Réžia:
Evžen SokolovskýScenár:
Jaroslav MatějkaKamera:
Alois NožičkaHrajú:
Jiří Štěpnička, Jan Teplý st., Ladislav Lakomý, František Řehák, Ilja Prachař, Jiří Holý, Otakar Brousek st., Vladimír Ráž, Michal Dočolomanský, Václav Mareš, Josef Langmiler (viac)Epizódy(5)
-
Generální tajemník (E01)
-
To je naše zem (E02)
-
Za svobodu! (E03)
-
Za většinu národa (E04)
-
Únor (E05)
Obsahy(2)
Pětidílný seriál podle scénáře Jaroslava Matějky o vůdci československého proletariátu je dramatickou rekonstrukcí života a zápasu dělnické třídy v letech 1928-1948, kdy osobnost K. Gottwalda v čele KSČ dovedla dějinný zápas k vítěznému završení. Seriál byl připraven k 90. výročí narození Klementa Gottwalda, představuje také celou řadu významných postav našich dějin. (woody)
(viac)Recenzie (125)
Já dokážu ocenit i seriály, ve kterých se soudruzi obětují pro blaho lidu a vykonají mnoho práce pro blaho nás všech, ale tohle bylo opravdu trochu moc. Měl jsem dojem, že v 80. letech měl režim už nějakou soudnost, ale natočení tohoto seriálu (a umístění Klémy na stokorunu) tento dojem dost narušuje. Seriálového Klementa, jenž je velice rozšafný, veselý a vždy zcela nad věcí (a nade všemi), si nějak nedokážu dát dohromady se skutečným Klementem. Po celý seriál se v podstatě jen řeční, schůzuje a řeší se, kdo s kým a proti komu. Ač seriál režíroval mistr seriálů odehrávajících se na schůzích a poradách, Evžen Sokolovský, tohle nedokázal udržet ve snesitelných mezích ani on. Umím ocenit dobře udělanou propagandu, ale to neznamená, že budu rozdávat hvězdičky i za špatně udělanou propagandu. Herci to taky moc nedávají, ale dám aspoň hvězdu, protože v porovnání s některými seriály vzniknuvšími po roce 2000 tato blbost určitou koukatelností disponuje. ()
5/5 Sám Jiří Štěpnička o tom vyprávěl, že měl roli povinně přišitou a na "casting" šel přímo z matčina pohřbu. Snad právě proto to dopadlo, jak v dané situaci nejlépe mohlo. Syn "odpykal" posmrtně matčiny smyšlené hříchy a všem ostatním dopřál, viděno optikovou černého humoru, solidní nechtěnou srandu. Moje nejoblíbenější scéna je situovaná ještě do prvních let Klémovy kariéry, kde náš budoucí velký státník (ehm) dá kvinde šlapce s doporučením, že by měla jít do práce. A o tom to celé je, dát televizní zábavě 80. let skutečné kvinde. ()
Tak tohle byl několik málo let před revolucí na 100% bláznivý cyklus, ve kterém bylo překrouceno úplně vše. Pamatuji, že tenkrát při uvádění v TV jsme doslova vybuchovali v divoký smích. Pohled na Stalina a na jiné výtečníky, především samotného hlavního protagonistu - to bylo něco! Na to nebylo možné se ani naštvat, jak to bylo blbé.... ()
Ano, tohle je skutečný suterén kvality, odpadové stoky filmu a televize. Bolševický zločinný režim ve své poslední etapce ještě měl snahu o motivování letargického národa, který dávno přestal věřit pohádkám o osudu a víc než hrdé ideje ho zajímala cena bůčku a kolik zase pukla Slávka. Totální apatii a bezbarvost se ještě snažili súdruhovia rozehnat stokorunou s oblíbeným televizním hrdinou, ale to vedlo jen k ještě většímu rozkladu, protože tím jasně dali najevo, že stovka nejsou žádný prachy, ale jen barevný los. Mimo jiné, nepřípomíná vám to dnešek? Jen desetitisícovka s Vaškem chybí, ale tam se asi čeká, až zakucká naposledy, pravdoláska naše jedna, ehm, že áno? ()
Stačilo mi to vidět jednou. Bylo mi z toho hodně špatně, když jsem věděl, jak to skončí. Ale natočen byl seriál dobře a herecké výkony vynikající. Atmosféra té doby mě pohltila. Hlavně v posledních dílech bylo až moc schůzování, ale bohužel je na tomhle seriálu vidět, proč došlo k únoru 1948. Už TGM v 1. díle říkal, že je třeba se komunistů bát, ale neposlechli ho. A hodně mi vadilo, když Růžek, jakožto bývalý policejní prezident stál v davu s vnoučkem a radoval se z nástupu komunistů :-( Seriál skončil těsně před "sebevraždou" Jana Masaryka, který v seriálu nebyl moc vidět, na to jak na něj všichni politici spoléhali. A přišlo mi, že herci byli vybíráni hodně i podle fyzické podoby skutečných politiků. ()
Galéria (2)
Fotka © Česká televize / Alena Červená
Zaujímavosti (13)
- Píseň, kterou českoslovenští vojáci zpívají po slavnostní přísaze, má název „Směr Praha“ a jejími autory jsou Ervín Toman a Jan Mareš. Jednalo se o „pochod československé vojenské jednotky v SSSR“. (majky19)
- Natáčelo se i na zámku Hrádek u Nechanic. (M.B)
- Jiřina Štěpničková, matka Jiřího Štěpničky, byla v 50. letech v zinscenovaném procesu odsouzena k patnácti letům ve vězení. (Rondon)
Reklama