História násilia

Viggo Mortensen jako největší klad celého filmu a není se čemu divit. Bohužel celkový pohled není nejlepší a zůstává z toho jen typický drama thriller, který jsem už viděl několikrát. Samozřejmě v jiném podání, ale na tento způsob pár filmů je a proto mi to už nic neříká. Volně proplouvá a nedějí se žádná překvapení, zvrat a ani napětí což je obrovská škoda. Neříkám, že mi History of Violence nic neřekl, ale taková sláva není.. 5/10 = 55% (08.03.2011)

Viggo a zejména Ed Harris dokazují že herecké řemeslo, zvládají dobře. Film o tom, že minulost jde s námi i do budoucnosti. No kdyby to zajelo mírně pod povrch,jistě bych dal i více *. Viggo po tom filmovém sexuálním absťáku co měl v Lotrovi , vzal tuhle roli asi hlavně s ohledem na sexuální scénu v tomto filmu. (28.08.2006)

Tak trochu netypický, dosud nejslunnější cronenbergovský thriller, lehce připomínající western. Tom je spořádaný občan malého venkovského městečka, který jednoho nešťastného dne vykoná hrdinský čin a zbaví svět dvou zákeřných zločinců. Je ale ve skutečnosti takovým hrdinou, jak se na první pohled zdálo? To je jedna z mnoha otázek, na kterou Viggo Mortensen pomáhá zodpovědět ve svém snad i nejlepším hereckém výkonu. Dokonale ho doplňuje skvostná a svůdná Maria Bello se zlověstným Ed Harrisem v patách. Té nejkontroverznější role se pak zhostil William Hurt, který tak připomene zloducha Will Ferrella ze Zoolandera. Za zmínku také stojí sexuální scény mezi Mortensenem a Bello, které patří k tomu nejlepšímu a nejprovokativnějšímu, co mohl Cronenberg nabídnout. Jednoznačně jeden z nejlepších filmů letošního roku. (09.11.2005)

Skvely namet, ktory keby vo filmovej podobe nebol doplneny o kopu zbytocnych scen (postelove akrobacie a dalsie skvosty z ktorych sa mi pri pozerani amickych filmov robi zle), a vydal sa menej komercnou cestou, mohol byt fantastickym filmom. Takto je to len slusny thriler, s Cronenbergovskymi "detailami". 7/10 (15.02.2007)

Komorní thriller od kontroverzního kanadského maniaka na režisérské stoličce si znamenám coby jedno z nejpříjemnějších překvapení letošního roku. Od Davida Cronenberga bych po výbředech typu "Nahý oběd" věru nečekal tak mistrovský kus sice velmi řemeslné, avšak neobyčejně stylové filmařiny. Samozřejmě nezastírám, že jeho poslední kroky jsem nesledoval, čiliže se mi "Dějiny násilí" jeví být opravdovou fackou odnikud. Sice nelze tento snímek stavět na piedestal výjimečnosti, vždyť je to vlastně velice konzervativní thriller o člověku, který v životu nebezpečné situaci zareaguje až nepřirozeně chladkorevně a strhne kolotoč otázek, vykřičníků a temných míst, které ohrožují samu jeho identitu. Tom Stall, kterého výtečně sehrál jacksonovský klaďas Viggo Mortensen, je hnacím motorem filmu – archetypálním hrdinou "s otazníkem". Chytře posazený vypravěč se tentokrát nijak nevymyká standardu, je "pouze" řemeslně skvěle zvládnutý a udržuje zásadní otázku "kdo je hlavní hrdina?" dostatečně otevřenou. Výtečně zafungovalo rodinné prostředí, které Tom ze všech sil hájí a které Cronenberg až podezřele harmonicky líčí v první části filmu. Krom šmakózních hereckých výkonů celého ansámblu a dobře napsaného scénáře stojí za zmínku nenápadný, leč citlivý soundtrack Howarda Shora a samozřejmě perfektní režie, která se nijak nestaví na odiv, ale citlivě přihlíží příběhu, opatrně do něj diváka vtahuje a s neuvěřitelnou lehkostí střídá intimní rovinu s až naturalistickou brutalitou, ve které Cronenberga poznáte na sto honů. Není tu ani památky po samoúčelnosti, patosu, heroismu... finální souboj s cronenbergovskou lehkostí vnásí do komorních tónů velkolepou černohumornou akci, kterou může takový Tarantino svému staršímu kolegovi jen tiše závidět... Závěr filmu odehrává se beze slov, pouze gesty, náznaky a zazní do ticha jako výkřik, na který si divák musí odpovědět sám. Dostane Tom ještě šanci, nebo jej jeho činy zničí? Nebýt natahovaných detailů a nepatrné ztráty gradace v závěru, jednalo by se o film takřka bezchybný. I v tomto provedení jsou však "Dějiny násilí" zralou a inspirativní ukázku psychologického thrilleru, který sice nevzbudí hluboká tázání po smyslu bytí, nicméně zaujme, pohltí a pobaví. Aniž by podlézal. (13.11.2005)