Zlodej z Bagdadu

Musím sa priznať, že aj keď je ,,Zlodej z Bagdadu" príbehom známym po celom svete, toto spracovanie je prvým s týmto názvom, ktoré som videl. Každá z verzií sa v niečom od tej druhej odlišuje, no hlavné znakové črty majú rovnaké. Síce zatiaľ neviem, čo tá-ktorá presne ponúka, minimálne práve počin Cliva Donnera bol silnou inšpiráciou pre o rok mladšie ,,Arabské dobrodružstvá" s Ch. Lee v réžii Kevina Connora. Oba filmy vykazujú celý rad spoločných aspektov, dej je dokonca v niektorých momentoch úplne rovnakým. Spomeniem napr. Ďžadúrovu nesmrteľnosť a jeho dušu ukrytú na tajnom mieste, rozsekanie lietajúceho koberca pri zápase v oblakoch alebo putovanie za ,,najvzácnejším z pokladov". Podobnosť som si dokonca všimol aj v niektorých kostýmoch. Lepším z tejto dvojice je pre mňa práve ,,Zlodej" , aj keď nie je bez chýb a teda žiadnym mimoriadnym filmárskym počinom. Skvelé herecké obsadenie na čele s Kabirom, ktorý si tu sem-tam príjemne ,,posandokanuje" drží všetko pomyselne nad vodou, aby snímka príliš tvrdo nedoplatila na svoje silno viditeľné televízne korene, kvôli ktorým nemá často ďaleko od podania si ruky s inscenačnou tvorbou našej verejnoprávnej. Okrem toho sa tu slabý dôraz na výpravu a triky ako kľúčové prvky pre obdobné žánrové diela často tlčie s niektorými logickými nedostatkami a zo začiatku slabšie rozbiehajúcim príbehom, ktorý začne viacej odsýpať až vo svojej druhej polovici. Ako už bolo spomenuté, český dabing je vynikajúci. (81. hodnotenie, 6. komentár k filmu) (18.12.2012)

Roku 1979 se v ČSSR konaly Dny britského filmu. Na nich byl uveden v čs. kinopremiéře film Zloděk z Bagdadu, dále detektivky (thrillery) "The Riddle of the Sands" s Michaelem Yorkem a Lady Vanishes (remake). Film má slušnou atmosféru a bavil nejen dětského diváka. Výborný výkon Petera Ustinova v roli kalifa. (21.08.2019)

Sandokan tentokráte v roli prince Tádže, který za pomoci přítele Hasana, rozumějte místního zlodějíčka a šejdíře, bojuje proti zrádnému hypnotizérovi vezírovi Džaurovi o princeznu Jasmínu a vlastní totožnost. Být mi pět až deset let, asi jsem velmi okouzlena. Takhle jsem si říkala, že Jasmína opravdu není úplně nejkrásnější princezna, kterou jsem kdy viděla (zato první žena harému měla opravdu šmrnc), navíc se mi při výslovnosti princova jména pořád vkrádala do hlavy věta Stařenky Oggové: "A nesníme si ten táč raději doma?" (03.04.2017)

Američania vedeli, prečo tento snímok nasadiť iba do TV. Pre kiná, to nemá ten správny ( vizuálny ) lesk. Ale pre naše československé, vtedy čo sa týka filmového konzumentu, prostinké dušičky, to musel byť zážitok. Na vtedajšie pecky ako napr. Harryhausenových Sindibádov, alebo podobne SÚBOJ TITANOV sa to nechytá ani za mák, ale pobaví, ak nemáte veľké očakávania a hlavne čo robiť. (13.07.2018)

Nějak jsem nepochopil, jak druhá část začínající v Chrámu pravdy souvisí s první půlkou filmu, která až na létající koberec není nutně pohádková, jen infantilní. Totiž ta první část je taková barevná sandálovka šmrncnutá pohádkou o princezně, jejíž nápadníci končili bez hlavy. Druhá je zase jakop Alíbaba, jenom bez loupeženíků organizovaných, za to s hnusným zeleným džinem, co nikdy nelhal. Ani dobrý dabing z Barrandova tuhle bídu nespasí. (29.08.2013)