové Faunovo velmi pozdní odpoledne, natočený na motivy povídky Jiřího Brdečky, lze označit jako groteskní moralitu. Zachycuje výjevy ze života stárnoucího elegána a svůdce mladých dívek, který ze strachu před stářím a smrtí se zoufale snaží urvat, co se ještě dá. Postupně si však uvědomuje, že jeho počínání je marné a bláhové, že ve svém životě spíše ztrácel, než získával. A tak se z Fauna, na první pohled šarmantního a úspěšného muže, stává tragikomická figura zbytečného člověka. Člověka se slabošským charakterem, který po celý život chtěl jen brát a dostávat, aniž příliš riskoval. Jeho životní styl, úzkostlivě uzavřený do soukromí, je zdánlivě přitažlivý, ale jak sám hrdina zjišťuje, ústí do samoty a prázdnoty. Autorky scénáře V. Chytilová a E. Krumbachová usilovaly o jakousi moderní commedii dell´arte. Vrstvením komediálních i vážných situací odkrývají hlubší jádro příběhu, jímž je právě téma stáří a zmarněného života. Ve formálním vyjádření zůstává režisérka věrna svému rukopisu. Kromě něj dominuje snímku obrazové zachycení Prahy a vynikající herecký výkon L. Suchařípy. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (234)
S filmy Věry Chytilové mám dlouhodobý problém - buď mi přijdou jako rádoby intelektuální hříčky nebo jako jednoduché morality pro nejširší masy a celkově mi přijde filmová tvorba režisérky taková afektovaná a jednoduše "chytilovská". Pouze dva filmy z její filmografie mě opravdu oslovily, a to je právě Faunovo velmi pozdní odpoledne a Šašek a královna. V tomhle snímku se zřetelně projevuje feminismus Chytilové, když si nepokrytě střílí z typicky mužského hrdiny - stárnoucího sukničkáře, hypochondra a slabocha. Jakkoli Chytilová nadsazuje, její pohled na opačné pohlaví nepostrádá půvab a sarkastický humor. Leoš Suchařípa se do hlavní role jednak typově hodí, jednak pochopil, že jde o jeho životní šanci, a tak ji beze zbytku využil. Celkový dojem: 80 %. ()
Starnúci pracovník zahraničného obchodu rád zvádza mladé slečny. Veľmi jednoduchučký dej rozvinutý spojenou kreativitou režisérky a spoluscénaristky Ester Krumbachovej výrazne získal na kvalite práve nadstavbou. Či už ide o výtvarné riešenie záberov prírody, Prahy podfarbené hudbou s výraznou Stivínovou píšťalkou, alebo o tragikomické počínanie donjuana mierne za zenitom (nezabudnuteľný Leoš Suchařípa). Zánik a zúfalstvo osamenia utopené v odoznievajúcej vlne rozkoše sa vari nikde tak pekne nepodarilo ukázať. Okrem uvedeného ma nadchla i opilecká scéna v závere filmu, ktorá ozaj nemá chybu. Chytilová bola v 80. rokoch (a koncom 70.) v plnej forme a filmy z tohoto obdobia sú podľa mňa jej najsilnejším tvorivým obdobím. ()
,,Všude samej sex a láska žádná! '' --- Chytilovou nelze vždy úplně pochopit. Jedno je ale jisté, má pifku na chlapy. Hlavní roli ve filmu sehrál geniálním způsobem Leoš Suchařípa a já si dokonce myslím, že to byla jeho životní role. Tohle se mi líbilo. Má to šmak osmdesátek, zaprděného socialismu kdy se každý tak nějak plahočil odněkud někam bez nějakého většího přínosu sobě či společnosti a tak některým zůstala ta jediná zábava a to sex. Jenže sex je slastí okamžiku a nic dalšího nezůstává. To si nakonec uvědomí i sám Faun nyní už zmožený alkoholem i životem s celou tou tíhou poznání na bedrech... 4 LP * * * * ()
"To víš, ženský jsou nevyzpytatelný." Snímkem Faunovo velmi pozdní odpoledne otřásla Věra Chytilová snad nejvíce za svou kariéru zavedenými klišé a předsudky, přičemž v rovině "vědomí souvislosti" opět úderně vystihla obraz pokřivené morálky socialistické společnosti. Obsadit do role milovníka Fauna, namísto bonviána Kopeckého, robustního Suchařípu a do role jeho kumpána Jiřího Hálka, byla trefa do černého. Pořád nevím, zda mě Suchařípovy fialové ponožky v kombinaci s bílým oblekem víc straší nebo uchvacují. ()
Galéria (15)
Zaujímavosti (10)
- Faun bylo původně římské božstvo plodnosti, ochránce polí a stád. Později se Faunus stal jen mytologickou postavou, podobnou řeckému Satyrovi: byla to lesní bytost s napůl lidským a napůl kozlím tělem, která hraje na flétnu a tančí s nymfami. Stejná postava se v řecké mytologii nazývá Pan. (sator)
- Při natáčení režisérka tradičně terorizovala svoje herce. Leoš Suchařípa později začal brát prášky na uklidnění, aby křičící Chytilovou dokázal snášet. (BoredSeal)
- Na hlavní roli si brousil zuby Miloš Kopecký (někdejší přítel Chytilové) a očekával, že ji dostane. Když se tak nestalo, urazil se a nějaký čas s režisérkou nemluvil. Podobně režisérka zklamala Františka Husáka, který měl původně hrát roli Faunova přítele, dokonce s ním už kostymérka zkoušela kostýmy, nakonec ale roli dostal Jiří Hálek. Libuši Pospíšilovou, v té době působící na postu šéfky zábavy v Československé televizi si naopak Chytilová vytipovala pro roli Faunovy šéfky od začátku a Pospíšilová roli s potěšením přijala. (BoredSeal)
Súvisiace novinky
Zemřel herec Jiří Hálek
Ve věku 90 let nás včera opustil český filmový, televizní a divadelní herec Jiří Hálek. Rodným jménem Hugo Frischmann vystudoval pražskou DAMU a ve filmu se poprvé objevil v roce 1948 v kraťasu… (viac)
Věra Chytilová 1929 - 2014
Ve věku 85 let dnes zemřela Věra Chytilová, svérázná režisérka a scénáristka. Studovala architekturu, později FAMU. Pracovala jako manekýnka, kreslička, poté na Barrandově jako klapka a pomocná… (viac)
Fauna lze v jistém smyslu chápat jako ústřední Chytilové dílo, protože u něj se dají registrovat mnohé odkazy na předešlou i následující tvorbu. Je pozoruhodné, že Chytilová k silnému a rafinovanému vyjádření podstatných věcí nepotřebuje subtilní jinotaje, nýbrž si vystačí s kupením přímočaré symboliky a prvoplánových narážek. Kdežto o jiných jejích filmech to platí třeba jen zčásti, Faun celý stojí na tomto postupu. A funguje to. Snad díky tomu, že ona hromada direktů je sesbírána z nejrůznějších vrstev skutečnosti - tytéž významy v symbolech různé úrovně. A druhá věc: Faunovo velmi pozdní odpoledne není jen o Faunovi, ale právě i o velmi pozdním odpoledni samotném. Můžeme se smát Faunovi ve tři čtvrtě na pryč, ale z jiné strany slouží jeho figura k obrazu neodvratně se blížícího konce. Třetí věc: Chytilová si z Fauna krutě střílí, nenechá na něm nitku suchou, ale v konfrontaci s postavami podpantoflového přítele a dotěrné šéfky vychází i v autorčiných očích ubohý Faun jako morální vítěz. Jediný je schopen poněkud hlubšího pohledu na život (občas), nicméně není schopen pochopit ho jako něco, co je třeba naplnit. (To ovšem žádná z postav. Jedinou konfrontací je hudbymilovný mladík rozhazující rukama, přičemž rozlívá Faunem přinesený džus.) Proto také trapně selhává v konfrontaci s Vlastičkou. Ne, že by se s ní měl hned ženit, ale na některé věci je prostě nutno odpovědět. Faun umí jen utíkat, před odpovědností (úspěšně), před stářím (marně) do komického estétství a honby za erotickými požitky. Autorka mu nicméně během celého filmu nedopřeje realizovat ani jediný. Vrcholem výsměchu je, když mu toho nejstrašnějšího zajíce nasadí do kanceláře místo Vlastičky. Po trapasu u Vlastičky (apropó, to její nadržené "já jediná vás chápu" vyznívá jako autorčin způsob, jak ztrapnit i tuto dosud jedinou důstojnost si zachovávající postavu) už přichází jen smrtka - šéfka. Stárnoucí Faun se honí za zajíci, pohrdá láskou dospělé mladé ženy a končí ve spárech své vrstevnice. Zoufalé "ještě jsem nic neudělal" je vlastně shrnutím pravého smyslu této vynikající komedie o tragičnosti života. Chytilová dokáže jedním tahem skvostně pobavit i hluboce zmrazit. Chválu jejích filmařských postupů ponechám povolanějším. Rozličné poznámky: I.) Zajímavé, jak taková vyhraněná tvůrčí osobnost, jakou je Chytilová, dává ve svých filmech prostor rovněž velmi silně vyhraněným (a rovněž tvůrčím) osobnostem. Zde jako Faun exceluje jedna z vynikajících postav českého dramatického umění, Leoš Suchařípa. (Vyzdvihl bych ale i nesmírně vtipně hrající představitelku Vlastičky.) II.) Stojí za povšimnutí, že tehdejší komedie s podobnou tématikou (problém vztahů a smyslu života polointelektuála na prahu stárnutí), jejichž režiséry jsou muži (Kachyňa, Olmer, Klein) jsou jednak ke svému hrdinovi vstřícné a chlácholivé, kdežto pro Fauna je jeho velmi pozdní odpoledne nemilosrdné, jednak u jejich hrdinů je problém smyslu života vědomý, kdežto u Fauna nepřiznaný. Jejich hrdinové totiž procházejí určitou krizí, kdežto u Fauna nemá co se dostat do krize, pouze ho začíná tlačit čas. Obzvláště strašlivá je zbytečnost veškeré jeho práce ("Maroko"), která ho konec konců ani nezajímá. III.) Je otázkou, zda autorka pranýřuje "faunství" nebo naopak nenormální dobu, v níž není možná archetypální orientace. Druhý výklad by podporovaly všudypřítomné zdůrazňované kulisy staré Prahy. Ale lépe neodpovídat, proč by nemohlo být pravdou oboje současně? IV.) Komentáře: Sandiego, Radek99, M-arta. Vtipně, stručně, výstižně: Flipper. Pamětihodné hlášky: A_FISH, HenryS. () (menej) (viac)