#annaismissing

Už #martyisdead bylo pořádné drama, tohle bych se ale nebála označit za vysoce nadprůměrný psychothriller. Anna je film (já jsem zhlédla na jeden zátah po seriálových dílech) se zajímavou zápletkou, v moderním hávu, napínavý, se spoustou poměrně nečekaných zvratů, s dobrými výkony do velké míry neokoukaných herců, dobrou hudbou... Škoda, že tvůrci nevychytali některé drobnosti, které by se asi daly poměrně snadno "opravit" a které trochu ruší jinak dosti nervy drásající, uvěřitelně působící příběh, který vás pohltí a od něhož se téměř nelze odtrhnout (např. dva modroocí mají dvě hnědooké dcery - znát zákony biologie se někdy může hodit; výběr toho snad nejnemožnějšího účesu pro Lindu - při jejím rozhovoru s manželem v autě po vyzvednutí z policie jsem se nemohla soustředit na nic jiného než na ty tupě sestřižené vlasy; "super" nápad Robina udělat true crime podcast, který dle mého dost a zbytečně naboural do té doby představený charakter jeho postavy a vztahu, který měl s Ninou atd.). Pořád jsou to ale spíše drobnosti, které mi nezabraňují ohodnotit tento počin plným počtem hvězdiček. 85 %. (13.12.2023)

Kdybych jen věděl, že přijdu o tohle, tak do toho kina i dojdu pěšky. Výborný moderní thriller, který mě nepustil od obrazovky ani na chvíli a vystavěl si veškeré své stěžejní momenty do nejmenších detailů. Černý kůň sezóny, který mohu silně doporučit a opět skvělý příspěvek do nové generace filmů z naší malé zemičky. (17.01.2024)

Závěr mě zklamal - chybí zúčtování s pachatelem a kromě dobově moderního pohoršování se nad románky starších mužů s čerstvě zletilými dívkami se filmový svět vůbec nezabývá pochybnostmi nad tím, že dcera leze otci do telefonu a zabývá se jeho intimním světem, což považuju za stejně otřesné jako jiné poklesky (dopady aktivity "dick hunter"), kterými se film zabývá. Solidní rozpor s reálným světem, kde se legislativa snaží bránit např. bezpečnostním kamerám ve snímání sebemenšího prvku soukromí (jakkoliv by to pomohlo odhalení případného vandalismu nebo zločinů), ale lezení dcery fotrovi do telefonu a následné bádání nad jeho nevěrami její chování jakoby posvěcuje. Dcera detektivka o svých činech ani nepochybuje ve chvíli, kdy prochází videoarchív s mladší sestrou před obrazovkou a neřeší, co případný drastický záběr způsobí na psychice sestry - bizár. Jinak je to ucházející detektivka ze života mládeže visící na internetu, kde jsou egoistické postavy včetně egoistických influencerek matky s dcerou uvěřitelné. Autorům se daří rozptýlit pozornost a občas tak s úspěchem u zkušenějších diváků bojovat proti očekávání a hádání. (02.11.2023)

Čeští diváci dlouhodobě nadávají na to, že lokálně vznikají jen upocené a nevtipné komedie nebo křečovité a ze života těžko opsané romantické kousky, které se prostě jen snaží zasáhnout co nejširší diváckou masu a spoléhají na okoukané tváře. #annaismissing se stejně jako loňský BANGER. (za kterým stál třicátník Adam Sedlák – předpokládám, že za námětem tohohle kousku stojí stejný Sedlák), který byl, more, nápaditý, autentický a energický, nebojí riskovat, soustředí se a pokouší o žánrovost. Rovněž mladé duo Pavel Soukup a Lucie Kryzová stejně jako Sedlák dané generaci přinejmenším rozumí, divákům předložili konkrétní záměr i několikeré odvádění pozornosti jiným směrem. Náctiletá influencerka Anna, jinak ráda v roli vyzývavé lolity, právník, v jehož mobilu se vyjímá její polonahá fotografie, no a konečně jeho dospívající dcera Nina, která snímek najde, což jí solidně zamotá hlavu. Anna navíc už týden nic nového nezveřejnila, takže co když se jí něco stalo? A jakou roli v tom hraje Ninin otec, jehož vysvětlení je poněkud vágní? Nebo množství nepřátel, které si kvůli cíleným výstupům na internetu vytvořila? Ačkoliv střed vyprávění lehce drhne a dílčí pointy jej tříští, a také zápletka/pátrání vyplivnou nějaké to „ale“, celé je to solidně uchopené, nenudí, nebojí se používat flashbacky a nechronologické vyprávění či jinak postavit kameru, je to vizuálně atraktivní a zejména mladými tvářemi skvěle zahrané (z dospělých mi naopak taková Barbora Bočková prostě herecky nesedí). Navíc to má neotravná varování ohledně nutné prozíravost při sdílení čehokoliv… Nejsou to kdovíjaké čtyři hvězdy, ale opatrně tleskám. (05.11.2023)

Stojaté vody české kinematografie zastoupené prvoplánovými romantickými komediemi či magnusovsko-troškovskými tragédiemi se v posledních několika letech začaly kvalitativně čeřit čím dál častěji, takže skutečně dobré filmy už nejsou takovým ojedinělým zázrakem jako dřív. Přesto se však musím přidat k ostatním a zatleskat tomu, jak se #annaismissing sebevědomě vrhá mezi langošovské veselohry, artové minimalismy a více či méně povedené satiry, aby ukázala, že se u nás pořád dokážou natočit dobré žánrovky. Detektivky mají v Čechách dlouholetou tradici, místní veřejnoprávní i komerční televize si udržují sledovanost produkcí nepřeberného množství prakticky totožných kriminálek, #annaismissing naštěstí stojí mimo tento sterilní proud a svým thrillerovým zabarvením nabízí divákovi ne závratně originální, ale velmi dobře odvedenou svěží podívanou. Není moc času se nudit, přes pár zaškobrnutí film udržuje diváka v napětí, poctivě mu dávkuje informace tak, že díky flashbackům ví o trošku víc než hlavní vyšetřující hrdinka, ale na druhou stranu zaostává za tím, co ví další postavy. Je tedy stále od pravdy dostatečně distancován a má možnosti si tvořit vlastní síť více či méně pravděpodobných závěrů aniž by byl schopen s jistotou určit, který z nich je ten jediný správný. Zápletka po svým povrchem subtilně, avšak velmi čitelně načrtává téma digitální stopy, jak internet funguje jako jedna velká databáze našich životů, každý má svojí složku, která je více či méně otevřená k nahlédnutí veřejnosti. Společně s akcentováním jazyka dnešní generace Z je snímek proto velmi autentický a hlavně aktuální. Problémy, kterými se zabývá ovlivňují nás všechny a je správné, že na něj #annaismissing tímto srozumitelným moderním jazykem upozorňuje. Zručnost tvůrci neprojevili pouze na papíře, film díky kameře, osvětlení, barvám a hudbě je krásně vypadající a neotřele elektronicky ambietně znějící podívaná, u které lze říct, že opraveně stojí jednou nohou v osvědčených evropských vizuálech a je proto ještě větší radost na to koukat. O to víc je vlastně smutné, že tak svěží a vlastně i potřebný film v kinech získal minimální pozornost, tvůrci by však na sebe i přes tyto neúspěchy měli být hrdí, protože natočili film, který je důkazem, že i odvážnější žánrovky se u nás umí natočit dobře. (22.11.2023)