Bournov mýtus

Bournův mýtus je film, který již víc než jednu dekádu natolik miluji a natolik jsem toužil jeho dynamice definitivně přijít na kloub, že i po stu a jednom zhlédnutí jsem se pustil do několikaměsíční práce na jeho analýze okénko po okénku a záběr po záběru. Výsledkem je studie Bournův mýtus: akční film pohybu, v níž je rozbor samotného snímku zarámováný do výkladu o proměnách (moderního) akčního filmu (s. 51-55, 87-91). Kromě vysvětlení rozmanitého množství filmařských taktik tohoto působivého díla v článku najdete i pasáž o výstavbě slavné automobilové honičky v Moskvě (s. 81-84). ___ (Jo a strašně moc se těším na letošní pokračování. ;)) (16.01.2016)

První Bourne se mi líbil, druhý je skvělý. Realističtější, napínavější, zajímavější, překvapivější... A přitom by se dalo říct, že se v něm vlastně nic jindy a jinde neviděného nestane, že? Film ale přece nemusí vrcholit sice efektním, jenže ve výsledku hloupým seskokem ze schodů, jak tomu bylo v předchozím dílu, kdepak - úplně stačí jedna (naprosto dechberoucí) automobilová honička a po ní jiná, zcela neakční scéna, která vezme dech úplně stejně. Věřím, že leccos z Bourneova mýtu by bylo nudné a obyčejné, kdyby to nezahráli tak výborní herci a nenatočil "dokumentarista" Paul Greengrass. (08.02.2015)

Ufff...to jsem si oddechl. Na tenhle film jsem se těšil přímo hříšně, jelikož Agent bez minulosti je /byl do Mýtu/ pro mě nejlepším akčním thrillerem, který jsem měl tu čest kdy vidět (minimálně v několika posledních letech, co si vzpomínám). O několik tříd v kvalitě převyšoval první dvě M-I a podle mě stojí i nad třetím pokračováním i těmi nejlepšími bondovkami. Bournův mýtus se mu celkově vyrovnal, v něčem malinko zaostal, v něčem ho překonal. Za prvé, pořád je bouřlivě atmosferický, tempo je téměř neuvěřitelné, bičované kupředu rychlým střihem, strhující hudbou a nervními pohyby hlavy a těla Matta Daemona (skutečně, klobouk dolů Matte, po těhle dvou filmech...). Taktéž kamera přímo létá, zoomuje, je všude, zabírá akci z nevšedních úhlů... lahoda! Souboje jsou dokonce lepší, automobilová honička úžasnější (!!!) než v prvním díle, v čem dvojka trochu ztrácí je ten úžasný koncept amnézií postiženého a nic netušícího bojového stroje, kterým byl Jason v jedničce. V Mýtu už Bourne ví o hodně víc, což je jedno malé (i když nevyhnutelné) mínus co do atmosféry. Další malou výtkou by mohlo být až přílišné opakování schématu nastoleného prvním filmem - jedna superbitka s dokonalou choreografií, jedna automobilová superhonička (skutečně nejlepší jakou jsem kdy viděl)... Na druhou stranu jsou tu samozřejmě nové prvky (Karl Urban je super)... No tak už nezbývá než pochválit Paula Greengrasse, protože je to z velké části jeho zásluha a konstatovat, že se jedná o můj nejoblíbenější akční film, který mě totálně přizdil do křesla a jen párktát za bezmála dvě hodiny mě nechal vydechnout. Mimochodem, vychutnejte si konec honičky v tunelu... 90% a 100% za oba díly! (18.07.2006)

Bourne ví, že nic neví. Pořád. V podstatě triviální špionážní historka zabalená do dynamického obalu těkavé ruční kamery, dramatické hudby a střihu o frekvenci mávání kolibřích křídel. Bezpochyby stylové, ale klobouk smeknu spíše před těmi, kdo dodají filmu adrenalin i energii tradičními postupy staré školy. Nemohu si pomoci, ale jako mýtus se mi tak spíše jeví sám Greengrass a jeho gloriola nadčasového režiséra vytříbené formy. Čtvrtá, už docela pochroumaná hvězda, je za úsporný výkon sibiřsky chladného moloďce Urbana. Ty moskevské taxíky vydrží víc, než Kostěj Nesmrtelný.. (23.08.2012)

Paul Greengrass zachoval strhující a intelignetí zápletku, a obohatil ji o neuvěřitelně dravou režii a novátorský, až lehce dokumentární přístup (který se mu tak osvědčil v Letu č. 93). Výsledek je doslova brilanntí. Matt Damon už zdaleka nepůsobí tak joudovitě, je cool a zároveń křehký, zranitelný a vnitřně zlomený. A Extreme Ways od Mobyho už nikdy nebudou znít tak jako dřív! (16.08.2007)