Příběh Marie a Juliena

Rivette ,Rivette co já si s vámi počnu?Snímek je pro mne i s odstupem dvou dnů pořád neuchopitelný.Ale velmi dobře je uchopitelný můj pocit z něj.Pocit uchopitelný-neuchopitelný,člověk živý-neživý,tikot přesný a kulhající........Ačkoliv jsem filmu nerozumněla a byl poměrně dlouhý ,uběhl neuvěřitelnou rychlostí.Bylo mi s ním vlastně moc dobře a rozhodně se k němu vrátím ,protože "něco" v něm je a já se budu snažit to najít :-). (09.03.2008)

Nedýchal jsem podobně jako Pohrobek. Téma je ze Solaris: předtím, než se Krisovi podaří zbavit se Harey (nebo Harey sebe sama...). Krom toho v tom shledávám podobnost s Céline a Julií - ve vraceném čase a možnosti vystoupení z bludného kruhu. O to radši jsem byl, když se Rivettovi podařilo překonat hořkost - byť jen kapesním způsobem v pár minutách na konci. Krásná pohádka je to! (10.02.2014)

Matrjoška, která s každou další odkrytou panenkou přitlačí diváka ke zdi svou atmosférou. Mimořádný film, jehož sledování patří k velmi náročným činnostem. Nepodařilo se mi vidět film bez přestávky, mezi jednotlivými kapitolami jsem byla nucena se od snímku duševně odpoutat, abych byla schopna se vrátit. Dokonalá pointa je jen završením perfektně nastaveného kontrastu mezi krásnou a křehkou Béartovou a potulného medvěda připomínajícím Radziwilowiczem. Od dob Hašteřilky se za 12 let Béartová prakticky nezměnila (muži obdivují, ženy závidí), ale Rivette s Laurentovou se posunuli mezi skupinu tvůrců, které lze buď milovat, nebo nechápat. (28.02.2015)

Pro Rivetta mám slabost - a ani tentokrát mě příliš nezklamal. Opět je zde cítit jeho nenapodobitelný styl, kdy si říkáte, že se na plátně vlastně celkem nic moc neděje, avšak nemůžete se zbavit pocitu, že to "nic moc" je ve skutečnosti o mnoho víc než "něco" - tohle nejspíš pochopí jen ti, které Rivette svým stylem omámil stejně jako mě. Ač má snímek celé dvě a půl hodiny, opět uteče velmi rychle, nasadí člověku brouka do hlavy a vyvolá v něm nutkavou potřebu vidět ho někdy v budoucnu znovu, protože...jednoduše je v něm tolik k objevování. Emmanuelle jako Marie je zde jako vždy nádherná (od Hašteřilky - za těch více než deset let - se vůbec nezměnila!), Julien není příliš sympatický, ale co na tom sejde - důležité je, že jejich láska (ač trochu podivná, neboť o sobě téměř vůbec nic nevěděli) je tak nějak dojemná - člověk by chtěl zažít jaké to je, když někoho miluje tolik, že to až bolí, aby jeho city byly opětovány ve stejné míře. . . . . Sympatické mysteriózní drama pro přemýšlivé. (30.01.2007)

Nejdříve poznáváme Juliena. Čím více o něm víme, tím méně je nám sympatický. Co na něm může vidět Marie s vizáží Emmanuelle Béart? Postupně nám dochází, že i ona před ním něco skrývá. A začíná nám být jasné, že tu něco pořádně nehraje. Bravurně natočená fantasy romance u níž člověk místy málem zapomíná dýchat. (09.03.2008)