Moje nová tvář

Dovolím si být stručný jako můj exekutor páč v tomhle případě, stejně jako třeba v mém životopisu, vážně není o čem psát. Pro začátek musím konstatovat že zcela vážně uvažuju nad tím že namísto hororů se začnu koukat na české dokumentární počiny..někdo by řekl pičoviny a neměl bych mu to za zlé, páč po snímečku ,,V síti,, je tohle již druhej naprostej bizárek prvoplánově hrajíci na city jinak zcela bezcitných lidí ve zcela bezcitné společnosti. Neurazil bych se kdyby byl dokument dvoudílnej, přičemž první díl by nesl název ,,Jaká šla, takového našla,, což neodvratně vyústilo ve větší průser než pouze posraným životem po boku random kokota, ač ono to ve finále tak skončilo ač divnou oklikou pouze s jiným hrdým uchazečem o tenhle titul. Ve druhé polovině dokumentu sledujeme jak si Martina navzdory svému neplánovanému face liftingu najde chlapa..nebo spíš on si najde ji a založí si netradiční tradiční rodinu, a po zbytek života spolu žijí štastně a šukají pouze v poloze na pejska. Tenhle druhej díl by se tudiž dal nazvat slovenským moudrem ,,Keď sa kokot postaví tak sa rozum zastaví,, A toť vše. Ač já bych šel klidně i do třetího dílu ve kterém by si za katrem Martinin ex spolu s Dominikem Ferim vyměňovali své zážitky, názory a postřehy na osoby ženského pohlaví, dokument by byl alespoň zakončen vtipně a edukativně. Název dílu by zněl  ,,Plkání o zkrocení žlé ženy,, Pamatuju si že krátce po odvysíláni dokumentu ,,v síti,, vyšlo najevo že ta roztomilá dívenka co v dokumentu hrála neplnoletou holčičku kterou na internetu ohrožují sexuální predátoři a jiní pičulíni je ve skutečnosti stará zhýralá kurva která v polyamorním vztahu ve společné domácnosti prcá hnedka se dvěma chlapama, přičemž i oni spolu prcají navzájem když zrovna jejich pes nemá na to chuť. Ano vzhledem k daným skutečnostem jsem zcela ztratil iluze o autenticitě české dokumentaristiky a pozbyl důvěry v lidi kteří ji v tomhle Sviňařově provozují, a kteří se neštítí naprosto ničeho stejně jako já v sobotu večer. Proto zbývá jenom doufat že o Martině Izingové se po nějaké době nedozvíme že je to pornoherečka která na černo točí fekál porno někde v Rumunsku. (30.04.2024)

Obrovský respekt tomu, že se Martina z takové věci nezhroutila a polepila svůj život zpátky do kupy. Její vyhrabání se na nohy je fakt dojemná a inspirativní story, která umí dát takovou tu "co vlastně řešíš" facku. Martině dávám milion hvězdiček. Moje nová tvář jako dokument jde ale pro mě hodně po povrchu a řeší spíš praktické těžkosti nevidomých; což je ale vlastně docela probrané téma. Do té unikátní zkušenosti proměny obletované holky, co se dvakrát převléká než jde ven, do těžce popálené ženy, která pochybuje že ji ještě bude někdo milovat - do té se dokument moc neodvažuje. Chápu, že je to možná to nejbolestivější, ale právě tam jsem cítil větší potenciál říct něco silného, než ve slepeckých psech a masérském kurzu. (01.05.2024)

Dokument, který vás nenechá netečným. Nesouhlasím s názory, že byl vytvořen prvoplánově, aby zaútočil na city diváků. To je argumentační faul na druhou. Pokud by tomu tak bylo, nemohl by dokument vzniknout vůbec. Jakkoli jinak by se natočil, vždy to s divákem emočně zamává. Martiny příběh znám, žiju v Plzni. Obdivuji ji, že dokáže o tom, co se jí stalo, mluvit a ještě vytváří projekt na pomoc stejně postiženým. Je to potřebný dokument. Nežijeme v ideální společnosti. Martinko, držím vám palce. (01.05.2024)

Pětadvacetiletá Martina byla obyčejná mladá dívka, která si byla dobře vědoma svého atraktivního vzhledu. Jednoho dne ji ale brutálně napadl bývalý přítel a polil jí obličej kyselinou. Martina několik týdnů bojovala v nemocnici o život, oslepla a musela najít sílu začít znovu důvěřovat lidem a začít nový, trochu jiný život. Tohle není zápletka fiktivního příběhu, ale filmového dokumentu, ve kterém hraje Martina ústřední roli. Na snímek se vzhledem k jeho tématu není jednoduché dívat. Na druhou stranu má určitě motivující poselství ve smyslu „štěstí čeká na každého z nás". Bohužel bych ale čekala více rozpracovanou právě část o hledání nových přátelství a partnerského vztahu (v jedné scéně vidíme Martinu s nějakým mužem na kávě a o chvíli později už se berou). Také bych omezila obsahově nic nevypovídající záběry na stromy a krajinu. (09.12.2023)

No je to síla. O případu jsem se dozvěděl už kdysi z dokumentárního seriálu Legendy kriminalistiky, kde se jedna z epizod tomuto případu věnuje. Když si Martina sundá brýle, tak pro lidi, kteří tyto věci špatně snáší, to může být náročný. Vůbec si nemyslím, že tohle vzniklo z důvodu nějakého soucitu, i když je to jakkoli šokující. Příběh o zcela obyčejné dívce, které se jednoho dne převrátí život vzhůru nohama. A aby se dokázala dostat zpátky na nějaký svůj pomyslný vrchol a zpět do života, bude muset ujít dlouhou cestu. Ta je plná úskalí, bolesti, špatných zpráv, ale má v sobě i jiskru naděje a...možná i šťastný konec ? Na tuto otázku zná odpověď jen a pouze Martina. Prostě jen inspirující snímek, z kterého si snad každý dokáže vzít alespoň malý střípek. O to je smutnější, co tady někteří dokáží v komentech vyplodit. A snad jejímu ex taky někdo pořádně upravil v lochu obličej. (01.05.2024)