Ohnivé vozy

Chariots of Fire se mi dlouho vyhýbal, ale když na Vánoce běžel v televizi, tak jsem se podíval. Sportovní filmy mám rád, ale tenhle mě upřímně dost nudil. Styl vyprávění mi vůbec neseděl a i když po tom příběh úplně volal, tak naprosto chyběli emoce při vítězství hlavních hrdinů a vážně nechápu, jak se něco takového stane. Já myslel, že to dokáže vyvolat každý sportovní film naprosto automaticky. (28.12.2023)

Chariots of fire je klasicky strihnutý športový film so všetkými klišé, ktoré k tomu patria a bez ktorých by to jednoducho nebolo ono. Vangelisova nadpozemská hudba znova vyvoláva dojem, že sa pozeráme na niečo monumentálneho a artového a znova tomu tak nie je. Mne to nevadí, športový film predsa musí končiť veľkým závodom a veľkým víťazstvom. Inak by sme boli sklamaní. A navyše sa dozviete niečo o histórii a dobových reáliách olympijských hier. (09.08.2012)

N - U - D - A Vzhledem k vysokýmu hodnocení jsem čekal nějakou filmovou bombu a zase nic. Chválit hudbu od Vangelise je nošení dříví do lesa. Ten snad ani špatnou muziku neumí udělat (i když třeba v Blade runnerovi byla podle mě o dost lepší). Jenže to je asi tak jediná věc, která se dá na filmu chválit. Film je tak strašně roztahanej a nudnej, že jsem u toho málem usnul. Celkovou pomalost filmu už jenom podtrhla ta hromada zpomalenejch záběrů, který byly zajímavý jen díky tomu, že do toho hrála zmiňovaná hudba od Vangelise. Jestli se budu dívat na nějakej film o běhání, tak příště radši třeba Forresta Gumpa. Ohivé vozy fungujou akorát jako uspávací prostředek. (03.02.2008)

Film odehrávající se v dobách, kdy se mezi pojmy "sport" a "prachy" ještě nedalo položit rovnítko. Nemůžu si pomoct, ale OHNIVÉ VOZY mi přišly dějově příliš rozbité (málo styčných bodů dějových linek Harolda a Erica) a Vangelisova hudba (na kterou jinak nedám dopustit a ústřední téma z tohohle filmu bych si klidně nechal hrát na funuse) mi tady příliš neseděla. Je až příliš výrazná. (528.) (11.10.2009)

Jedna z nejznámějších a nejikoničtějších filmových melodií vs. průměrný životopisný film s nezáživnou dramaturgií, zejména v jeho chaoticky odvyprávěné první polovině. Vyobrazení charakterů na mě působilo podivně chladně a neosobně a kluky jsem od sebe začal pořádně rozlišovat až někde za polovinou stopáže. Druhá část na olympiádě je už pak výrazně lepší. (18.03.2022)