Halloween: Predvečer Sviatku Všetkých svätých

Takhle má vypada horor s velkým H. Úvodní "připravovací" část mě hodně bavila a pak když si ctihodný pan Michael otevřel uřední hodiny, mělo to grády a nebylo to vůbec nějak přepísklý, opravdu tím, že zde nebylo 30 vražd na centimetr čtvereční si film zachoval vysoké stadium napětí až do konce. Ovšem to napětí a prvotní obava, kdy to přijde, kdyby nebylo geniálního ústředního hudebního motivu. Jamie Lee, tady mlaďounká, ale ona se vymlaskla později ještě ve větší kočku. Nedám plnou palbu, protože tam bylo pár scén, který hraničili s paradoií např. Michaelův útěk z blázince, to byl fakt úlet, ovšem to nic nemění na fakt že jsem si to napětí v jedný ulici pěkně užíval. (04.04.2020)

Přelom mezi horory. Výborná hudba, děsivý vrah ještě s děsivější maskou, hororový vyvražďovací scénář a výborná Carpenterova režie s temnou stránkou kulis. Klasika - ORIGINÁL ve svém žánru. PŮSOBIVÝ soundtrack, který by si neměli pouštět lidi s psychickými problémy. Jeden z nejlepších hororů 70. let (možná i všech dob). (12.09.2011)

Bravurně natočený minimalistický horor s neodmyslitelným hudebním motivem - atmosféra přicházejícího zla je skvěle vylíčená, kamera je jedním slovem úžasná. Přemýšlel jsem, s kterou jinou vyvražďovačkou se dá originální Halloween co do filmových kvalit srovnávat, ale nic mě nenapadá... Vedle The Thing nejlepší Carpenterova práce. (25.03.2006)

Jeden z prvních slasherů nezapře značný vliv italského gialla, jenž se projevuje v zapojení dětí, chladných zbraní, sexuálních motivů, hlediskových záběrů a samozřejmě také notně creepy hudby, nápadně se podobající main theme z Argentovy Tmavě červené. Zajímavé je, že na rozdíl od pozdějších slasherů je v Carpenterově díle jen velmi málo vražd, které navíc nejsou zobrazeny bůhvíjak krvavě. Nebezpečí tu spíše zákeřně číhá někde v pozadí, než že by okázale dávalo najevo svou přítomnost. (02.04.2014)

HALLOWEEN mě neoslovil už v pubertě, kdy jsem hltal jeden slasher za druhým (a paradoxně zbožňoval sérii PÁTEK TŘINÁCTÉHO, inspirovanou úspěchem HALLOWEENU) a nejinak je tomu i po letech, ačkoli Carpentera řadím k mým nejoblíbenějším režisérům. Ano, hudba je tu geniální a zejména díky ní to má atmosféru. Ale to je vše. To, jak během první půlky kamkoli se Laurie podívá stojí Myers, je až legrační, stejně jako Loomisovy démonizující hlášky. A když se v druhé půlce konečně začne vraždit, vraždy jsou značně nenápadité. Pár pěkných strašidelných momentů tu sice je (útěk z nemocnice, šatník, otevřený konec), ale dohromady rozhodně žádný zázrak. (26.11.2006)