Na útěku

Parádní seriál, mezi těmi superhrdinskými se u mne zařadil na přední příčky. Dost jsem si zavzpomínal třeba na seriál Hrdinové a na to jak jsme se tehdy těšili až vyjde nový díl. Také je zde zajímavý korejský prvek, že díly, jejich struktura a to kdo v nich hraje hlavní roli se může v průběhu seriálu dost lišit až tak, že sledujete skoro něco jiného a pak....no nebudu spoilerovat prostě se na to běžte podívat a i kdyby vás tolik nebrali první díly tak tomu stejně dejte šanci, obzvláště pokud máte rádi pořádně akční scény. (06.12.2023)

Seriál, ktorý vznikne raz za dlhé roky a ešte dlho ostáva rezonovať v mysli diváka. Symbolika každej scény, aj tej najsurovejšej, je až dychberúca. Plasticky vyobrazené hlavné aj vedľajšie postavy, ktoré majú výrazný vplyv na posúvanie deja a na výpovednú hodnotu celého, majstrovsky zvládnutého seriálu. Hviezdne obsadenie skvele doplnené o mladú generáciu kvalitných hercov, nie idolov. Prelínanie perspektívy detí s flashbackmi života rodičov je zvládnuté na úrovni, podfarbené dokonale zvolenou zvukovou stopou, naplnenou sugestívnym soundtrackom. Z celého seriálu sršia emócie, ale nie také, ktoré diváka citovo vydierajú, len mu pripomínajú jeho ľudskú podstatu. Zvolený extrémny prístup cez nadľudské schopnosti jednotlivcov predkladá divákovi obraz obrovských sociálnych tlakov a rozporov. No, a na veľkú dieru, veľká záplata. Moderná spoločnosť, kde sa budovanie kvalitných sociálnych väzieb mení na budovanie kariéry a postavenia, zabúda na dôležitosť výchovy detí pod rôznymi výhovorkami. Toto dielko je ako ľadová sprcha. Zobrazuje, aké je dôležité vychovávať, dávať lásku a hlavne chrániť deti a tým zachrániť aj celú budúcnosť rodiny, ak ju stále považujeme za základ spoločnosti. Latka bola nastavená vysoko. Klobúk dolu! (21.09.2023)

Po dokoukání posledního dílu musím uznat, že korejci prostě umí, a umí to na výbornou. Takže po 1. sérii Hry na oliheň, divňáku Devils, a teď i po 1. sérii tohoto skvostu shledávám, že dosud víceméně ignorovat jihokorejskou produkci byl neodpustitelný hřích, který musím napravit. (14.03.2024)

Začátek me hrozně nebavil, zdalo se mi komické, jak ten kluk pokaždé vzlétl a začal se chovat sus ale od 7 dílu to byla pecka. Bylo tam sice dost pomalých scen, kde se zbytečně zaměřovalo na jeden bod ale jinak to dost dobré.  Bavilo mě, jak se začala přítomnost propojovat s minulostí a dostali jsme 1-2 dílné představení každé hlavnější postavy. Moc mě bavil hlavně příběh toho nesmrtelného otce,  choval se nejvíce reálně a byl nejvíc uvěřitelný.  Dále mě bavilo jak se u všech záporných postav také objevila jejich lidská stránka a nebyli to jen psychopati co chtěli zabíjet,  ale lidé s emocemi a potřebou chránit svou rodinu i přesto,  že ze sebe udělají zrůdu. Dávám tomu slabší 4 hvězdy,  nenechte se odradit začátkem nebo nahlavu tématem o lidech se zvláštními schopnostmi,  po zhlédnutí nebudete litovat a zaručuju, že vás to bude bavit. (14.10.2023)

Na útěku je vážně dobrý seriál! Všechny ty postavy jsou prostě úžasné. A protože se jim scénář věnuje dostatečně, jako vážně dostatečně, tak prostě přirostou k srdci, protože jsme s nimi na tak dlouhém životním prostoru. Tomu pomáhá právě způsob vyprávění. Začne se v přítomnosti, která sleduje osudy dvou spolužáků na škole, která je speciální stejně jako oni dva. Abychom se potom vrátil do minulosti, kde zůstaneme poměrně dlouho. Prostě aby bylo jasný, proč se jejich rodiče chovají tak, jak se chovají. Proč jsou jací, jsou. A proč mají své důvody, aby se o své děti báli. Jenže během toho se totálně změní žánr. Spíš bych řekla, že je pro mě těžký jmenovat žánr, který tam není. Z nadpřirozého teen dramatu, kde sice někdo sem tam umře, je najednou dost inteligentní špionážní podívaná, zároveň brutální řezničina, se spoustou momentů, kdy mě míra (fakt velká!) romantický linky vážně mile překvapila, protože je to strašně fajn napsaný (v obou rodinách), přičemž se tím ještě k tomu táhne celá ta linky nekonečné lásky k dítěti, pro které uděláte všechno, aby jste nepřišli i o něj, protože je zlo zpátky. A ještě silnější. A během vyprávění minulosti do sebe všechno krásně zapadne, aby přišel závěr, opět v přítomnosti. A všichni to konečně začali brát vážně. Protože je tenká hranice mezi potřebou být svobodný takový, jací jste, a neohrozit životy těch, na kterých vám záleží.    Úžasný postavy, dobře zahrané a skvěle zpracované, zahrané, natočené. Na útěku totiž není seriál, u kterého se může stát, že by se vám nelíbil po dějové stránce. Je v něm totiž přesně to, co se očekává od daného žánru, a přesně to tedy ku spokojenosti dodá. Spíš jde o to, zda někomu nebude vadit struktura vyprávění a koncepce dílů samotných. Ale když se na to někdo podívá z dálky, dává to takhle dokonalý smysl. Tohle se moc povedlo. Po dokoukání se ve mě pere potřeba pokračování. Protože je jasný, že tohle nikdy neskončí. I kdyby nebylo tý potitulky. Jenže fakt by to pomohlo příběhu? Není nejdůležitější ta hlavní myšlenka seriálu, která je na konci naplněna? Což postavám postavám dává sílu zvládnout všechno to, co přijde potom? I bez potřeby, abych to já jako divák viděla, protože jsem sobec? Jenom říkám... (21.10.2023)