Zimné prázdniny

Paul Giamatti, Da’Vine Joy Randolph a mladý objev Dominic Sessa se s těmi smutně osamělými postavami herecky vytáhli, a naštěstí se tato feel-good dramedy držela zpátky i co se týká patosu, ale i tak má slušně nakročeno stát se pro některé lidi jednou z vánočních klasik. A i když já to zrovna nebudu, strávila jsem s filmem hezké dvě hodinky. (26.08.2024)

Pěkný vztahový film o pár outsiderech, kteří jsou nuceni strávit svátky ve společnosti, kterou si nevybrali. Jak známo, Vánoce dovedou někdy kouzlit a tak to, co vypadá zpočátku jako zmařený čas, může se proměnit v zážitek docela příjemný a prospěšný pro všechny zúčastněné. Skoro až taková ne milostná vánoční romantika. (25.12.2023)

Toto sú pre mňa jedny z najťažších hodnotení. Búrajú vo mne dva pohľady na film ako taký. Na začiatku sa vytvorí konklúzia jednotlivcov v spoločnosti, ktorí v živote zachádzali svojim správaním do extrému, potom uvedomením prichádza ich následná resocializácia a paradoxne boj s tou "správnou" spoločnosťou. Druhý náhľad je o zaškatulkovanosti podobne ladených akademických filmov. Doba už dosť pokročila a je ťažké prinášať niečo nové a už keď, tak nie príliš vzrušujúco. Nemôžem povedať, že by Giamatti nebol perfektný svojim prednesom, alebo že by naratív sa plazil k jednoducho zacieleným emóciám diváka bez nejakého vývoja. Určite je to ľudský film, prikrášlený práve poznávaním zatvrdnutých eg a vývojom ich cesty sebapoznávania. Kedysi podobne ladené filmy boli viac v kurze. Dokonca aj viac gýčovejšie a boli trhákmi. Pripomína mi v určitom zmysle Damonovho Affleckovho Dobrého Willa Huntinga (1997) v takom trocha menej serióznom móde. (06.06.2024)

Hořká konverzační komedie o třech trosečnících v prázdném vánočním kampusu staví na výborně napsaných dialozích. Přirozeně tomu herecky kraluje Paul Giamatti, ale i jeho herečtí spoluhráči mají dost prostoru se předvést. Rozhodnutí, že film bude vypadat, jakoby byl natočen v době, ve které se odehrává (přelom let 1970/1971), je nejvíce znát na kameře a střihu, ale k filmu se to nádherně hodí a nijak na sebe nestrhává pozornost. Za nejlepší Paynův film stále považuji Nebrasku, ale tomuhle k ní nechybí moc (90%). (25.02.2024)

Občas chodím či jezdím na filmové festivaly, a kdybych na nich tento komorní nezávislý snímek viděla, tleskala bych, až by se mi kouřilo z dlaní. Měla jsem v malém pražském kině Atlas strašně chuť to udělat, ale nejsem holt povaha jako Saturnin :) Film přesně podle mého gusta. Hořký, chytrý humor, situační či sarkastický, příběhy "obyčejných" lidí, kteří jsou velmi rozdílní, ale nakonec si jsou tak blízcí. I dojemné chvíle byly, vše jak život přináší. Tři hlavní herci byli výborní a Giamatti si svou roli užíval opravdu s chutí. Retro prostředí a hudba 60. a 70. let byla už jen třešničkou na dortu. Uvědomila jsem si, že jsem od pana Payne viděla Bokovku a s velkou chutí se podívám ještě na Nebrasku. No dušička se zkrátka zase jednou pořádně nakrmila. (12.04.2024)