Attack
Réžia:
Robert AldrichScenár:
James PoeKamera:
Joseph F. BirocHudba:
Frank De VolHrajú:
Jack Palance, Eddie Albert, Lee Marvin, Robert Strauss, Richard Jaeckel, Buddy Ebsen, Jon Shepodd, Peter van Eyck, Jud Taylor, Strother Martin, Leonard Bremen (viac)Obsahy(2)
Zbabělec dokáže napáchat víc škody než nepřítel... Filmy z II. světové války tvoří v americké kinematografii svébytný žánr. Objevily se prakticky hned po přepadení Pearl Harboru a okamžitě se staly důležitou součástí amerického válečného úsilí. Byly vesměs prvoplánově propagandistické a líčily v první fázi bojů především akce v Pacifiku. Jejich obliba přetrvala konec války a válečný žánr byl v hollywoodské produkci pravidelně zastoupen hluboko do šedesátých let. S větším odstupem od válečných událostí se měnil úhel pohledu tvůrců. Místo propagandistických děl začala vznikat realistická dramata, zaměřující se na osudy jednotlivců často ve zcela nehrdinských situacích, a dokonce snímky, kriticky zobrazující poměry v americké armádě. K takovým patří Útok (1956), natočený známým režisérem Robertem Aldrichem a odehrávající se v Evropě roku 1944 (ve filmu to není naplno řečeno, ale dějištěm jsou Ardeny během německé ofenzívy). Snímek vznikl podle divadelní hry Normana Brookse a líčí osudy průzkumného družstva v městečku obsazeném zakopanými německými jednotkami. Dává do příkrého kontrastu obyčejné hrdinství prostých vojáků, vedených poručíkem Costou (atypicky obsazený Jack Palance), a jejich velitele, kapitána Cooneyho (vynikající Eddie Albert), jenž je nejen neschopným důstojníkem, ale navíc zbabělcem, kterého na jeho velitelském místě drží pouze vypočítavá přízeň jeho nadřízeného, podplukovníka Bartletta (standardní Lee Marvin). Útok není typickým válečným snímkem, dává přednost psychologii před akcí a jeho protiválečné stanovisko je velmi výmluvné. To byl také dostatečný důvod pro armádu, aby odmítla při natáčení jakkoli spolupracovat a Aldrich musel vystačit s pouhými dvěma tanky, jež si pronajal ze soukromých zdrojů. Většinu akce natočil na pozemcích Universalu a RKO v Hollywoodu, ovšem kameramanovi Josephu Birocovi se podařilo dát filmu nezbytný realistický nádech a k jeho přesvědčivosti jistě přispělo i to, že všichni tři hlavní představitelé byli skutečnými veterány bojů za II. světové války. (Česká televize)
(viac)Videá (1)
Recenzie (45)
Na bojové scény už dolehl zub času, a to do značné míry. Přesto znamenité psychologické drama, vyhnané na samotnou mez nervů, patřičně skličujicí a deprimující. Příběh takový, že by se i bez těch zlodušských nácků obešel. Stačí naznačit, že tam jsou. Dobré výkony a strhující dialogy. Výtečný Eddie Albert. ()
Jeden z malého počtu filmu, v ktorom charizmatický herec Jack Palance s ostro rezaným ksichtom hrá klaďasa. Síce rozhorčného, pomstichtivého, ktorý chce svojmu priamemu nadriadenému narvať granát do krku a vytiahnuť poistku, ale napriek tomu ako píšem klaďasa. A tiež ide o film, v ktorom na rozdiel od veľkej odvahy pojednáva o strachu a zbabelstve, ktorých následky negatívne pociťujú všetci. Vojnových scén je menej, ich kvalita je iba priemerná, to hlavné sa totiž odohráva niekde inde. Tradičný filmový nacista van Eyck si veľa nezahrá. Plusom filmu je, že smerom k záveru graduje a emócie sa pekne vyostrujú. ()
Reziser Robert Aldrich sa na pociatku filmarskej kariery utapal v priemernych filmoch, z toho lepsieho, co v 50. rokoch natocil, bol len film Veracruz s Lancasterom a Gary Cooperom, a este sa mi pacil aj Ten Seconds to Hell 1959. Toto je vysloveny priemer, strasne dlho sa keca a vladnu vatovo plane plky, Lee Marvin /Emperor of the North, Dirty Dozen, Canicule /bol zbytocny a aj ked uznavam Marvina, tu hral biedne. Dobre, ze v druhej polke nasledovali tie vojnove sceny, inak by to bol tazky podpriemer : 50 % ()
1956? Ma podrž! Ku Kubrickovi by som to však neprirovnával, ani sa nedá povedať, že zameranie tohto filmu je "protivojnové". Každý dobrý, pravdivý, vojnový film musí byť aj "proti", váha tohto snímku ale leží v nevídanom psychologickom súboji dvoch (následne štyroch) hlavných postáv. A ten je vykreslený bravúrne, je strhujúcejší a trýznivejší, než všetky (nemenej vydarené) bojové scény dokopy. Naviac má bez preháňania všeobecnú platnosť (i keď až v časoch vojny je to tragédia). Len sa poobzerajte okolo seba - kundy ako Cooney sú živočíšny druh, akého sa ľudstvo asi nikdy nezbaví. [90%] ()
V jednom ze svých nejlepších filmů R.Aldrich nekompromisně ukazuje, že slabý a neschopný velitel (E.Albert), který hodnost získal protekcí, může pro vojáky znamenat větší nebezpečí než samotný nepřítel. Toto poznání přivede jeho muže (a zvlášť postavu hranou J.Palancem) na hranici šílenství, takže v závěru se snímek mění v halucinační noční můru. ()
Reklama