Narnia: Lev, šatník a čarodejnica

Pozerať to s dabingom je najväčšia chyba akú môžte spraviť. Áno hrajú v tom deti, no a čo? Klamal by som keby som tvrdil, že tam niesu scény, ktoré s deťmi nemajú nič spoločné, ale to nemení nič na tom, že Andrew Adamson a jeho team nám ponúka fakt veľkolepé dobrodružné fantasy s veľkou dávkou nápadov, vizuálnych efektov či ohromným soundtrackom. (23.01.2011)

Staré skříně schovávají všemožná tajemství; od smradlavých ponožek až po magické pohádkové světy. A jednu takovou skříň, podle fantazií C. S. Lewise, najdeme v lednu i my za kouzelnými vrátky kinosálů... Po fantastickém úvodu, kdy se naši hrdinové přesouvají z válkou zmítaného Londýna na barvitý venkov, nás čeká první návštěva útrob prastaré almary, kterou při hře na schovávanou objeví nejmladší ze čtyř sourozenců, Lucinka. A čím hlouběji Lucinka kráčí, tím kouzelněji to na diváka působí. Najednou se ocitáme v pohádkově zasněžené říši, kde si žádní silničáři nestěžují na kalamitní situaci a špatné podmínky na cestách. A když se dívenka vydala bílými závoji a dostala se až k osamnělé pouliční svítilně uprostřed bororvého lesa, byl ´sem okouzlen. Toto místo se také stává záchytným bodem celého vyprávění. Lucinka zde poprvé potkává pohádkovou bytost, fauna, který nám osvětlí, s jak zlou situací se se teď obyvatelé Narnie potýkají. Dovídáme se o zlé sněhové královně, která se snaží podrobit si celou říši a zabít každou lidskou bytost, aby zabránila naplnění proroctví. Nálada, jenž nás dosud provázela se ale začne vytrácet, jen co se do Narnie dostanou všichni sourozenci a počnou se rozvíjet jejich osudy. Tady pomalejší tempo úvodu vystřídá rychlá stať, která jakoby se snažila dohnat čas ztracený na začátku. Události následují tak rychle po sobě, až se v nich člověk ztrácí a přestává si je pořádně vychutnávat. Místy se také ozývají dosti hluchá místa a bohužel ani počítačové triky studia ILM nejsou příliš přesvědčivé. Dokonce i závěrečná bitva proti sněhové vládkyni, v níž jsou děti nuceny bojovat, vyzní tak trochu okatě a samoúčelně a bez jediného krvavého chlístance i poněkud vyumělkovaně. Příliš práce si filmaři nedali ani s výrobou kostýmů a brnění, které vyhlíží hodně lacině. Samotná Narnie vypadá vylidněně a bez života. Přesto mou největší výtkou zůstává modré pozadí, tak špatně synchronizované, až je z toho jednomu do pláče. Na druhou stranu, film se může pochlubit úžasnými maskami i celou řadou monumentálních scén, jakou je třeba - mimo již zmíněného úvodu - útěk na zamrzlém vodopádě ze spárů vlčí policie, setkání s "opravdovým" Santou Clausem a Aslanovo ponižující mučení. Tou pravou podstatou Letopisů Narnie je ovšem jejich kouzlo. Kouzlo, které nespočívá ve velkolepých bitvách či špičkových vizuálních efektech, nýbrž kouzlo, které leží na samotném Kamenném stole. To je celá Narnie, tady je její krása. Máte ji přímo pod nosem, jen se trochu zamyslet. A k závěru jen malé upozornění. Vyhněte se, pokud možno, české verzi. Ale už mě, prosím, omluvte. Musím prozkoumat všecny skříně, které doma najdu. Obzvláště ty staré, zaprášené... (18.01.2006)

První polovinu filmu (dobrých 80 minut) ve mně příběh spisovatele (a Tolkienova přítele) C. S. Lewise nevyvolával pražádné emoce. Je v ní ukryta skutečnost, kdy si kvarteto sourozenců zvyká na nový domov (jelikož opustilo rozbombardovaný rodný Londýn) i na kouzelný svět zasněžené Narnie, kam se díky nejmladší Lucince dostanou. Ovšem nicotný děj museli tvůrci narozdíl od Pána prstenů pořádně oživit, aby se bylo na co koukat. Ale ani to nestačilo. Navíc jsou Letopisy Narnie určeny převážně dětem, ale i ty nemusejí skousnout délku filmu, naivitu vyprávění a bezzubost celého projektu. Rušivých scén je celá řada, nudných jakbysmet. A když už se v závěrečné půlhodině schyluje k bitvě mezi armádou mytické lva (a čtyř dětí) a armádou proradné čarodějnice, tak musí být všem jasné, kdo vyhraje – tudíž je důležité, JAK toho dosáhne. No, a pochopitelně i zde se projeví bezradnost a nicotnost. Zaplaťpánbůh, že alespoň castingem se leccos zalepilo. Děti v hlavních rolích nehrají vůbec špatně a Tilda Swinton jako samozvaná vládkyně alespoň potěší otrávené diváky. (25.08.2006)

Nehanebná vykrádačka filmových postupov geniálnej trilógie režiséra Petra Jacksona "Lord Of The Rings". Je to však "Pán Prsteňov" pre materské škôlky. Zdĺhavo podaný jednoduchý rozprávkový príbeh. Navyše herecké výkony sú viac ako podpriemerné. Najmä Tilda Swinton v úlohe Bielej čarodejnice je úbohá. To si musia všimnúť aj malé deti pre ktoré je toto dielo určené. Knižnú predlohu od C.S.Lewisa som nečítal, takže neviem akú tá má atmosféru. Ale čo sa týka filmu, tak to nie je žiadna fantasy, ale len rozprávočka. ** (12.06.2008)

Neforemný a nudný mix Pána Prstenů (kamerové nálety, hecování do bitvy, zpomalené záběry) a Harryho Pottera (barvitá výprava a viktoriánsky střižené kulisy). Dějově nudné a technicky velmi kostrbaté. Závěrečná bitva je celkem fajn, avšak absence krve (přístupnost) a příliš okaté vizuální efekty sráží celkovou efektivnost do průměru. Mladí herci překvapivě nesympatičtí a herecky ne zrovna moc vybavení, což by se ještě možna dalo unést, kdyby vůbec měli šanci hrát něco. Avšak tristní scénář jim zrovna moc prostoru nedává. Krásná výprava a výtvarná stylizace nejsou vše a snímek začne po čase nudit, tedy pokud je vám více než dvanáct let... (12.05.2006)