Hranica

Tak dve koloniálne krajiny Francúzsko a Belgicko participujú na tomto politickom filmovom paškvile. Keby o ich zverstvách natočili film na celuloidový film mal by pár sto kilometrov. Taký Belgický král Leopold II patrí medzi najväčších masových vrahov za éru ľudstva. Za smrť Jozefa Chovanca v Belgickom väzení dodnes nebol nik potrestaný. Miesto prvej pomoci bacharka hailovala ! Čo stvárali Francúzi za barbarsvá v kolóniách je až neskutočné. A takáto bagáž nás bude poučovať. Slovensko má staronového premiéra, nie je to práve moja krvná skupina ale našťastie Orbán už nebude sám. Žiadny emigranti, žiadne kvóty, žiadne peniaze. Nech sa progresívna EÚ spolu aj s PS pojebe. A keď je už aj taký Danko podľa TV MarkíUSzy v prieskume verejnej mienky populárnejší (18.12.2023) ako šéf PS Šimečka tak to čosi o výtlaku Progresívcov svedčí. Asi ten Šimečka vie trúbiť len do vetra a na šofar. A ostatní podobní géniovia. Tak bratia Česi 4. na kandidátke PS Tamara Stuhlová, dnes ctihodná poslankyňa nevie kedy vznikla ČSR a kto bol prvý prezident. A to je 28.10. na Slovensku štátny sviatok.  Tak to je sila. (19.12.2023)

Extrémně znepokojivý film, který ihned řadím do kategorie, že už ho nechci vidět znovu, a to z důvodu několika vážně zničujících scén, které jednomu neudělají dobře na duši. Přitom poselství filmu je jasně dané, je fakt, že i trochu jednostranně zaměřené, a že se určitě nejedná o objektivní pohled na věc. Pokud je však situace na Polsko-Běloruské hranici aspoň trochu podobná tomu, co se ve filmu odehrává, tak to ukazuje lidskou špínu v té právě podobě, a ukazuje jen to, jak jsme se jako společnost za spousty staletí nikam neposunuly a pořád žijeme uvězněni v rámci svých malých problémů a nedokážeme věci chápat ve větších souvislostech. Mnohdy až dokumentární pojetí trochu zabrańuje se vcítit víc do některých postav, protože těch je ve filmu opravdu mnoho, a některé se objevují třeba až v samotném závěru filmu, a černobílé provedení filmu jejich identifikaci také úplně neulehčuje. Je mi jasné, že z filmu si obě extrémní strany odnesou přesně to, co chtějí, a že asi film mnoha lidem oči neotevře, ale je opravdu důležité, aby se i o takovýchto věcech filmy točily, abychom si připomínali, že existují lidé s mnoha horšími osudy, než který máme my samy. (28.03.2024)

Vyrazili jsme tento víkend na Taylor Swift a na Hranici, to je takový nový Barbenheimer:) Nabarvenému ptáčeti to moc podobné není, nebojte, to jen fuxoft je tradičně mimo, když jde o artfilmy. Je to film, který je sice černobílý, ale jinak se v něm mluví normálně a tempo má normální (tedy normální na neakční film, snad si rozumíme). Film je velmi působivě natočen, a je alarmující, jaké věci se můžou dít v civilizované Evropě (v případě PiSSPolska spíš "civilizované"). A ono se to skutečně dělo a děje, viz: https://www.respekt.cz/tydenik/2021/45/bez-nas-by-byli-mrtvi. Zdejší odpadáře, co film ani neviděli, a "experty" na azylové právo bych upozornil, že i když je imigrant nelegální (což nikdo nezpochybňuje), tak ho nemůžete jen tak mlátit nebo házet přes plot. Troufám si říct, že ani v Polsku. A těm, co mají názory, že právo na existenci mají jen filmy, co si na sebe vydělají, bych zase vzkázal, že film vidělo jen v polských kinech přes 700 000 lidí. K pěti hvězdám něco málo chybí, chtělo by to víc scén s pohraničníky, kteří tu mají ze všech tří aktérů zdaleka nejméně prostoru. A naopak vyškrtnout scénu, kde si hodný bohatý Polák "nastěhuje migranty k sobě domů" (TM) a jeho děti se s nimi učí rapovat. To trochu směšné bylo, uznávám. (23.10.2023)

Film se dá hodnotit samozřejmě různým způsobem. Filmařsky je to na světové úrovni, vyprávěním strhující. To snad nerozporuje nikdo. Tedy jen k výhradám o propagandičnosti: 1) Zachycené události se na zelené hranici skutečně děly a rozhodně ne výjimečně. Tedy nešlo o žádné uměle nahuštěné šokující scény jen na efekt, jako se to (po právu) vyčítalo autorům Nabarveného ptáčete / Souostroví Gulag / Bastardů. 2) Film neříká jak uprchlíky řešit. (To ani není práce filmařů.) Bohužel film ale ani nevysvětluje neinformovaným divákům pozadí těch událostí. Že to byla akce tajných služeb BLR/RUS, které lákaly Afričany a Syřany k snadnému překročení hranice do vysněné EU. A že tím Rusové chtěli vyhrotit situaci v EU a jednotlivé státy rozeštvat. 3) Chápu, když někteří tvrdí, že jim ve filmu chybělo znepokojení mnohých Poláků nad tou uprchlickou vlnou. I kdyby se ale to znepokojení ve filmu objevilo, měli by ti pohraničníci a vojáci "právo" se chovat jak esesáci? Asi ne, že? Právě proto se Holland soustředila především na to nevídané morální selhání mnohých Evropanů (vč. politiků, institucí...). Navíc, kdyby se ve filmu objevilo úplně všechno (i znepokojení Poláků a role Ruska v případu), tak by to mělo 4 hodiny, a spíš než film by to byla Zpráva o stavu Unie. :) __________ Je mi líto snad jen často zmiňované scény s rapováním, protože i když je úplně pitomoučká a je myšlena čistě symbolicky, tak tím, že je umístěná na konec filmu, zanechá lehkou pachuť naivity. Doufám, že lidi tu scénu nevyužijí jako alibi, aby se filmu mohli vysmát, a místo toho o něm řádně popřemýšlí. Málokterý film z poslední doby k tomu tolik vybízí. Jedna otázka za milión: Jak všechno na té hranici uhlídat a zároveň se při tom hlídání nestát monstrem? (01.04.2024)

Agnieszka Holland je kvůli svému nejnovějšímu snímku v rodném Polsku velmi tvrdě odsuzována vládními představiteli i prezidentem, nemůže si ale stěžovat na úspěch u diváků ani u odborné kritiky. Není to jednoduchá podívaná ani z hlediska obsahu, ani z hlediska formy (černobílý obraz, téměř dvě a půl hodiny dlouhá stopáž). Režisérce je vyčítána neobjektivita, na druhou stranu netočila dokument, ale fiktivní drama na motivy skutečných událostí (a natáčení předcházely dlouhé rozhovory nejen s uprchlíky, ale také s pohraničníky a obyvateli pohraničí). Divák si musí udělat názor sám. Já už se do druhé projekce nepohrnu, ale některé scény mám pořád v hlavě. (20.11.2023)