Réžia:
Jerzy StuhrKamera:
Edward KłosińskiHudba:
Abel KorzeniowskiHrajú:
Jerzy Stuhr, Maciej Stuhr, Roma Gąsiorowska, Władysław Kowalski, Krzysztof Globisz, Roman Gancarczyk, Andrzej Chyra, Małgorzata Zajączkowska (viac)Obsahy(1)
Józef Kozioł, někdejší učitel tělocviku, už více než deset let přebývá jako bratr Józef v mnišském řádu, kam se uchýlil před nevěrnou manželkou a komunistickými represemi. Nyní však musí zastoupit nemocného bratra v hudebním souboru, který se má zúčastnit festivalu Sacrosong. Izolace v klášteře způsobila, že si ani neuvědomuje, že padl komunistický režim. Během vystoupení ho poznává žena a syn. Církevní orgány jsou otřeseny: bratr Józef je s okamžitou platností vypovězen z kláštera. Manželka ho ze soucitu vezme do domu svého nového partnera, bohatého podnikatele. Ale po návratu do rodiny už nic není jako dřív. Jerzy Stuhr ztvárnil ve svém autorském filmu i hlavní roli. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (45)
Jasně, vedlejší postavy jsou už ve scénáři psané čistě jako jednorozměrné karikatury a herci jim většinou moc nepomohli (otázka je, nakolik jim to v českém dabingu pokazily všelijaké ty Lucky Vondráčkové a jiné symboly úpadku řemesla, s původním zněním jsem bohužel neměl tu čest), ale stejně má Pogoda na jutro takový ten těžko definovatelný polský šmrnc a strká s ním do kapsy všechny české porevoluční pokusy o společenskou satiru – myslím, že jedním z důvodů bude charakter komické složky, laděný mnohem víc do absurdna než do škodoliba. A pak taky skutečnost, že namísto jízlivé rezignace se tu postsocialistická realita zobrazuje jako místo, kde lze pořád mít ideály a aspoň trochu svět kolem sebe měnit, i když kromě paličatosti hraničící z pohledu praktičtějších současníků s duševní chorobou je k tomu zapotřebí taky notná dávka pokory vůči druhým i vůči faktu, že cesty ke změně můžou nabrat úplně jinou podobu, než si představujeme (což sem píšu taky trochu jako polemiku s hirnlego). Možná právě skrz tu implicitní pokoru mi dělalo mimořádně dobře na to koukat, při televizní premiéře v roce 2007 i teď při opáčku. ()
I takhle může vypadat život. A on tak v různých obměnách existuje všude. Za sebe dávám pět hvězd, protože to na mě působilo velmi přirozeně. Navíc v sobě nesl spoustu myšlenek, sice známých, ale těch není nikdy málo. Jerzy si to režíroval a zahrál si tátu celé téhle rodiny naprosto skvěle, já mu tleskám. ()
Současné Polsko viděné zmateným a udiveným pohledem Jozefa, pro kterého se zastavil čas zhruba před 17 lety, kdy se ukryl za zdmi kláštera. Jedno vystoupení zpívajících mnichů a Jozef je poznám svojí velmi naštvanou manželkou. A jelikož ženáč nemá v klášteře co pohledávat, vykopnou ho bratři ( ve slušivé teplákové soupravě) do 21. století. Se zbytkem znechucené rodiny (syn v politice, starší dcera účinkuje v erotické reality show, mladší dělí čas mezi PC a drogy) a přítelem své ženy, se seznámí až v luxusní vile, kde má na měsíc k dispozici část garáže. Začalo to jako komedie, která postupně hořkla..... až zůstal smutný film o společnosti ve které žijeme. ()
Na můj vkus se tady příliš jednostranně tlačí na pilu u zkaženosti dětí hlavního hrdiny, takže jejich postavy působí dost ploše a klišovitě a dialogy jsou občas trochu křečovité. Film nicméně nenudí a Jerzy Stuhr je své roli výborný. Nebýt jeho úvodního účinkování v křesťanské kapele, nejspíš by si film ode mne tu čtvrtou hvězdičku nevykoledoval:-) ()
Jednoho dne zmizel do kláštera, aby utekl před komunistickým režimem. Po letech se vrátil, octil se v kapitalismu a všechny jeho děti se mezi tím ocitli namočení ve svinstvách různého kalibru: jedna dcera užívá drogy, účastní se zvrhlých sexuálních večírků, další vystupuje v TV jako hrdinka stejně zvrhlé reality TV-show a syn je aktivní v politice jako manipulující volební kandidát. :o) Jak už zde někdo jiný zmínil, vyloženě vtipnými nebo černohumornými momenty tenhle film zrovna neoplývá tolik, jak by jeden očekával, a plyne spíše jako drama, kterému ovšem nechybí nadhled a mnoho atraktivních prvků (už hned úvodní hudební číslo mě velice upoutalo). Ale když zjistíte, jakým způsobem se panu tatínkovi podařilo všechny tři děti z toho bahna proti jejich vůli zachránit a teď se všichni setkávají společně (a jak! :)) v jedné zahrádce, jde o skutečně skvělé černohumorné vyvrcholení filmu. Tenhle film měl za mě výborný spád, zůstával jsem pořád v očekávání, co přijde dál a jak se situace vyvine, a ač bych mohl vytknout některé jen povrchně zpracované postavy blížící se místy až ke karikaturám, určitě nemohu zavřít oči nad silným přesahem a myšlenkou s kritickým záběrem na společnost (ať už vládne socialismus nebo kapitalismus, lidi jsou včetně jistých špatných vlastnostní prakticky úplně stejní), která z tého hořké komedie vane. A taky je nemohu zavřít nad tím, jak mi po čase opět dobře padlo vidět mimo starších filmů i jeden velmi dobrý film naopak ze současnosti... oddechový a zároveň pořád kvalitní a smysluplný. „Chtěl bych ti pomoct...“ :) 80% ()
Galéria (11)
Fotka © Studio Filmowe Zebra
Reklama