Diktátor

Jedna z nejdokonalejších satir vůbec. Dokážu si představit vztek karikovaného psychopata z Germánie i taliánského skinheada, měli-li  některý někdy příležitost Chaplinův humanistický opus magnum zhlédnout. Osobně věřím tomu, že si to nenechali ujít a je jen velká škoda, že ani jednoho z nich netrefil šlak. Karikatura děsivé moci, jenž byla bohužel pevně ukotvena v realitě. Film, jehož závěrečné poselství sdělené samotným Chaplinem v emotivním projevu, by mělo být vytesáno do kamene v sídlech všech vlád na celém světě. Film, jenž dává i dnes naději, že ideály nejsou přežitkem. Ano, naivita nemusí být vždycky k smíchu, zkuste se nad tím někdy zamyslet a nejlépe s úsměvem. Pět mincí v pudingu.. (05.07.2021)

Menší citace zavěrečného proslovu z tohoto filmu, který mistrovským dílem Charlieho Chaplina a je plný humanismu: Je mi líto, ale já nechci být vládce, to není můj úkol. Nechci vládnout ani dobývat. Raději bych chtěl všem pomáhat. Židům, lidem nežidovského původu, černým i bílým. My všichni si toužíme vzájemně si pomáhat. Žít štěstím těch druhých, ne jejich neštěstím. Nechceme ani nenávidět nebo sebou opovrhovat. Na tomto světě je místo pro každého. Země je bohatá, aby nás zajistila všechny. Život může být svobodný a krásný, ale my jsme ztratili jeho smysl. Chamtivost zkazila naše duše, zahltila svět nenávisti a zavedla nás do trápení a krveprolití. Vyvinuli jsme rychlost, ale uzavřeli jsme se. Stroje nám, dali nadbytek nás nechali v nedostatku. Naše znalosti z nás udělaly cyniky, naše chytrost náš udělala zlými. Myslíme příliš a cítíme málo. Potřebujeme spíše lidskost než stroje, spíše než vychytralost potřebujeme vlídnost a laskavost. Bez těchto vlastností násilí zvítězí nad životem a vše bude ztraceno. Rozhlas a letadla nás měli přiblížit. Podstata těchto vynálezů volá dobrotě v lidech a po všeobecném bratrství , po jednotě všech. Můj hlas právě nyní proniká, k milionům lidí, milionům beznadějných mužů, žen a malých děti, obětím systému, který nutí lid trýznit a věznit nevinné. Těm kteří mě slyší já říkám: nezoufejte! Naše dnešní neštěstí se zrodilo z chamtivosti, ze zahořklosti těch, kteří se bojí lidského pokroku. Lidská nenávist přejde, diktátoři zemřou a moc odebraná lidu, se lidu zase vrátí. Dokud lidé budou umírat, svoboda nezahyne. Vojáci, nedejte se zapůjčit surovcům, kteří vámi pohrdají a kteří vás zotroči, kteří vám diktují, co máte dělat, co cítit a co si myslet. Nedávají vám najíst. Jednají s vámi jako dobytkem, budete pouhou potravu pro děla. Nezapůjčujte se těmto nepřirozeným lidem, strojovým lidem s strojovým rozumem a strojem místo srdce. Vy nejste ani stroje, ani zvířata, ale lidé. Ve svých srdcích máte lásku. Ne vy nejste nenávistní, jen nemilovaní nenávidí. Jen nemilovaní a nepřirození. Nebojujte za otroctví, bojujte za svobodu. V kapitole 17. svatého Lukáše je napsáno: Boží království je mezi vámi. Ne, v jednom z vás, ne mezi skupinou lidí, ale ve všech lidech! Ve vás! Vy lidé máte sílu vytvářet stroje, sílu vytvářet štěstí. Vy, lidé máte moc učinit život krásný a svobodný, učinit tento život nádherným životem. Ve jménu demokracie, použijme tuto moc, spojme se! Bojujme za nový svět, za lepší svět. který dá všem šanci pracovat, který vám dá budoucnost, dlouhý život a bezpečnost. Slibem těchto věcí se surovci stali mocnějšími, ale jsou to lháři. Nevyplnili tento slib a nikdy nesplní. Diktátoři se osvobozují sami, ale lid zotročují. Nyní nás nechte bojovat a tím splnit náš slib.Za odstranění národních bariér světa, zrušit chamtivosti, nenávisti a netoleranci. Bojujme za svět rozumu. Za svět, ve kterém nás věda a pokrok nás přivedou k všeobecnému lidskému štěstí. Vojáci! Ve jménu demokracie, spojme se! (03.04.2012)

Na Diktátorovi môžem demonštrovať, aké je zradné hodnotiť dávno videný film podľa spomienok. Neviem presne kedy a za akých podmienok som tento film videl po prvý krát a teda ani nemôžem vedieť, čo bolo dôvodom mojej absolútnej spokojnosti a piatich hviezdičiek. Dnes som mal intenzívny pocit, že pozerám na úplne iný film. Vtipu menej, trápnosti viac, ako v starších filmoch, celkový dojem - politická agitka. Ale nedám mu dve hviezdičky vyjadrujúce môj názor, že film nemal byť nakrútený. Naopak, niektoré Chaplinove výstupy sú skvelé. Bohužiaľ je ich málo a stratia sa v záplave nezaujímavej vaty. Už chcem opätovne vidieť iba Svetlá rámp. Na Grófku z Hongkongu ani Kráľa v New Yorku nemám najmenší dôvod byť zvedavý. (04.09.2015)

Věřím na sílu lidských konvencí. Můžeme se o tom přesvědčovat dnes a denně. Všimli jste si třeba proslovů na smutečních obřadech? Zesnulý byl lempl, domácí tyran a extrémní protiva, řečník ale pronáší fráze o tom, jak nám všem bude chybět a co pro své okolí udělal, přítomní se tváří tragicky a ti nejsnaživější se dokonce pokouší o nějakou slzičku. O kousek dál se koná obřad radostnější, mladý pár vstupuje do manželství. Přítomný svědek ovšem nezdůrazňuje předchozí milostné úspěchy novomanželky, nechlubí se, kolik přítomných pánů s ní v minulosti špásovalo, a v jeho radostném proslovu se nenajde místo pro informaci, že novomanžel se kvůli své nastávající rozvedl a opustil tři děti. Pokud nám maminka ukazuje novorozeně, nepředpokládá, že zmíníme zjevnou podobu miminka s obličejem netopýrka, byť by to byla stokrát naše subjektivně vnímaná pravda. No a od diváka titulu, který patří do filmového kánonu, je považovaný za symbol antifašistické kinematografie a podepsal se pod něj jeden ze světově nejproslulejších tvůrců, se určitě nečeká zásadní kritika a nespokojenost. Mohl bych pochopitelně přihodit hvězdičku za (nezpochybnitelný) význam, který titul měl ve své době, když USA byly ještě pod silným vlivem izolacionismu a prezident Roosvelt se marně pokoušel burcovat veřejnost k aktivní obraně demokratických hodnot. O hrůzách fašismu se moc nevědělo a ještě spíš vědět nechtělo. Film přišel ve správnou dobu a svoji angažovanou práci odvedl. Za to ho však odměnilo už mnoho jiných, a moji podporu tudíž titul nepotřebuje. Z mého pohledu má Diktátor podivnou strukturu scénáře, který nakonec opouští obě hlavní postavy, a film končí výstupem samotného režiséra a proklamativním přihlášením se k demokratickým ideálům. Vadí mi zamrzlá Chaplinova estetika, která okatě vychází z němé éry a film vypadá, jako by vznikl o dekádu dřív. Obtěžuje mě i naivita zobrazení nacistických pořádků, jakkoliv mnohé bylo Chaplinovi v době natáčení utajeno. Jednoduše skutečnost byla mnohem horší. A možná se na mém hodnocení podepisují přílišná očekávání od legendárního titulu ověnčeného skvělými recenzemi a stejně tak skvělou pověstí. Za sebe můžu říct, že i takový kousek jako Svět patří nám, po kterém v globálním měřítku neštěkne ani pes, jsem si užil výrazně víc. Jakkoliv se v Diktátorovi objeví i skvělé scény, jako celek pro mě ten film zkrátka nefunguje. O poznání přesvědčivější než židovský holič je Chaplin v roli diktátora, evidentně toho hodně odkoukal z nacistických týdeníků, a Hitlerova patetická sebestřednost je pro satiru víc než vhodná. Celkový dojem: 45 %. (20.03.2015)

První celovečerní film Chaplina kde mluví a hned taková pecka, klasika jako Kid. Taky si ho sám režíroval, což chválím. Tanec s glóbusem, setkání s Napalonim, rány oknem pánví, střelba z děla, diktování dopisu a spousta dalších scén je velice povedených a jen při vzpomínce se zasměji. To napodobování Hitlera je skvělé podané a málokdo, jestli vůbec někdo by to zvládl lépe. (11.02.2009)