Napoleon - bitva u Slavkova
Austerlitz
Napoleone ad Austerlitz
The Battle of Austerlitz
Réžia:
Abel GanceScenár:
Nelly KaplanHudba:
Jean LedrutHrajú:
Pierre Mondy, Rossano Brazzi, Claudia Cardinale, Martine Carol, Leslie Caron, Vittorio De Sica, Jean Marais, Elvira Popesco, Jean Mercure, Georges Marchal (viac)Obsahy(2)
Bitva tří císařů, geniální stratég a spousta padlých. Bitva u Slavkova, nazývaná jako bitva tří císařů, se odehrála 2. prosince 1805 mezi vesnicemi Telnice a Tvarožná nedaleko Slavkova u Brna. Pro Francouze a celý svět je toto historické místo známé jako Austerlitz (podle Palackého vznikl tento název ze snahy převést do němčiny jméno obce Novosedlice). Slavná bitva pro Napoleona i Francii. O Napoleonovi byla natočená celá řada filmů. Jen Česká televize jich v posledních letech uvedla hned několik, např. čtyřdílnou minisérii Napoleon či film o jeho posledních letech na ostrově Elba. Poprvé uvádí slavný velkofilm Abela Gance Austerlitz, který natočil v roce 1960, a představuje Napoleona jako geniálního stratéga. Velkým světovým a především francouzským hvězdám vévodí mladičký a poměrně neznámý Pierre Mondy, který se později proslavil díky válečným komediím o sedmé rotě. Jeho Napoleon je oceňován kritikou i diváky. Velkolepá kostýmní podívaná byla natočena v Jugoslávii za podpory jugoslávské armády. (Česká televize)
(viac)Recenzie (31)
Dej stopážou premršteného filmu sa dá rozdeliť na dve polovice. V tej prvej sa riši Napoleon (v celku dobre obsadený) a jeho cesta na francúzsky (samo)dosadený cisársky trón, jeho vzťahy s rodinou, jeho záletníctvo a potom nejaké tie prekáračky s Angličanmi. V druhej polovici je to samotná bitka pri Slavkove. Bitka je to prehnane dlhá a celkom sa aj začudujem, ak ju niekto dokázal dopozerať s plným sústredením. Obsahuje síce veľké davy vojakov a početnú streľbu, odohráva sa však iba v štúdiu (to vlastne celý film), čo nepridáva na atmosfére a akcia veľakrát pozostáva viacmenej iba z toho, že sa z jednej strany štúdia presunie rota vojakov na druhú stranu štúdia. Viac zaujme niekoľko drobných rolí v podaní svetoznámych hercov ako Orson Welles, Jack Palance či Jean Marais. Inak, Napoleon je opäť z pohľadu Francúzov predostrený ako čestný hrdina a vojenský génius, ktorý vraj musel bojovať proti polke Európy, bol k vojne donútený, rovnako ako aj k postu cisára a podobné nacionalistické rozprávky. Historickým reáliám sa tak približuje asi len vojenská stratégia u Slavkovskej bitky. ()
Abel Gance sa rád venoval jednej látke dvakrát, a tak sme sa dočkali dvakrát spracovania filmu Žalujem! a dvakrát Napoleona. Pričom ten prvý Napoleon sa výrazne od toho druhého líši a bohužiaľ je aj lepší. Film z roku 1960 akoby trpel nižším rozpočtom, prvé dve tretiny pôsobia akoby divák sedel v divadle a pri bitke pri Slavkove sme často svedkami exteriérových záberov nakrútených v štúdiu a ani samotná bitka už dnes dych nikomu nevyrazí. Častokrát som sa v nej nevedel predovšetkým vďaka strihu zorientovať. Pokiaľ chcete vidieť skutočný megafilm o Napoleonovi, pozrite si Bondarčukov film Waterloo. Napoleon v podaní Pierrea Mondyho bol po celý čas tak uvrešťaný a rozčúlený, že mi z neho bude týždeň dunieť v hlave. ()
Kostýmní drama plné intrik a zákulisních her, přičemž Napoleon Bonaparte jakoby byl spíše jejich obětí nežli strůjcem. Neboť vojevůdce - malý vzrůstem, leč velký duchem - se v dobách míru projevuje poněkud neuroticky a zbytečně sebou nechává manipulovat. Zato na bitevním poli - mezi svými vojáky, se cítí jako ryba ve vodě. Bohužel jeho schopnosti můžete plně ocenit až v samotném závěru, byť vyobrazená bitva se vyznačuje poněkud chaotickým zpracováním. Její výsledek je historicky doložený, tudíž očekávaný, leč z filmařského hlediska - stejně jako všechny předchozí scény - ne zcela uspokojivý. Slabší 3* ()
Dlho som si myslel, ze tu hral Napoleona Bonaparteho ú1769 - 1821/ Jean Louis Trintignant, a ne .. Trintignant hral v podstate bezvyznamnu ulohu - v roli Napoleona sa predstavil Pierre Mondy /Le Comte de Monte Cristo 1961/. Slusne hodnotenie davam za viacero znamych hercov ako Welles, Claudia Cardinale a Jack Palance ... mozem snad spomenut i Jeana Maraisa. 65 % ()
Celý obsah filmu by se dal shrnout do jediné věty: "Kterak se Napoleon prokecal až ke Slavkovu." Po výpravné, kostýmové nebo kulisové stránce je film sice v pořádku, ale jinak je to od začátku až do konce nebetyčná nuda, postrádající jakoukoliv akci (závěrečná bitva u Slavkova je sice výjimkou, ale oproti o deset let mladšímu Waterloo je naprosto nezáživná, nepřehledná a o ničem). Představitel Napoleona byl typově obsazen poměrně dobře, při jeho gestech a typickému stylu chůze s rukama za zády, jsem opravdu měl pocit, že sleduji Napoleona, ale bohužel nějakým větším charismatem neoplýval. Z herců nejvíc potěšili Orson Welles jako vynálezce Robert Fulton, který se císaři snaží neúspěšně prodávat svoje vynálezy parolodi a ponorky a Jack Palance coby rakouský stratég Weirother. Celý příběh sleduje Napoleona od doby, kdy se stal doživotním konzulem. Scéna císařské korunovace, která mohla být vizuálně zajímavá je přeskočena a pouze zmíněna se zásadní chybou, že papež nasadil Napoleonovi korunu. Ve skutečnosti si jí N. nasadil sám, aby ukázal, že má větší moc než papež. ()
Reklama