Hráč

Na tomhle filmu je nejzajímavějších posledních deset minut, v nichž jsem musel uznat, že závěr se stupňujícími se pointami se autorům opravdu podařil. Ovšem do té doby působil film do té míry zmateně, že se mi ho chvílemi ani nechtělo dosledovat. Chápu, že smyslem bylo zobrazit chaotický život filmového Hollywoodu, jenže mi připadalo, že chaos by měl být filmem zobrazen, nikoliv vytvořen. Nebýt konce, byl bych v hodnocení ještě přísnější. (29.05.2011)

konecne som sa odhodlal preskumat filmografiu roberta altmana a musim povedat, ze player je na zaciatok velmi slusny ulovok. rada hereckych megahviezd vo vacsich ci mensich rolickach mi pride ako zaujimava myslienka, pribeh osadeny do centra filmoveho diania s realnymi postavami je velmi vtipny a dobry napad. film ma pohodove tempo, aj napriek dlhsej stopazi nenudi a stale sa je na co pozerat. dialogy su taktiez trefne napisane. nemam viac co dodat, altman si ma ziskal na svoju stranu. (29.11.2007)

Nesmírně vtahující satirický neo-noir a zřejmě to nejupřímnější zrcadlo, jaké kdy Hollywood sám sobě nastavil. Nehorázně úžasná je už úvodní osmiminutovka na jeden záběr, kdy se nám před očima jednak zhmotňuje filmové studio s důrazem na představování nových scénářů před producentem, jednak se začíná pomalu odvíjet příběh kolem výhružných dopisů, jednak se otevřeně naráží na slavné dlouhé záběry v dějinách filmu - jen tím se okamžitě stanovuje tempo a tematický rozsah celého filmu. Je to jako typicky nehollywoodský příběh, bloudící zdánlivě nesouvisejícími uličkami a dávající na odiv vlastní sebeuvědomělost, a zároveň jako klasický love-letter filmovému průmyslu, v jehož pokrytectví se skrývá nevysvětlitelná vášeň. Závěr se dá interpretovat různě a rozhodně má daleko ke standardně uzavřenému rámci - záměry Altmana a Tolkina ovšem naplňuje bezpochyby dokonale a hlavně cinefilům přináší podobné ironické uspokojení, jaké v emocionální formě nabídl Wilderův Sunset Boulevard. 90% (30.11.2020)

„Vrátím se po setkání anonymních alkoholiků.“ – „Oh, Larry, nevěděl jsem, že máš problémy s pitím!“ – „Vlastně nemám, ale na takových místech se dneska uzavírají obchody!“ Poměrně vydařená satira na Hollywood a jeho mechanismy, které reprezentuje ambiciózní a zároveň arogantní šéfíček Tim Robbins, který náhodný zločin obrátí ve svůj prospěch. Jedovatý kousek umně představuje až paranoidní filmařské prostředí, které vedle sebe lepí scény s těmi největšími hvězdami továrny na sny, které hrají za symbolický peníz, ba dokonce zadarmo. A své postavy i samotný systém parodují. Altman sice vypráví o zločinu, ale ten ho příliš nezajímá, stejně jako vyšetřování vedené Whoopi Goldberg, mnohem víc jeho zájem prahne po fungování filmového byznysu. Cynický úšklebek do vlastních řad. (01.11.2014)

Plejáda slavných osobností v množství cameo roliček, ať už větších či menších. Nadnesený humor skloubený s chytrým krimi příběhem a zajímavou zápletkou, nehledě na příjemné rozuzlení. Bezchybné filmové postupy (ostatně se jedná o Roberta Altmana, že ano), obzvláště první narážková osmiminutová představovací (a hlavně kompletně improvizovaná!) scéna bez jediného střihu. Bavil jsem se celé dvě hodiny, každičkou minutu. Ani jednou jsem se nepřistihl, že bych koukal jinam než na obrazovku. Množství narážek na klasiky světového filmu je přímo úměrné množství známých tváří, bavil jsem se jako nikdy. O které jiné krimi toto můžu tvrdit? Moc jich nebude, krásné silné čtyři hvězdy. (29.10.2008)