Posel z Liptákova

Snad všechno z plodného scénáristického pera dua Smoljak-Svěrák stalo se již, anebo se jenom stane, zlidověnou klasikou, která bude ještě velice dlouho, ne-li navždy (doufejme), parafrázovaná v slovním projevu nejedného fanouška DJC při pivku v hospodě, ale nejen tam.. Sám jsem, při svém vlastním výzkumu problematiky J.C. zjistil, že prakticky není životní situace, na kterou by nebylo možné aplikovat adekvátní výňatek z některého díla výšezmiňovaného tvůrčího dua parafrázující danou vzniklou situaci. Toto jenom dokazuje, že nejlepší hry píše sám život a že pánové Smoljak a Svěrák jsou jeho geniálními pozorovateli, kteří zvládají své životní zkušenosti bezbolestně, citlivo a s jakýmsi laskavým humorem přenést do svých krásných a vtipných her. Děkuji Vám, pánové.. Avšak bavíme li se o hodnocení jednotlivých snímků, kde ne každá hra splnila mé očekávání, tady dle mého názoru saháme k metám nejvyšším, jelikož osobně považuji hru Posel z Liptákova za druhý vrchol jejich tvůrčích dovedností a na pomyslném piedestálu zastává tato hra stupínek jenom o jeden nižší, než nejvyšší.. (07.08.2006)

Konec visionáře zamrazí. (21.05.2007)

Petr - něco červenýho - Bezruč (23.01.2009)

Jeden z nejlepších Cimrmanů. Není to úplná řachanda, v některých momentech až zamrazí, prostě správně vyvážené představení. (25.01.2009)

Osobně jsem se nejvíc nasmál panu Bruknerovi a jeho minerálům: "Toto je žula... žula.... žula; čedič... čedič.... čedič...." opět skvělý cimrmanovský koncert, leč občas nevyjde každý zamýšlený vtípek, tak, jak by bylo žádáno. (31.07.2012)

Kolben Daněk nemá chybu. Posel Světla je slabší, ale i tam se něco najde. Smrťák je bourák. (27.01.2015)

Pro mě nejlepší Cimrman, nejen díky referenci o stavu povětrnostních podmínek nebo ponožek nenažranému ptakopysku (kdyby si ty ponožky občas vypral...). Geniální dílo. (13.03.2015)

Od čtení počasí na úvodu až po konečné Nashledanou je to skvělá hra. 95% A nevychovejte si ze syna průducha. (13.06.2017)

Cimrmanům toto alespoň částečně sci-fi sluší (02.01.2018)

První hra, kterou jsem ve svých 15 letech v Divadle Járy Cimrmana, tehdy v bránickém divadle, viděla. Bylo to jako zjevení. Po těch příšernostech, na které nás tahali se školou, najednou inteligentní zábava, logická, důsledná, pošetile lidská. Nikdy nezapomenu na tu atmosféru jakéhosi tichého spiklenectví lidí, kteří si v předsálí vzrušeně listovali v maličkých programech, těšili se z dobových fotografií a vtipných komentářů k nim (jako například hromadná fotografie asi stovky dětí před školou, z nichž jedno je určitě Jára Cimrman) a hledali, kdo dnes večer hraje. Seminář, kterým hra začínala, mě naprosto okouzlila. Když B není horší než A, tak proč zrovna my jsme béčko? ptá se dotčeně účastník B skupiny a donutí mluvčího, aby to změnil, a tím ho totálně splete. A další hlášky se valí a já si musím dávat pozor, abych je používala jen mezi spřízněnými osobami, protože kdo to nezná, tak to samozřejmě nechápe. Posel světla mě, přiznám se, moc nezaujal, ale Vizionáře miluji. Tam skoro co věta, to perla. Nadčasová hra, nesmrtelná, tedy až do příštího roku, to přijde nový, mladší, ten se nezakecá... nashledanou! (27.03.2024)