Čierne Vianoce

Vynikající oldschool, který splňuje všechny atributy dobré detektivky s hororovými prvky. Kamera z pohledu vraha, nekompromisní přístup k obětem - techniky, které Carpenter v Halloweenu v podstatě okopíroval. Okopíroval je hezky a přidal vlastní, mnohem strašidelnější příběh, Černé vánoce jsou však neprávem zapomenutou prvotinou svého žánru. (30.07.2012)

Obrovské překvapení!! Po shlédnutí Black Christmas mohu řící, že je pro mě tento film asi jediný slasher, který může konkurovat Carpiho Halloweenu. Film mě omráčil temnou místy až děsivou atmosférou, kterou režisér vytvořil pomocí povedené kamery (hlavně ve scénách, kdy je použita jako "vrahovy oči"), maniakálního vraha, který si libuje v děsivých telefonátech a perfektního hudebního doprovodu. Filmu nemám, co vytknout, zasložených 5 hvězdiček. PS: Nesmím zapomenout zmínit, že snímek má opravdu moc pěknou hlavní hrdinku :-). (10.08.2009)

Možná matka vyvražďovaček, obsahující už v roce 1974 taková subžánrová klišé jako subjektivní kameru z pohledu vraha včetně jeho dýchání či závěrečné nalezení vrahových obětí hrdinkou a její duel s ním, ale taky strašná nuda. Od odpadu ji zachraňuje výborná vánoční atmosféra a oku lahodící Olivia Hussey a prostořeká Margot Kidder, které se hororům nevyhýbaly ani v budoucnu (Hussey - SMRT PODLE POSLEDNÍ VůLE, PSYCHO IV, TO a Kidder - HOROR V AMITYVILLE). Film byl údajně inspirován skutečnými tehdejšími vraždami, ale zároveň jde o zřetelnou variaci známé urban legend "o hlídačce dětí a vrahovi v domě", viz. WHEN STRANGER CALLS. (10.08.2006)

První čistokrevný slasher, který předběhl Carpenterův HALLOWEEN o 4 roky a dá se říct, že jako první uvedl všechny prvky jako P.O.V. shoty z pohledu vraha, vzdychání a volání (SCREAM) pohromadě, které byly později použity všude jinde a dnes jsou brány jako klišoidní standard. BLACK CHRISTMAS bylo inspirovány klasickou městskou legendou chůvy, jíž chodí výhružné hovory, které přijímá zevnitř domu. Tajemný vrah mluví různými hlasy, a vede rozhovory, kde zmiňuje lidi jménem "Billy" a "Agnes", proložené zvláštním sténáním a výkřiky a násilným, sexuálně explicitním mumláním. Skutečný vrah není nikdy identifikován, ale protože se ve svých bizarních rozhovorech identifikuje jako „Billy“, obecně se předpokládá, že se tak jmenuje. Tvůrci tak správně nic neprozradí a až do konce si hrají s diváckým očekáváním. Jak je film scénáristicky propracovaný dokazuje především jeden znepokojivý detail, který je zásadní pro konec BLACK CHRISTMAS: Billy telefonuje vždy až poté, co někoho zabije. Nedoceněný klenot a jeden z nejlepších slasherů všech dob, který postavil základy všem následovníkům. (15.08.2021)

Čtyři roky před Halloweenem Johna Carpentera natočil Bob Clark svůj nejlepší film. Významný nejen v jeho filmografii, ale i pro slasher, tedy žánr, ve kterém je skupina nějakých lidí (většinou studentů) postupně vyvražďována nějakým psychopatem. Vražděni jsou většinou nějakými netradičními předměty, hrdinům telefonicky vyhrožují anonymové, je tu často množství záběrů z pohledu vraha… Právě Black christmas je filmem, který tento žánr v podstatě začal. Je tu ale jedno velké ALE. V Black christmas nejde o krev. Všechny vraždy, které se tu odehrají, jsou buď mimo záběr, nebo ve stínu. A není jich zas tolik. Mezi nimi se odehrává docela zajímavý příběh, velmi kvalitní herecké výkony (Margot Kidder, John Saxon…), a velmi zajímavá práce všech lidí, co na filmu pracovali, zajímavou kamerou začínaje, pojetím vraha coby naprosto anonymního šílence (kterého ve filmu nikdy neuvidíte!!!) konče. Tím chci jen naznačit, že všechny škatulky, podle kterých se film řadí do žánru slasher, mají v podstatě pravdu, ale pokud nějaká z těch vyvražďovaček není jen spotřebním zbožím, které vám hned vypadne z hlavy, je to právě tento film. (25.12.2006)