Purpurový vrch

Celou dobu jsem čekal na nějaké brilantní osvětlení, proč si del Toro z tuny projektů vybral zrovna tenhle. A bohužel nepřišlo. Purpurový vrch v jádru není vůbec špatný film - všechno tu vypadá nádherně a všichni hrají do puntíku to, co se od nich čeká. To ale zároveň znamená, že příběh svátečního hororového diváka jako jsem já (natož pravověrné fanoušky) vůbec v ničem nepřekvapí. Všechno se tu děje přesně podle zajeté šablony a vždycky dlouho dopředu víte, co se zhruba stane a jaká odhalení se chystají. Vyhlížení strhující nadstavby je tak bolestivě marné, a pokud nepřistoupíte na to, že si del Toro točí zcela klasickou duchařinu hlavně pro sebe, budete se v kině docela ošívat. Jak říkám, Purpurový vrch je přesně tou vypulírovanou žánrovkou, kterou očividně být měl. Jako by del Toro remakeoval svůj nejoblíbenější film z padesátých let a vůbec nic na něm nezměnil. Já jsem ale naivně čekal, že se pokusí jít o krok dál, takže jsem byl spíš trochu zklamaný než spokojený. Někdy se holt vyplácí držet očekávání na uzdě. Aspoň tak člověk nehledá něco, co zřejmě nikdy nebylo na meníčku. (6/10) (13.10.2015)

Tak jsem s AlíkemMirů šla do kina s pocitem, že del Toro by mě neměl zklamat, když má za sebou takovej pěknej snímek jako Fouňův labyrint. Jenže na Purpurovém vršku si Toro určitě namlel držku a jak se chudák rejža kutálí ze svahu dolů a obaluje se červeným sněhem víc a víc, tak se mu veškeré atmosférické nápady vymlátěj z hlavy a po dopadu mu ve škebli zůstane jen krásnej vizuál, dobří herci a digi strašidla. Ty neděsej, spíše naopak jsou celkem funny a vše tak zachraňuje jedna psycho girl, co permanentně žárlí na Lokiho. Proč to prozrazuju? Protože děj prohlédnete vždy tak deset minut dopředu. Odhalování temného tajemství domu působí všelijak jen ne napínavě a mně osobně bylo volný, kdy na to ta blbka co s bezmeznou důvěrou chlastá čaj, i když po něm vždy vytuhne a bleje krev, přijde. Tupost hlavní hrdinky sere i místního bubáka, kterej se může přetrhnout, aby jí dodal potřebný počet nápověd, ale když máte v hlavě průvan, tak Vám ani sebelepší Bůůůůgymen nepomůže. Loki na nás vystrčí holou prdel a jde vyrábět hračky pro potěchu své ségry (hračka pro potěchu...co to asi bude) ... Celkově zklamání, mohlo to být super kdyby se del Toro nenatáhnul no... (31.10.2015)

Všechno bylo jakžtakž oukej, dokud mademoiselle Wasikowská nerozhodila páčo a nezačla si hrát na Sherlocka. Totiž ten závěr, ke kterému směřovala hodinu a půl dlouhá polívčička z pomezí žánrů "Nudím se" / "Co mám dělat abych nesnul?" byl nejhorší ze všech závěrů, jaké jsem v poslední době viděl. A to počítám i utkání Skotska s Austrálií na MS rugby, kdy se rozhodčí v poslední minutě upísknul a Skotové tak kvůli tomu prohráli o jediný bod. Aby si dva chlapi, z nichž jeden má v ruce nůž, neporadili s jednou ženskou, to snad ani del Toro nemůže myslet vážně, že jako chlap pustí do světa...? Sněhové finále ve stilu Kill Billa pak definitivně pohřbilo i poslední střípky vzpomínek na docela pěkný rozjezd. Kéž by i mě nějaký duch varoval, abych nechodil na Purpurový vrch... P.S: Abych jenom nekritizoval; kamarád se mě ptal, ať mu řeknu aspoň jednu věc, kterou si na filmu v kině fakt užije. Tak prosím vás v kině si užijete aspoň úhlopříčku. (30.10.2015)

U mňa spokojnosť. Mnoho sklamaných užívateľov asi čakalo čistokrvný horor, ale toto veľmi pripomína hlavne atmosférou DelTorov Faunov Labyrint. Film je veľmi dobre a hviezdne obsadený a je fakt, že sme J. Chastain v takejto roli ešte nevideli. Del Torov rukopis je poznať a dokáže spoľahlivo vybudovať atmosféru. Väčšina hororov nestavia na nijako zvlášť vystavaných príbehoch a tu práve hraje príbeh dôležitý part, preto možno nebol úmysel ani čas na lacné ľakačky a triky, ktoré sme už aj tak x-krát videli v iných filmoch. Del Toro je komplexný a chytrý režisér a Crimson Peakom si hanbu neurobil. 70%. (31.01.2017)

Pacific Rim představil destruující akci, která se rychle okouká, emoce, které jsou nefunkční a dialogy, které zase plytké, Hobitem si to pak u mě Guillermo del Toro rozhodně nevylízal (ač se podílel jen na scénáři). Nyní přichází s kusem, který se chtěl vydrápat alespoň tam, kam fantazijní Faunův labyrint. Nevyšlo to. Tenhle Mexičan udělal další chybný krok (netuším, proč si vybral tak přízemní, konzervativní a neoriginální látku), respektive je absolutně věrný žánrovým klasikám. Takže buď přistoupíme na gotickou romanci, nebo půjdeme o dům dál. Jedna naivka tu totiž na konci 19. století zjistí, že její milý tají něco děsivého. Jenže ve viktoriánském sídle stojí proti odhalení tajemství duchové i manželova sestra. Del Tora nad vodou drží cit pro výtvarnou extravaganci, sráží ho naopak spousta utahaných scén a předlouhá stopáž. Chápu, že nechtěl být poplatný mladému znuděnému diváctvu, jenže když mi toho kromě výpravy, několika nápadů a charismatického Toma Hiddlestona s tajemstvím moc nezůstalo, je něco špatně. Na jeho pravidla hry jsem tak ani já nepřistoupil. Moje smůla. (01.12.2015)