Masaryk
Masaryk
A Prominent Patient
Réžia:
Julius ŠevčíkKamera:
Martin ŠtrbaHrajú:
Karel Roden, Hanns Zischler, Arly Jover, Oldřich Kaiser, Paul Nicholas, Milton Welsh, Dermot Crowley, Tim Preece, Gina Bramhill, James Flynn, Emília Vášáryová (viac)Obsahy(1)
Prežil život bohéma, miloval ženy, hudbu, veľká gestá i veľké zápasy. Vo vnútri jeho srdca a duše bojovala nespútanosť extravagantného umelca s morálkou a povinnosťou úradníka a diplomata. Smrť Jana Masaryka je dodnes zahalená tajomstvom. Mnohé tajomstvá sa však skrývali i v jeho živote! (Garfield Film)
Recenzie (536)
zbytečná a nudná mozaika vyfabulovanejch nesmyslů ve formě školního cvičení na téma velkofilm. ale hlavně, že jeníček tančí. ()
Tak tohle jsem nečekal. Večírky, lajny, ženský. Celkově na úrovni. ()
85% pokus o západní styl filmařiny poměrně vyšel. Akorát jak jsem zjistl, že Beneše hraje Olda, tak jsem si vzpomněl na majora Zemana a musel jsem se při pohledu na něj (pokus o "vážné" herectví) až do konce smát. To ať radši přenechá Rumburakovi. ()
60% - komentář 20ti slovy: Co musím vyzdvihnout, tak skvělou dynamickou kameru, perfektní herce a režii. Bohužel příběh (scénař) mě "nudil" a nedokázal mě vtáhnout do děje. ()
Chápem tie "České Oscary", pretože v podstate filmy tam nemajú žiadnu konkurenciu, ale až taký dobrý film to nie je. Výprava, kostýmy, kamera, obsadenie. Všetko je tam dobré, avšak samotný príbeh o Masarykovi je dosť nudný a nezaujímavý. Všetko sa točí okolo politiky, čo je logické, ale aj cez to to je veľmi veľká nuda. Samotný život Masaryka je dosť nezaujímavý. Našťastie v tomto filme boli pasáže v blázinci, ktoré mali svoje čaro. Boli skvelo natočené a vymyslené. No ako celkovo film ma to moc nebavilo. Ale z filmov, ktoré sa nám tu urodili je toto jasné plus. ()
Za mě skvěle vystihnutej českej feeling. Mnichovská zrada a Benešova kapitulace je už zakódovaná do naší DNA a asi se jí nezbavíme. Dokázala jsem s Masarykem cítit až do konce. Jinak atmosféra dobře vystihnutá, zajímavá kamera a očekávaně perfektní herecké výkony. Jako vidět by se to mělo, zase tolik pecek se u nás netočí. ()
Ne zrovna jednoduchý film o osobě, pro kterou bylo jméno prokletím i závazkem. Je to natočeno velmi dobře, zahráno skvěle, výborné jsou i většinou anglické dialogy. Něco tomu k úplnému vrcholu ale přeci jen chybí. ()
Je to tak na 3,6 periodických, mám z toho ambivalentní pocity. Inherentní součástí tohoto snímku je samozřejmě dokonalý herecký výkon Karla Rodena, stejně jako vedlejší presidentská role Oldřicha Kaisera. Nicméně nepolitologové a nehistorici museli být zmateni s přehršle historiografických dat a z neustálého transferu z jedné dějové linie na druhou. Já historii adoruji, pročež mi snímek sugeroval zážitek, film jsem v podstatě hltal. Nicméně musím uznat, že si de facto nepamatuji nic, co by mi výrazněji utkvělo v paměti. Pokud bych měl provést komparaci s ostatními mnou zhlédnuvšími snímky z roku 2016, tak Učitelka i Rodinný film by Masaryka asi překonaly. ()
Povedený životopisný biják, jako každý český film, prostě kvalota sama ()
Bohužel musím film takto hodnotit a to hned z několika důvodů, kdy tím prvním a nejzásadnějším je manipulace s historickými fakty. To je jako kdyby se točilo o JFK jako o mutantovi z Marvelu. Proč? Je to ze strachu, že by film nesplnil očekávání a tak ho přiživíme? Další věcí je kalkul. Dát film na konci roku vypočítavě do jednoho kina, aby se mohl ucházet o ceny? Neříkám, že udělali něco protiprávně, ale využili systém a tomu já říkám vychcanost a tu nesnáším. A hrát si na to, jak je ten film úžasný, když dostal tolik cen? To je stejné jako se prohlásit za mistra světa v disciplíně, kterou dělám jediný na světě. Tento film je jen manipulace a kalkul a nejsmutnější na tom je, že Akademie to nejdřív schválí a pak to kritizuje. :-/ Kocourkov prostě. ()
Už dlouho se mi nestalo, abych se vracela z kina tak hluboce zasažena. O mnichovských událostech jsem nikdy nepřemýšlela takovým způsobem, jak to osobně prožívali dotčení účastníci. Byl to silný příběh muže, který se snažil dostát zvuku jména, jež nosil, a kterému doba (a Hitler spolu s předposranými mocnostmi) házela klacky pod nohy. Scény mobilizace byly neuvěřitelně silné. Ve chvíli, kdy film končil, jsem si v úžasu uvědomila, že utekly dvě hodiny. Emoce, které mi film předal, mě nutí dát plný počet. ()
Film by se měl spíše jmenovat Mnichov než Masaryk. Nebo alespoň na mě to udělalo dojem, že jde spíš o ukázku politiky kolem roků 1938 a 1939. Jako občan ČR při sledování cítím něco, co zvedá hodnocení filmu. Nejsem si ale jist, zda li například rumunský divák bude cítit to samé. A bez těch emocí je to vlastně jen pěknej dokument. ()
Přiznám se, že po tom mediálním humbuku okolo Masaryka jsem radši na film šla s menším očekáváním, abych případně nebyla zklamaná a neodcházela z kina se slovy „Za co těch 12 lvů?!" jako můj doprovod. No tak je pravda, že těch 12 lvů je na mě opravdu přehnaných, ale v nějakých kategoriích zasloužené vítězství. Říkám si tedy, jestli letos byla ta konkurence opravdu tak slabá, nebo prostě tento opulentní film byl již předurčen k tomu vyžrat všechno, co se dá. Co se mně líbilo byla jednoznačně hudba a zvuk, kamera a celkově pojetí. Masaryk podle mě má potenciál stát se filmem, který by mohl konkurovat i světovým snímkům. Nevím, jestli to bylo tou britskou angličtinou, ale opravdu na mě v určitých momentech film působil jako z britské produkce. Co se týká hereckých výkonů, tak Rodenův klasický standardně dobrý výkon, Kaiserův překvapivě nadprůměrný výkon. Jenže to byl pro mě trochu kámen úrazu. Až moc bylo vidět, že je to všechno prostě hraný. Nejvíc do oči bijící ve scéně, kdy je záběr na Kaisera zezadu, jak volá Masarykovi do UK. Jediný přirozený a pro mě nejvíc osobitý a uvěřitelný výkon byl Hanse Zischlera v roli německého doktora. Upřímně bych se přikláněla dát lva jemu namísto Kaisera, stejně jako bych možná za hlavní roli se o trochu víc přiklonila ke Cillianovi Murphymu za Anthropoid. Zbytek hereckého obsazení dělal už jen kompars. Některé dialogy byly dobré jako třeba v letadle nebo mezi Masarykem a Henleinem a některé opravdu pokulhávaly (často například Masaryk x Chamberlain). Nejvíc mě zklamalo, že jsem očekávala více rozpracován Masarykův život po konci války a v době puče. Samozřejmě jeho smrt byla dodnes neobjasněna, ale minimálně do jeho smrti by bylo ještě co říct. Na jednu stranu se mně líbilo, že to nebylo zbytečně melodramatické, na druhou stranu především na konci se mohlo ještě trochu upustit páry a přitvrdit. Přemýšlela jsem, jestli dám 3-4*, ale musím říct, že je třeba podpořit takovéhle snímky, protože i když to není úplný top level, v tom množství braku, který se tu točí, bychom si měli vážit, že někdo dokáže natočit důstojný snímek o české historii. Dávám 4* ()
Život Masaryka by vydal na 10 filmů - Tento film se věnuje období těsně předcházejícímu Mnichovské zradě a dělá to podle mě dobře. Film nerespektuje historická fakta, ale fabuluje tak, aby co nejlépe vystihl Masarykovo rozpoložení v této době. ()
Film byl jiný než jsem očekával, a nemohu říci že bych byl zklamán. Jistě, spousta scén je poznamenána autorskou licencí, včetně hospitalizace, která je spolu s psychoanalýzou kmenem, ze kterého vybíhají jednotlivé dějové "větve". Ale je současně přiznat, že se nejedná o klasický životopisný film (to by asi musel zachytit větší časový úsek života JM), ani o hraný dokument. Ke cti autorů podle mne patří i to, že děj není postaven na smrti Jana Masaryka - událost, která je v souvislosti s ním nejčastěji zmiňována. Jde o film, který má východisko ve skutečných událostech, ale jeho účelem není vzdělávat, ale bavit, a do jisté míry vychovávat. A tuhle premisu film splňuje. Stejně tak ty, který chtějí něco víc, by mohl inspirovat ke shlédnutí skutečných dokumentů, přečtení skutečného životopisu...seznámení se s fakty o době a lidech. Sám cítím, že alespoň kousek tohoto záměru autoři mohli mít. Roden svoji roli zvládl s bravurou sobě vlastní, osobně jsem měl trošku rozpačitý pocit z Beneše - ani ne tak kvůli výkonu O.Kaisera, ale proto, že moje představa Beneše je poněkud jiná - ale to je spíše můj problém. To, jestli 12 lvů je oprávněných či nikoliv, hodnotit nehodlám a ani si netroufám. Kvůli nim jsem na film nešel, jejich počet mne nevede k pění nadšení z filmu, a současně kritika, která se kolem jejich počtu strhla mne nevede k zatracování filmu, který mne upoutal. ()
Snímku dle mého názoru uškodila linka z amerického blázince. Mohl to být totiž obstojný film o Mnichovu, ale takhle si hraje na něco hlubšího a moc to nefunguje. Snímku musím také vytknout, že plyne velmi pomalu a působí nekonzistentně. Technická stránka filmu ani dobré herecké výkony to úplně nezachraňují. ()
Mnohem lepší, než jsem čekala podle recenzí. Skoro komplet v angličtině, dobrá kamera, Roden se snaží... akorát nevím, nakolik je 100% odpovídající popis událostí. ()
Nebýt Masaryků... tak asi nevíme co je abeceda..do p*****e...strčte si pánové a dámy Tatíčka a jeho děcko do řitě.. anebo se snažte alespoň nesrat na objektivitu v rámci historie...Jeden by řekl...Luther King,Ghándí či Dalajláma to jsou jen zkorumpovaní hadi...ale na čistotu duše a myšlenek Masaryků nikdo nemá....filmově za tři... ale subjektivně odpad ()
Vymýšlet si nějaký zcestný příběh, když se v té době dali události krájet je nesmysl. Připíchnout k tomu reálná jména jako Masaryk nebo Beneš je snad zločin. ()
Súvisiace novinky
27. Český lev
V sobotu 7. března 2020 bude Česká filmová a televizní akademie (ČFTA) po sedmadvacáté rozdávat výroční ceny symbolizované soškou Českého lva. Stane se tak na galavečeru ve Dvořákově síni pražského… (viac)
Týden nejúspěšnějších filmů BEST FILM FEST
Volné seskupení čtyř artových kin v Praze: Atlas, Evald, Lucerna a MAT pořádá od 13. do 19. července tohoto roku BEST FILM FEST, týden nejúspěšnějších a divácky nejnavštěvovanějších filmů první… (viac)
24. Český lev - výsledky
Filmovým králem Českých lvů za rok 2016 se stal film Masaryk, který si odnesl rekordních 12 lvů. Tento film ovládl naprosto dominantně předávání Českých lvů za rok 2016. Ambiciozní film Anthropoid… (viac)
Nominace pro 24. ročník cen Český lev
České lvy letos budou velkým česko-britským duelem. Masaryka se 14 nominacemi totiž vyzve na souboj Anthropoid s 12 nominacemi, jimž v hlavní kategorii sekunduje Rodinný film, Hřebejkova Učitelka a… (viac)
Jedním slovem BRAVO. Ačkoliv se domnívám, že v roce 2016 vznikla široká škála vynikajících českých nebo koprodukčních snímků - Anthropoid, Já, Olga Hepnarová, nebo třeba Anděl Páně 2, Masaryk zcela určitě patřil k tomu lepšímu průměru. Nechci a ani nebudu hodnotit rozhodnutí ČFA, myslím si, že Čeští lvi mohli být rozděleni jinak a rovnoměrněji, ale nic to nemění na tom, že Masaryk si ve většině kategorií ocenění jistě zasloužil. Herecké výkony byly vynikajícící, Karel Roden v roli J. Masaryka nezklamal, i když si myslím, že zahrál i lepší role, Oldřich Kaiser coby Edvard Beneš byl rovněž výborný a Hanns Zischler jako doktor, který po celou část filmu Masarykovi zdatně sekunduje si myslím, že byl nejlepší postavou celého snímku. Ten si dle mého názoru zasloužil ocenění za vedlejší roli více než Oldřich Kaiser, ale toť jen můj osobní názor. Film má jen jednu zásadní chybu. A sice, jak již řekli někteří diskutující, že tvůrci na jeho počátku sdělují, že film je dle skutečných událostí. To není zcela pravda, v té větě má znít - "Film je (volně) inspirován skutečnými událostmi". Také ve snímku nacházíme drobné nuance, kdy T.G.Masaryk umírá, ale ne na zámku v Lánech, jak tomu skutečně bylo, ale na Pražském hradě. Zrovna tak projev prezidenta Beneše po Mnichovském diktátu není správný, protože kapitulační projev přednesl tehdejší předseda vlády arm. generál Jan Syrový. Ale to jsou jen drobnosti, nad kterými laik může mávnout rukou. Nyní k filmu samotnému. Děj se odehrává ve dvou časových liniích, přičemž v jedné se Janu Masarykovi promítají zásadní okamžiky historie nedávno minulé a druhá linie se nese cestou přítomnosti, kdy je Masaryk po většinu času hospitalizován v blázinci. Musím konstatovat, že ačkoliv mi úvod filmu přišel poměrně vlažný a obával jsem se, že to moc dobrý snímek asi nebude, moje mínění se otočilo v okamžiku, kdy na scému nastoupil Hanns Zischler. V tom okamžiku jsme mohli začít sledovat zásadní okamžiky strastiplné životní cesty Jana Masaryka. Podle mého soudu byly historické milníky ve filmu zobrazeny správně a srozumitelně, člověk, který má alespoň elementární znalosti historie by neměl mít s pochopením zásadních sdělení historických postav žádný problém. Snímek obsahuje i velmi silné emoční pasáže. Jednalo se zejména o úmrtí prezidenta osvoboditele T. G. Masaryka, okamžiky mobilisace a národní jednoty a samozřejmě okamžiky po Mnichovské zradě. Bylo úžasné, s jakým enthusiasmem a odhodláním českoslovenští občané mobilisaci přijali a jak moc chtěli svou republiku ubránit. Myslím si, že právě taková národní hrdost a jednota je nám už velmi dlouho cizí a kdyby se dnes stalo cokoliv, zachovali bychom zcela určitě lhostejný přístup. Je obrovská škoda, jakým způsobem se společnost proměnila v tom negativním světle slova smyslu. Velmi mě zklamal tehdejší přístup britského premiéra Nevilla Chamberlaina a britské diplomacie vůbec, které byl osud Československa přinejmenším lhostejný, že se zajímala jenom o své pohodlí a bezpečí a nebyla otevřena problémům, které se odehrávaly mimo její území. Je velmi dobře, že tyto filmy tvůrci točí, protože je neustále zapotřebí posilovat "Paměť národa", která v určitých případech lidské společnosti skomírá a nebo už vůbec není. Snímek se mi i přes určité námitky moc líbil, myslím si, že tento film dokáží řádně ocenit jen Češi, resp. Čechoslováci, protože je to důležitá etapa naší historie, která v plné nahotě ukázala tu pravou tvář historických osobností. Važme si toho, že žijeme v relativně poklidné době a přejme si, abychom si již nikdy nemuseli vytrpět chvíle, které prožívali naši pradědové a prabáby. Ani hodnoty jako jsou svoboda a demokracie nejsou zadarmo a je zapotřebí si je chránit a neustále za ně bojovat tak, jako naši předkové. () (menej) (viac)