Môj život

Rubin, Keaton a Kidmanová z nás ždímají emoce jako Vincent Vega krev z trika a ani se tím netají. Nic objevitelského a nic geniálního na diváka nečeká, ale to nečeká ani on sám, takže je vlastně všechno v pořádku. Jestli je na konci tunelu nějaké světlo (a nejedná se o světla protijedoucího vlaku, jak praví známý vtip), budeme muset nakonec stejně zjistit každý sám. (06.08.2007)

Tady se hraje na city a to dost okázale (nevyléčitelná nemoc, těhotná manželka, pesimistické prognózy lékařů...), přesto se nestalo, že by mně během projekce zvlhly oči. Co mně opravdu vadilo, byl ten dlouhý porod, což mně přišlo až nevkusné. Na druhou stranu, určité zamyšlení nad životem, jak s ním naložit a že je třeba si vážit každého dne, se dostavilo. (10.11.2020)

Civilné, komorné, svieže, nežné a (vzhľadom na nevďačne emočnú zápletku s video denníkom, ktorý nakrúca umierajúci muž pre svojho ešte nenarodeného synai) aj prekvapivo nesentimentálna snímka o nádeji a zmierení, to všetko z produkcie Jerryho Zuckera. Výslednú kvalitu dotvárajú sympaticky neafektované herecké výkony Nicole Kidmanovej a Michaela Keatona (ona hrala v treťom BATMANOVI, on v prvých dvoch). (07.02.2006)

Má solidní kariéru, hezkou ženu a na cestě prvního potomka. Jenže má rakovinu, která prorůstá jeho tělem a zdá se, že už definitivně zvítězila. Lékaři nemají moc dobré zprávy, čínský lékař zázraky rovněž nesvede, alespoň však Michaela Keatona navede na cestu, která má mít za cíl nalezení rovnováhy a pojmenování jeho menších či větších bolístek. Vezme do ruky kameru a začne nenarozenému synkovi radit – jak má chlap chlapovi ideálně podat ruku, jak se má správně holit a hlavně, kdo je/byl vlastně jeho otec. A sám sobě ukáže věci, které by si jinak jen těžko přiznal. Ač se pochopitelně držíme hollywoodských pravidel hry, nejednou nás tvůrci mile překvapí a i to domácí video je poměrně osvěžujícím prvkem. Zatímco Nicole Kidman je krapet upozaděná, Keaton je slušně uvěřitelný. Natočené citlivě, emočně funkční. Takže ty čtyři hvězdy nakonec vlepím. (22.04.2018)

Velmi citlivě natočený snímek o umírání, hledání smyslu života a o smíření se nejen se smrtí. Obava, že půjde o velký útok na city jak sliboval obsah filmu, se naštěstí nenaplnila. Mohly tak vyniknout opravdu zajímavé pohnutky a myšlenky člověka očekávajícího smrt a jeho blízkých. Takto citlivě a bez zbytečné dojemnosti ztvárněné téma umírání jsem dosud neviděla. O čem, że ten život vlastně je a jakou máme każdý moc a jak se to chováme? Stačí mít několik týdnů či měsíců života a vše je jinak, vidíme hlouběji a jasněji než když jsme zdraví, najednou nic nechybí, stačí jenom žít.... (16.09.2012)