Bostonský škrtič

Se zapojením dvou investigativních novinářek do pátrání po "Bostonském škrtiči" se neotálí, vzbudí sice v okolí pár úšklebků, nicméně jakmile se jejich články ukážou relevantní (a ony samy schopnější než přetížená policie), získají své místo, kontakty i relativní podporu. Umírněná Keira je výborná, jinak se OK kriminálka z mírně rozptýleného pohledu (z úzce procedurálně detektivního by mě asi zajímala víc) na úvodní vlně doveze až do konce lehce unaveně. (24.04.2023)

„VÁŠ BEZPEČNÝ SVĚT JE JEN KLAM. MUŽI ZABÍJEJÍ ŽENY. NEZAČALO TO ALBERTEM. A ROZHODNĚ JÍM TO NEKONČÍ…“  Investigativní novinařina v praxi a v přímým přenosu. V přímým přenosu občas i Bostonskej škrtič. Co tomu vytknout? Ty vole, já nevím… má to spád, ty dvě novinářky jsou celkem sympatický a to vyprávění taky. Jasně – stojí to na příběhu… ale je ten prostě danej a filmově se drží osvědčení šablony. Snad, že tady není moc napětí… ale jde o novinařinu, a ten magor, je tady jen tak naokraj. Scénář spíš dává prostor spekulacím, jak to taky „mohlo“ být… Dám 4*, ale takovej ZODIAC je o level jinde!   ///   -------------- POD ČAROU: ------------------------------------------------ 1.) Jedná se o film, natočenej podle skutečnosti. 2.) Thx za titule „Tomáš Slavík“. ///                         PŘÍBĚH  ****  HUMOR  ne  AKCE  ne  NAPĚTÍ  * (07.05.2023)

Pozor, postarší i mladé a osamělé ženy nejsou ve svých domácnostech v bezpečí! Na dveře jim klepe bostonský škrtič. A dvě novinářky o něm podají první novinové články. Keira Knightley, dosavadní redaktorka sekce pro životní styl, která má tím pádem s investigací vražd nulové zkušenosti, je jednou z těch novinářek, za kolegyni má Carrie Coon, ta je ale na scéně o poznání méně. Keira se dovedně pohybuje dobovými reáliemi, účes i její oblečení jí ubírají na sexappealu a hraje velmi zaníceně. A všichni ostatní herci, kteří její hvězdnou auru obklopují, si také zaslouží pozornost. Matt Ruskin, scenárista a režisér v jedné osobě, mapuje období od roku 1962-1965. V prvních fázích svého počínání je přehledný, postupně, tedy jak začnou přibývat možní podezřelí, se jeho film zamotá do menší nepřehlednosti a nedostane se mu potřebné gradace. Jeho režijní rukopis mohl být o stupínek výraznější. Vraždy, kterých je celkem 13, jsou poměrně brutální, alespoň podle policejního popisu, a stejně tak i vedené útoky proti nic netušícím obětem. Zobrazení je ale značně umírněné, v podstatě se k divákům strach z pouličního vraha dostane v menší míře, než by bylo potřeba. Divák se tedy spíše ponoří spolu s hrdinkou do investigace, která má zajímavý a svěží ráz. Sbírání faktů se povedlo a divák je natěšený, kam celé to vyšetřování dospěje. V té době měl film gradovat. A neděje se tak. Nedá se přímo napsat, že by vyvrcholení filmu, který se držel úzce historických událostí, nebo přinejmenším usiloval o to, aby to vypadalo, že se striktně jede v historické dramatizaci událostí, mělo být nějak extra vypjaté, přesto z filmového hlediska ten nedostatek nervy drásajícího rozuzlení tady znát je. Pak jistě nikoho nepřekvapí, když si prostřednictvím závěrečných popisek přečteme, co se stalo s obviněnými, případně jaké tresty padly, i kam dospěly kariéry a životy našich horlivých novinářek. Ve výsledku je to snaživé i poutavé dílo, do kterého režisér nevložil extra zapamatovatelné režijní momenty, ovšem naverboval Keiru, co pátrá po vrahovi velmi zarputile a s buldočí vervou. 7/10 (25.04.2023)

Pokud bych měl něco ocenit, tak je to dobová atmosféra a Carrie Coon, která mě prostě baví. Ale jinak? Jasně že není fér psát o filmu, který se snaží držet historických skutečností, že působí jako reckyklát, ale prostě je to tak. Těch špinavostí, které se snaží odhalit novináři, tu bylo a bude dvanáct do tuctu a tenhle není ničím výjimečný. Navíc ta snaha divákovi nacpat, jak to měly ženy v paternalistickém světě žurnalistiky těžké, působí strašně protivně. Netvrdím, že tomu bylo jinak, ale v dnešním nuceně vyváženém genderovém světě už mě na to prostě nebaví koukat. A ani Keira, která měl být nejspíš největším castingovým tahákem, mě nijak neuchvátila. Odvedla takový ten šedý průměr a tak na mě působil i celý film. 50% (26.03.2023)

Svého času jsem si stěžovala na Zodiaca a srovnávala ho s lepšími filmy, no a teď aspoň vím, že se mi líbil o trochu víc než Bostonský škrtič. Ale ten mě taky bavil. Jenom v něm nebyla žádná taková scéna, jako když jde Jake Gyllenhaal do sklepa s tím divným pánem a celý svět jako by se v tu chvíli scvrkl jenom na tu situaci a divák fyzicky cítí svoje srdce bušit někde v krku a na nic jiného není dovoleno myslet, protože je to tak intenzivní. Tady je sice paradoxně velmi podobná scéna, kdy jde Keira vyšetřovat za divným pánem do sklepa, ale jak jsou obě scény natočené a jak působí na diváka ilustruje velký rozdíl (ve schopnostech autorů). Ale možná jsem k Ruskinovi nefér, protože on se zase tolik o tu thrillerovitost nepokoušel, držel se spíš investigativní linky a lidskosti svých hrdinek. A jako postavy, jejichž práci sleduji, se mi určitě víc líbily Keira a Carrie Coon než Fincherův mírně vyšinutý sausage fest. (27.03.2023)