Noční děsy

Béčko ako remeň, ale také proste boli 80. roky a práve to mám na nich možno najradšej... Páčili sa mi najmä poviedky Night of the Rat (mala určité hororové kontúry, aj keď megakrysa, ktorá sa tu objaví už v dnešnej dobe predimenzovaných vizuálnych efektov vystraší asi málokoho) a Bishop of Battle (zaujímavý nápad, frajerský Emilio Estevez). (02.06.2010)

Klasická osmdesátková antologie se všemi klady a zápory, které k takovýmto kouskům patří... Čtyři tak trochu naivní příběhy s lehkým morálním podtextem (nekuřte, nehrajte automaty), slušnou atmosférou, absencí nahoty a klasickými efekty poplatnými době vzniku... Druhý, spíše sci-fi příběh mi úplně tak nesednul, naopak poslední o přerostlé kryse byl parádní a za ten taky jednu hvězdičku přihodím... Ale musím říct, že ani jeden kus vysloveně nenudil a to se v mých očích sakra počítá... (30.06.2015)

Zajímavé. Prima dávala tento hororový soubor povídek už před asi půl rokem, ale dostal se k němu až nedávno. Příběhy jsou docela slušné, především s Emilio Estevezem o viodehře jde o zajímavý nápad, který ve své době působil určitě originálněji než dnes. Je cítit docela dobrý námět hororového ražení, který se nebojí jít cestou budování atmosféry, což se projevilo v taktéž kvalitním posledním díle. Zůstává tak možná jen škoda, že první část nebyla silnější zážitek. Horory a tento především však docela stárnou... (08.01.2010)

Nakonec jsem asi udělal dobře, že jsem si film nahrál a podíval se na něj přes den, pač slůvko "horor" mi přijde trochu matoucí. Sám bych použil spíše slůvka mysteriozní, povídkový, což by sedělo mnohem lépe.// První povídka působila jako jeden z poctivých kousků z klasického Veřte-Neveřte, sympatická, nenáročná, působivá, ale předvídatelná **** // Druhá povídka mě zaujala jednoznačně nejvíc a nejen proto, že v hlavní roli se objevil můj oblíbenec, mladičký Emilio Estevez. Opravdu pěkné a zábavné fantasy. Podobné příběhy vždy nadchnou dětskou a sentimentální část mého já. ***** // Třetí příběh velmi průměrný a zachraňoval ho hlavně Lance Henriksen. Víc není co dodávat. slabší *** // Poslední povídka zaujala nejméně. "Horory" se zvířecí tematikou nikdy nebyly mou zálibou a ani náznak potergeista nepomohl. Konec vyzněl už víceménně velmi směšně. slabé **// Celkově mi čistě matematicky vycházejí jasné tři hvězdy, specificky oceňuji jisté kouzlo a nápaditost, která však mohla být mnohem lépe využita, ale co naplat. Ta čtvrtá hvězda je zatraceně slabá, ale pokud si to nerozmyslim, nechám jí tu. Respektive dokud nezapomenu na první dojmy a už nebudu považovat za poctivé hodnocení zpětně měnit. Jedině až po další projekci. (01.11.2009)

Dva roky pred inou hororovou antológiou, kingovkou Mačacie oko, sa na scéne objavili Noční děsy – celovečerák pozostávajúci zo štvorice príbehov. Zaujímavé (a aj vcelku osviežujúce, aby som pravdu povedal) je, že ich nič nespája, žiadny rozprávač ani nič podobné. Najmenej ma bavil nehororový príbeh s počítačovými hrami s dnes už predpotopnými CGI (1*), potom ten s kňazom (2*). Naopak, úplne prvý (3* s nábehom na štyri) a úplne posledný (3* s o čosi menším nábehom na štyri) na tom boli najlepšie – prvý prekvapil solídnou pointou s pumpárom a druhý poriadne temnou atmosférou o rodinnom dome s neželaným votrelcom (tento príbeh však bohužiaľ trošku dopláca na zastarané vtedajšie trikové možnosti, takže vo finále, odohrávajúcom sa v detskej izbe je skôr smiešny, než desivý). O štyri roky neskôr Joseph Sargent natočil „pecku“ Čeľuste 4. Symbolický bod k dobru za sympatický kasting: Richard Masur (Vec, To), Veronica Cartwright (Vtáci, Votrelec), Lance Henriksen (Omen 2, Piraňa 2) a Emilio Estevez (Zapadákov). (12.02.2020)