Zvedená a opustená

Mnohem lepší než Rozvod po italsku, sice Mastroianni s Voskou byli skvělí, ale na dona Vincenza v neodolatelném podání Saro Urziho, fenomenálně dabovaný Zdeňou Štepánkem Il grande (netušil jsem, že nikdy byl v dabingovém studiu), prostě neměl, to je bez debat. Zatím co Rozvod trpěl nevyrovnaným sinusoidním tempem, Svedená hned na začátku zařadí pětku a na tu frčí skoro až do konce, na konci bohužel přeřazuje na čtyřku, ale to se dá odpustit. Nemám moc rád Rustichelliho styl, ale tady se mi jeho hudba moc líbila, jeho kombinace mafiózní a westernové hudby, plus perfektní kulisy polorozpadlých honosných paláců, to vše dokonale potrhuje kvality tohoto filmu. Tleskám vydavatelství Terran! (06.12.2009)

Presvietená, prašná Sicília, plná upotených mužov, žien v čiernom a ich zvrátenej, pokryteckej morálky nemôže byť dobrou témou pre komédiu. Jedine v prípade, že by zobrazovala dávnu, rokmi prekonanú históriu. A napriek, že ide o film nakrútený pred pol storočím, nie som o tom celkom presvedčený. To je dôvod, pre ktorý som sa ani pri opakovanom sledovaní nesmial, skôr som pociťoval pocit trápnosti nad tým, ako niekde ľudia žijú. Nakoniec sicílske poňatie morálky a cti nie je iba fenoménom Sicílie, ale v miernejšej podobe sa vyskytovalo i u nás. Germiho film je nakrútený majstrovsky a moje váhanie medzi troma a štyrmi hviezdičkami nakoniec skončilo u slabých, ale platných štyroch. Zaujala ma aj typická hudba, ktorá mi pripomenula Leoneho spaghetti westerny. (23.02.2018)

Ten příběh je jako z jiného světa. Vždyť místní zvyklosti nemohl pochopit ani mladý policista ze severu. Docela by mě zajímalo, jak tenkrát na Sicílii takové spory mezi rodinnými klany doopravdy řešili. Ve filmu všichni aktivní účastníci sporu zažívali doslova a do písmene infarktové situace. Já jsem se však náramně bavil. (10.11.2009)

Komedie?! Asi mě opustil smysl pro humor. Tragédie, drama, studie beznaděje, to všechno tenhle film je, ale komedie ne. Na Sicílii aspoň jednu atomovku. Vůbec nejhorší je, že víte, že kromě hlavní hrdinky máte litovat i její sestru, ale ona je tak nesnesitelná, ošklivá a hloupá, že jen doufáte, že brzo zmlkne a zmizne. Ne, nejhorší je, že Pepino to, co tvrdí, myslí vážně. Ne, nejhorší je vlastně to, že don Vincenzo dělá to, co dělá, protože je upřímně přesvědčen, že to je nejlepší možné řešení. Vlastně ... nejhorší je, že ten zákon o tom, co všechno zahladí svatba, byl nepochybně skutečný. (28.08.2010)

Sveden předchozím geniálním Germiho kouskem Rozvod po italsku, těšil jsem se i tady na kvalitní humor a do detailu promyšlený příběh s charismatickým hlavním hrdinou, zde vlastně hrdinkou. Zvědavost a nadšení mě ale opustilo až nebezpečně brzy. Uřvaný italský humor mi nevadí, když se ale chabá a přímočará zápletka rozplizne do téměř dvouhodinové šíře, začnete zákonitě pokukovat po hodinkách. Navíc není možné upnout se na hlavní postavu, a to zkrátka proto, že zde žádná není - nikdo z tria otec-dcera-zbabělý milenec si totiž není schopen získat divákovy sympatie. Mnohokrát mě dokonce během sledování napadlo srovnání s naším agrárním klenotem Slunce, seno... Humor je totiž podobně lidový a široké divácké vrstvě přístupný jako v Troškově trilogii. Náročnější divák si ale v obou případech nic zajímavého po zhlédnutí neodnese. (12.09.2010)