Veľké problémy v Malej Číne

Pitomost pitomostí, které podle mě nejvíce škodí to, jak úporně se snaží být zábavná. Připouštím, že v originálním znění s titulky to asi bude o trochu větší švanda, ovšem pokud chtěl John Carpenter natočit něco jako Flashe Gordona, co by se ale na rozdíl od něj nebralo ani trochu vážně a díky tomu to pak bylo dobré, tak tedy výsledek nic moc. Ne že by Velké nesnáze v Malé Číně neměly to správné brakové kouzlo, rozhodně ho mají, ale mě zkrátka nechaly chladným. Asi to bude i tím, že jsem se k nim dostal poprvé až dnes a ne v dětství. (08.11.2015)

Big Trouble in Little China je film, který buď někoho bude bavit hodně a nebo vůbec, hlavně se budete zamejšlet nad scénářem, kterej snad u tohoto filmu ani není. Je to trošku rozdíl od Carpeterovy Věci nebo Šílenství, ale furt je to Carpenter a zaslouží si ty 4 hvězdy, ikdyž by stačili možná i 3. Kurt Russell byl dobrej a nebejt jeho, tak je u mě hodnocení ještě o něco horší. (17.08.2011)

V podstatě jde o schéma známé ve starých českých legendách. Duch musí něco udělat, aby nemusel už pobývat mezi reálným naším světem a dostal se do světa, kam patří. A tak se ještě plete do života zde na zemi. Někdy straší, někdy trestá darebáky, zde jde ale o změnu, chce zpátky na zem a potřebuje dívku s zelenýma očima. Chce svět ovládanout. To je samo o sobě komické, neb co je to vláda lidského jedince, třeba nad naším světem. K čemu by mu to bylo? Lidský život je omezený i pro největší boháče na téhle planetě. I pro ně platí základní pravidla lidského života. Ještě že je tam i slůvko komedie, to je potom jiná... (11.07.2010)

Nestárnoucí upomínka na dobu, kdy blockbustery byly pouťově spektakulární a nemaskovaly svou podstatu za rádoby mnohovrstevnatost. Navíc Carpenterova klasika představuje fascinující projekt, který se pokusil do amerického mainstreamu přenést žánr hongkongských fantaskních báchorek, které tam v osmdesátkách revitalizoval Tsui Hark. Carpenter výtečně vystihl jejich karnevalovou rozjívenost a totožně i svůj biják zaplavil praktickými speciálními efekty, fyzickou akcí, hororovými elementy i slapstickovým humorem. Při tom současně podvrací a s nadsázkou glosuje klasický obraz amerického filmového macho hrdiny, když Jacka Burtona se vší jeho nabubřelostí a frajírkovstvím ukazuje jako ryze chaotický element, který spíš jakékoli situace komplikuje než zachraňuje. (14.03.2021)

Carpenterova praštěná pocta hongkongským bojovým fantasy filmům (především Zu Warriors from the Magic Mountain) je na jednu stranu plná asijských stereotypů, ale na druhou stranu vtipně převrací stereotypy spojené s hollywoodskými akčními filmy. Role akčního hrdiny a jeho parťáka jsou tu prohozeny. Film je vyprávěný z pohledu Jacka Burtona, který navenek působí jako akční hrdina, ale ve skutečnosti je jen chvástal, který si pouze na akčního hrdinu hraje. Reálným akčním hrdinou je vlastně Wang Chi, který zase navenek působí jako Burtonův parťák. Wang Chi je ten, kdo dělá veškerá rozhodnutí a odedře veškerou práci, zatímco Burton, který většinu času absolutně netuší, co se kolem něj děje, si za všechno připisuje zásluhy a sám dokáže vyhrát jen díky své stupiditě (závěrečný souboj přežije kvůli tomu, že před ním sám sebe nechtěně omráčí). Carpenter do filmu nacpal z daného subžánru, co mohl: wire-fu souboje, bojovníky vrhající blesky, duchy, monstra, démony, čínskou magii... Tehdejší diváci na něco takového zřejmě nebyli připraveni a film propadl, ale později si získal uznání na videu (což bývá u Carpenterových filmů zvykem). (30.05.2013)