Halloween: Predvečer Sviatku Všetkých svätých

Položil základní kámen žánru zvaného slasher, byl debutem hororové královny Jamie Lee Curtis, John Carpenter je zároveň tvůrcem děsivého hudebního motivu, který máme všichni hluboko pod kůží. 40 let starý kus má navíc výtečnou kameru. O ďábelském Michaelu Myersovi se netřeba rozepisovat. Carpenter měl prostě tehdy koule, ač nyní už leccos prostě nefunguje. Scény jsou výrazně delší, než by měly být, Michael by sice v chůzi na olympiádě neuspěl, nicméně i tak se místy pohybuje bleskurychle, náhrobek své mrtvé sestry zřejmě nosí v kapse a vždy vykoukne z místa, kam by se jen obtížně dostával. U samotných obětí se ovšem chová těžkopádně a prakticky čeká na ránu nebo píchnutí jehlicí. Tempo je hodně zvolněné, absence děje je patrná. Tehdy to samozřejmě muselo fungovat, diváci byli našponovaní a pohlcení atmosférou. A vlastně jsou i dnes. (24.10.2018)

Pesimistický film bez děje, který pohromadě drží hlavně mistrná režie a hudba Johna Carpentera. Začátek je děsivý zejména díky momentu šokujícího překvapení, kdy se vrahem stává teprve šestileté dítě (!), jenže po jeho útěku z ústavu snímek usíná na vavřínech a jen velice pomalu plyne dál. Napětí vyvolávané vždy vynořením Michaela na nějakém nečekaném místě a děsivém zapištění nepatří zrovna mezi funkční způsoby, ale je třeba upozornit, že tenhle slasher je proti starším snímkům v mnohém inovativní a rozhodně nemůže za to, že jeho praktiky jsou dnes již okoukané a používané v každém tuctovém hororu. Veliké plus si tvůrci zasluhují za dlouho ukrývaní tváře samotného pachatele, což se může pro neznalce stát zajímavým lákadlem pro dodívání se (detail přichází až někdy v 68 minutě). Nejzajímavější částí je pak bezpochyby samotné finále (a samozřejmě místa kde se vyskutuje skvělý Dr. Sam Loomis), kdy se tehdy ještě celkem pěkná Jamie Lee Curtis, vydá do domu hrůzy a setkává se jak s Michaelovým dílem, tak i s ním samotným. V tuto chvíli se konečně začne něco dít. Vcelku nudná povídaná, která bůhví proč odstartovala nevídanou vlnu slasherů. Vždyť tenhle film ani nemohl nikoho šokovat, zdá se že zachovává kodexy o tom, co se smí a co nesmí ukazovat. Ani vraždy nejsou zrovna nápadité, až na jednu mrtvolu houpající se ve skříni není o co stát. Halloween na mě bohužel zrovna nezapůsobil, v téměř celém rozsahu je to jen nudný snímek který nemá dnešnímu publiku co nabídnout. [TOP 19/11 87%] (04.06.2007)

Velmi dobrý horor, který psal dějiny žánru. Od první minuty, kdy začne hrát ta hrůzostrašná Carpenterova melodie, jsem jenom seděla a čekala, kdy se něco stane... Tohle je to, co má opravdový horor mít - spoustu napětí a neočekávaně děsit. Nicméně i tak se mi zdálo, že místy bylo toho natahování a čekání trochu moc a hlavně konec mi přišel tak nějak dost náhlý a trochu nedotažený (ač obsahově naprosto bez výtky), což nezachrání ani opravdu jeden z nejsugestivnějších filmových zabijáků všech dob. (25.12.2009)

S odstupem pár let musím přidat i tu pátou hvězdičku, protože Halloween je jedinečný film. Zneklidňující atmosféra graduje až do infarktového konce, John Carpenter se nepáře s postavami ani s divákem, používá nervózní dlouhé záběry z Myersova pohledu a ukazuje ho jako čiré zlo, čemuž nemáte problém uvěřit. Že v jednoduchosti je síla, tu platí stoprocentně. A Jamie Lee Curtis je úžasná. (22.11.2020)

Takhle se dělají dobrý horory. Není to ani moc krvák, ale napětí film má na rozdávání. Přitom je to takové...skoro až minimalistické. A to i po scénáristické stránce. Rozhodně se tu nedočkáte nějakých zápletek. Michael prostě všechny vyvražďuje a jako hororová postava se Michael Myers Carpenterovi povedl. (15.10.2006)