Série(2) / Epizódy(16)
Obsahy(1)
V osmidílném seriálu poodkryje herec Josef Polášek minulost a jedinečnou atmosféru starých hospod napříč Českem, ať už na vesnicích, horských hřebenech, či ve městech. Bude naslouchat povídáním pamětníků, štamgastů, místních usedlíků a historiků. S nadšením si vychutná vše, co k danému místu náleží v gastronomickém i kulturně-historickém kontextu. (Česká televize)
(viac)Videá (1)
Recenzie (20)
Jakožto milovník všeho, co je staré (chápej ve smyslu vintage), jsem si Příběhy starých hospod užil. Josef Polášek opět dokazuje, že se pro moderaci takovýchto dokumentů narodil, je přesně tak příjemný a zároveň vtipný, jak si tato role zasluhuje. Hospody máme napříč republikou opravdu krásné, tu více, tu méně (U Fleků nebo U Pinkasů by měly být zapsány na seznam UNESCO, a nejen ty). A pokud v hlavách pracovníků ČéTé nevznikají nápady na druhou řadu, snad se dočkáme typově podobného dokumentárního cyklu. Samozřejmě opět s Pepou Poláškem. ()
Téma je mi velmi blízké, neboť podobnou zálibu v popojíždění a navštěvování hospůdek provozujeme s kamarády koloběžkáři. Kořeny této mé zábavy dokonce patří do dětství, kdy jsme s tátou takto objížděli na dovolené okolní hospůdky v NDR. Tak proč tak nízké hodnocení, když je to pořad přímo pro mě? Působí to na mě značně odfláklým dojmem. Letmý záběr na hospodu, pár střihů po interiéru a nějaké povídání, které mě ale do atmosféry příliš nevtáhne. Srovnám-li to s dokumenty o stromech, kde jsem po Munzarově vyprávění měl touhu první venkovní lípu požádat o ruku, tak tady se neděje nic. Josef Polášek je sice celkem příjemným nevlezlým průvodcem, ale co z toho, když žádnou přidanou hodnotu také nepřináší? Je to nevyužitá šance, jejíž nedostatky nedokážu exaktně popsat, ale u takového pořadu bych speciálně já měl hořet nedočkavostí, až bude další díl. Jenže nic takového se neděje. ()
Osmidílná série, která je určena přesně pro mě. Vnáší mi do obýváku atmosféru dobových hospod a nabízí tak celou řadu nápadů na výlet, který bude zakončen nějakým tím kvalitním ležákem, který je pro naši kotlinu tak typický. Pepa Polášek si navíc s těmi lidmi hrozně hezky povídá a nejednou jsem mu to pivo na stole v té dobré společnosti záviděl. ()
Tento typ pořadu je velmi oblíbený napříč republikou a různými generacemi. Nedivím se. Jednak představuje klasickou českou zábavu a něco, co je pro náš národ velmi typické a jednak se rádi vracíme do minulosti s představou, že vše staré bylo lepší než dnes. Doba první republiky jistě byť řada hospod vznikla mnohem dříve. Josef Polášek jako typický Moravák je pak sympatickým průvodcem. Představí se v různorodých částech republiky a ozřejmí vznik hospod, jejich historii a původ, ke kterému se lidé vracejí rádi i dnes. V době čínských restaurací, různých bio kaváren a sport barů je typická česká hospoda s historií, dobře natočeným pivem a tou správnou atmosférou něco vzácného. Vždyť v dobách císaře pána a Masaryka se v hospodě řešilo prakticky všechno. Druhá série pokračuje ve stejném duchu a jsem si jistý, že těch hospod je a bude pořád dost. Možná by nebylo od věci představovat i bizarní podniky... ()
Moc příjemné putování po hospodách České republiky, kde se krom pivních zajímavostí dozvídáme i o historii krajiny a další kuriozity. Je opravdu škoda, že každý díl uteče jak voda, snesl bych klidně hodinovou minutáž. Budu doufat, že brzy vznikne i druhá řada, historie našich hospod má u náš velkou tradici a určitě by bylo dále z čeho vybírat. ()
Galéria (141)
Zaujímavosti (9)
- Melodie připomínající orchestrion v úvodu každého dílu je skladba s názvem „Hospoda“. Jedná se o část filmové hudby k filmu Růžové sny (1976). Nachází se na CD výběru filmové hudby skladatele Petra Hapky „V obrazech - hudby z filmů 1-3 / komplet“. (sator)
- V díle lze zahlédnout stařičký pražský omnibus. V letech 1829–1830 jezdil jako první omnibus Jakuba Chocenského ze Staroměstského náměstí přes Karlův most k Zemskému domu do Sněmovní ulice na Malé Straně v půlhodinovém intervalu. Omnibus v této epizodě byl značky Aries. Ariès je bývalá francouzská firma na výrobu automobilů a nákladních automobilů působící v letech 1903 až 1938. (sator)
- Slovo „špeluňka“, které v epizodě zazní, se identifikuje s latinským slovem „spelunca“. Tento název byl přejat národy gallskými pro místa vyvýšená s nějakým úkrytem — ať už to byly sruby pro strážce cesty, nebo že šlo o hospody. Slovo špeluňka se stalo časem označením hospody nevalné pověsti a úrovně. (sator)
Reklama