Halloween: Predvečer Sviatku Všetkých svätých

Položil základní kámen žánru zvaného slasher, byl debutem hororové královny Jamie Lee Curtis, John Carpenter je zároveň tvůrcem děsivého hudebního motivu, který máme všichni hluboko pod kůží. 40 let starý kus má navíc výtečnou kameru. O ďábelském Michaelu Myersovi se netřeba rozepisovat. Carpenter měl prostě tehdy koule, ač nyní už leccos prostě nefunguje. Scény jsou výrazně delší, než by měly být, Michael by sice v chůzi na olympiádě neuspěl, nicméně i tak se místy pohybuje bleskurychle, náhrobek své mrtvé sestry zřejmě nosí v kapse a vždy vykoukne z místa, kam by se jen obtížně dostával. U samotných obětí se ovšem chová těžkopádně a prakticky čeká na ránu nebo píchnutí jehlicí. Tempo je hodně zvolněné, absence děje je patrná. Tehdy to samozřejmě muselo fungovat, diváci byli našponovaní a pohlcení atmosférou. A vlastně jsou i dnes. (24.10.2018)

Kultovní klasika, která v podstatě založila nový žánr horroru - slasher. Carpenter zřejmě úmyslně nevsadill na vlnu brutality a věděl proč... Vsadil raději na strach, všudypřítomné obavy z neznámého, podivného, vyšinutého a nebezpečného ... Michael Myers se stal kultovní horrorovou postavou a osobně ho mám ze všech postav nejraději ... Je skutečnější, realističtější a chladnější než Freddy s Jasonem ... přitom od běžného "strejdy" má hodně daleko ... První díl je pefektně zvládnutý po filmové stránce, úžasná kamera, perfektní atmosféra, dokonalý hudební motiv ... Výborné a povedené dílo, které díky střízlivosti v oblasti gorescén nezapadlo na "videonasties" seznam a tím nemohlo být opomenuto ... a stalo se kultem a vzorem pro desítky a desítky dalších slasherů ... Jejichž kvalita z dnešního hlediska je již velmi problematická .... Bohužel, Halloween jednička byl úžasný, ale na mnoho let doslova pohřbil horrorový žánr, který se začal ubírat tímto směrem v nepříliš kvalitních pokračováních a napodobeninách (další díly Halloweenu, Pátky 13tého, Noční můry, Vřískoty atd.), kde se čistá hrůza a syrovost 70. let naprosto vytratila v parodii sebe sama ... (31.01.2008)

Koncem sedmdesátých let to byl jistě hit, který má i nyní své kouzlo, ale dnes se točí lepší horory. Nebo aspoň pro mě je koukatelnější nynější hororová tvorba. Je to pouze můj vlastní názor, který nechci nikomu vnucovat. Na druhou stranu se mi v tomto filmu velice líbily denní záběry města a sem tam nějaká lekačka. 70% (21.08.2008)

S odstupem pár let musím přidat i tu pátou hvězdičku, protože Halloween je jedinečný film. Zneklidňující atmosféra graduje až do infarktového konce, John Carpenter se nepáře s postavami ani s divákem, používá nervózní dlouhé záběry z Myersova pohledu a ukazuje ho jako čiré zlo, čemuž nemáte problém uvěřit. Že v jednoduchosti je síla, tu platí stoprocentně. A Jamie Lee Curtis je úžasná. (22.11.2020)

Parádní horor. Už sice není tak hrůzný jako dřív, ale i přesto strčí díky svojí atmosféře většinu svých následovníků hravě do kapsy. Sice se říká, že člověk se nejvíc bojí toho, co nevidí, ale když vidíte vraha u něhož nejsou poznat díky zakrytému obličeji emoce, má to možná ještě větší účinek. A hudební motiv si budete pískat ještě dlouho potom, co film dokoukáte... (23.08.2002)