Réžia:
Paul GreengrassScenár:
Paul GreengrassKamera:
Ivan StrasburgHudba:
Dominic MuldowneyHrajú:
James Nesbitt, Allan Gildea, Gerard Crossan, Tim Pigott-Smith, Nicholas Farrell, Christopher Villiers, Gerard McSorley, Darren Healy, Eva Birthistle (viac)Obsahy(1)
V neděli 30. ledna 1972 zastřelili v severoirském městě Derry britští vojáci 13 neozbrojených civilistů. Tato neděle, nazývaná také jako Bloody Sunday (Krvavá neděle) se zapsala do moderní historie Irska více, než jakýkoliv jiný den. Počínaje tímto dnem začaly nikdy nekončící boje přerůstající v civilní válku, která donutila stovky mladých mužů vrhnout se do služeb irské republikánské armády (IRA). Film vypráví příběh odehrávající se od rozbřesku do soumraku právě v onu Krvavou neděli, kdy se do ulic vydalo tisíce civilistů, proti nimž nastoupily jednotky vojáků. Film sleduje jednotlivé skupiny zúčastněné na dění ve městě (organizátory, britské vojáky i civilisty z obou rozdělených stran) se zaměřením na osudy dvou mladých mužů, Ivana Coopera, idealistického vůdce skupiny Civil Rights, jenž je členem katolického kempu a který věří v mírumilovnou změnu podle Martina Luthera Kinga a Gerry Donaghyho, sedmnáctiletého katolického rebela, který touží po založení rodiny a sňatku s jeho protestantskou dívkou, ale který je zároveň vtažen do násilných střetů s vojáky. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (398)
|| Scenár: Paul Greengrass | Hudba: Dominic Muldowney | Produkcia: Mark Redhead | Distribúcia: Paramount Pictures | Rozpočet: 5 miliónov $ | Tržby: 1,807,903 $ || Silný film-dokument o reálnych udalostiach, podaný až s nepríjemnou chladnosťou a nefilmovosťou. Takéto počiny si hľadajú fanušíkov len veľmi ťažko, a je to potom vidieť aj na tržbách. Keby ten film nebol tak jednostranne (armáda je zlo) pojatý, mohlo to byť ešte intenzívnejšie. 82% | Blu-Ray, THX, EN DTS | ()
║Rozpočet $5miliónov║Tržby USA $773,228║Tržby Celosvetovo $1,807,903║ Tento film natočený podľa skutočných udalostí je nám sprostredkovaný cez doslova dokonalý dokumentaristický štýl, čo je v prípade réžie Paula Greengrassa až v neskutočne silnom podaní, stačí si popri tom spomenúť aj na jeho nedávny Let č.93 ktorý je z podobnej kategórie. Miestamy až človeku tuhne krv v žilách, keď sleduje čo sa tam vlastne dialo a aké brutality sa konali s Anglickej vojenskej strany na Írskych neozbrojených civilistoch ale takúto tvar má náš skutočný civilizovaný svet, čo je škoda že práve aj v tých vyspelejších krajinách. ()
Paul Greengrass mě svým syrově dokumentárním stylem dostává už poněkolikáté. Po celou dobu zneklidňující, s vrcholným momentem útoku britských jednotek svírající pocit bezmoci... divák chce uhnout pohledem, ale to nejde - s každou další minutou mě film víc a víc děsil oním vědomím, že se tohle všechno skutečně odehrálo. A jak se to vlastně vůbec mohlo stát? ... Takže závěrečný doslov o vyznamenání důstojníků poctami od královny byl jen tím pověstným posledním hřebíčkem do rakve mých iluzí o civilizované a vyspělé západní Evropě. ()
Krvavá nedeľa iba potvrdila správnosť zaradenia Paula Greengrassa do desiatky mojich najobľúbenejších režisérov. Je hraným dokumentom, v ktorom som ani nepostrehol, že tam niekto hrá. Použitie výsadkárov na policajný zásah bolo chybou od samého začiatku, preto nemohlo dopadnúť inak a je úplne ľahostajné, čo bolo spúšťačom. Paul Greengrass nakrútil tento film so znalosťou problematiky, s úctou k detailom, citom pre plynutie času a ľudské správanie sa. Perfektným strihom mu dal potrebnú dynamiku aj v neakčných pasážach. Pomalší rozbeh v prvej polovici a uponáhľaný záver sú mojimi jedinými a malými výhradami k tomuto filmu. ()
Podle mě je to silný film. Jak duševním obsahem, tak i jen čistě materiálním dějem. Edgar Alan Poe kdysi řekl, že jedno dodá i jinak odpudivé a odporné věci přitažlivost pro obyčejného člověka. A to je skutečnost. A i zde toto vědomí dodalo hodně. Bez toho, že by se to stalo, by tento film byl jen další masakr, možná dobře natočený a zahraný, s výborně gradovanou přeměnou přístupu lidí, ale nic víc. Ale protože je to skutečné, takže těch třináct lidí opravdu někdy umřelo, tak je to každému mnohem zajímavější a plné všemožných vnitřních dějových pnutí k naší realitě. Vemte si například takové Skleněné peklo. Kdyby ten film byl podle skutečné události, a ne jen z pera Thomase Scortii a Franka Robinsona, byla by to ještě kromě skvělého filmu úžasná výpověď o existujících lidech a jejich skutečných charakterech. Ale vraťme se ke Krvavé neděli. Neschvaluji sice, že vojáci stříleli do davu, ale když se nad tím zamyslím, ani jim to nemůžu vytýkat. Stejně jako se davu zmocnila davová nenávist a následně hysterie a panika, tak se těch vojáků zmocnila sugesce války, všemi projevované nenávisti a strachu, aby se jim nic nestalo. A přiznejme si, že jenom cvok by sebe nechal zranit nebo zabít, místo aby zabil on sám a dřív, než by mohl být vůbec zraněn (pokud má prostředky, což oni měli). Myslím, že skutečná situace mohla být ještě mnohem horší a dusnější, než jak to ukazuje scénárista. Ale naopak si myslím, že spousta věcí je tam přibarvených, jako vychloubání vojáků, kdo kolik vystřelil. Nikdo není od přírody vrah, tím míň masový. A co se týká toho nastrčení bomb, i o tom si myslím své. Klidně je ten kluk totiž mohl mít opravdu při sobě, nebo mu je mohli dát jeho kumpáni, když chtěli zachránit svůj zadek, aby je nezatkli za terorismus. Ale taky mu to klidně mohli vážně strčit ti vojáci. To už se dneska patrně nikdy nedozvíme a ani nezjistíme, kdo za to ve skutečnosti mohl. I kdyby někdo z nich promluvil, je to jen tvrzení proti tvrzení a bez důkazu. Co se týká osudu vojáků, kteří stříleli, nemám strach, že by nebyli potrestáni. IRA si je určitě postupně našla a vypořádala se s nima. Ještě bych chtěl zdůraznit výkon Jima Nesbitta. Kdyby jeho postava nebyla tak přesvědčivá, film by byl hodnocen stejně jenom kvůli tématu, protože přestože je to pro někoho známá věc, pro spoustu lidí to bylo poprvé, kdy se o Krvavé neděli dozvěděli (včetně mě, i když nejsem zrovna neználek). ()
Galéria (14)
Fotka © 2002 Paramount Pictures Classics
Zaujímavosti (8)
- Ve filmu zní hudba až při závěrečných titulcích. (sud)
- Když Ivan Cooper (James Nesbitt) opouští dům, můžete před kinem spatřit poutače na film Mizerná neděle (1971), který se v tu dobu hrál. (HellFire)
- Okrem autentického mesta Londonderry v Severnom Írsku sa natáčalo aj v metropole Írska - Dubline. (MikaelSVK)
Reklama