V plnom nasadení

Šílení vrahové, kteří nejsou úplně v pořádku, sympatická hlavní dvojice a zajímavé případy udělali z evropských Myšlenek zločince jeden z nejlepších německých seriálů, ne li vůbec ten nej. Viděl jsem prvních pár dílů, ale odvažuji se hodnotit už teď. Sérial mě opravdu dost zaujal a hlavně dost překvapil. Ty díly jsou opravdu napínavé, některé dost brutální. Hlavně je ten seriál kvalitní. Ještě že kromě Rexe udělali i tohle... Také se dá doporučit psychologům. Ale nakonec jsou Specialisté jedním z nejlepších detektivních seriálů a myslím, že by o prvenství klidně mohli bojovat i s těmi myšlenkami. Neokukané napětí a pro mě seriál, který jsem zatím neměl možnost vidět. Budu sledovat dál a zajímá mě, jak se to bude vyvíjet dál a jaké případy tvůrci vymysleli. 80%. (22.01.2012)

Ačkoliv seriál je dost nevyvážený a divácky nejvděčnější vrahové se objevují až někde v jeho polovině, určitě na něj nezapomenete, pokud jste chytili jeden z těch lepších dílů. V jednom z nich mimochodem takřka celých čtyřicet minut sledujeme Borna a schizofreničku v jediné místnosti, přičemž z obou nespustíte oči - ty její dokonce mění barvu... Celkem je ale škoda, že scénáristé nám tak málo za celou dobu prozradili o soukromém životě Borna, natožpak jeho parťaček. (15.05.2008)

Mě to bavilo. A co víc, připadalo mi to i docela inteligentní. Člověk sice obvykle od začátku ví, kdo je vrah, ale je zajímavé sledovat postup, jakým to zjistí i kriminalisté. Profiling ve forenzní psychologii je lákavý a tady si ho člověk užije požehnaně, navíc v podání maniodepresivního svůdníka Meyera. Impertinentní Fünderichová jako Glaserová svou práci zvládá taky dobře. A cynická patoložka je dobře doplňuje. Po smrti jedné z hlavních postav ale bohužel umřela i kvalita. (09.03.2011)

Německý televizní naturalismus aplikovaný na seriál Die Cleveren Pravidlo č.1: ukaž co můžeš, hlavně hodně krve, kvantum mega uchylných vrahů, jejich zaslouženou a rychlou likvidaci, utrpení obětí (tedy to, co sítem amerického televizního debaklu zaručeně neprojde). Pravidlo č. 2: nechej zemřít alespoň jednoho z hlavních hrdinů a udělej to způsobem, který je naprosto nepateticky a nehrdinský (protože tak umírají pouze američtí kolegové). Pravidlo č. 3: zásadně nevyužívej moderních až módních filmařských postupů (jako jsou filtry, ruční či digitální kamera atd.). Pravidlo č. 4: časem udělej z hlavních postav lidské chcípáky, kteří řeší své problémy alkoholem a rozbroji v zaměstnání. Pravidlo č. 5: to vše nech v naprosto přirozených reáliích, v ošuntělých ext-interiérech, ať to působí dostatečně realisticky. Born a Glaserová jsou typickým příkladem, že takhle to skutečně může v německém seriálu fungovat. Startujeme na jasné tandemové čáře – racionálně-logický princip je zastupovaný mužem-psychologem, spontánně-intuitivní princip je zosobňovaný ženou-policistkou (ovšem časem se ručka váhy občas vychyluje sem i tam). Doplňují se, občas se řádně zhádají a efektivně pošlou do píp, občas zavtipkují, ale jeden bez druhého jen těžko profesně a vlastně i osobně existují. Chytají hustý týpky, kteří své oběti skutečně nešetří, z velké části jsou duševně choří, z velké části zaslouženě umřou. Už jen sám o sobě tento fakt mluví pro hodně drsnou podívanou. Ta je z velké části podporována hodně realistickým prostředím - paneláky, staré periferie velkých měst, ošuntělé interiéry a naprosto nekašírované exteriéry - které konkrétně českému divákovi musí být směšně povědomé (obzvlášť, když tandem vyjede za prací na německý venkov). Seriál v podstatě vůbec nesází na akci, nýbrž na proces vedoucí k odhalení vraha, který se obvykle sestává z psychologického profilu a následného hledání dle stop, které hledaný zanechal. Časem je děj „vylepšován“ osobními problémy hlavních hrdinů, jejich občasnými emočními či alkoholovými excesy a vše vrcholí WARNING SPOILER dvoudílovým neheroickým umíráním jednoho z hlavních hrdinů na jednotce intenzivní péče. Po stránce filmařské je seriál podprůměrný, v rámci televizní tvorby standardní, ve všech sériích v podstatě nenajdete jakoukoliv vychytávečku – vše je dost statické, hudba téměř žádná nebo neznatelná, vizuální styl neslaný-nemastný. I přes všechna tato negativa jsem u tohoto seriálu vydržela, což je u mě dost obtížné, protože obvykle ztrácím –v závislosti na časovém aspektu- zájem po dvou-třech dílech. Neviděla jsem všechny díly, ale nejlepší je -dle mého názoru- série třetí. (15.09.2006)

Cože? Nejlepší německý seriál který znám, a tady ho skoro nikdo nekomentuje a potácí se kdesi v šedém... vlastně v modrém průměru?! Eh, vy nekulturní bando slovanská ignorantská! To já ho kdysi dávno v TV (Prima?) děsně žral a už několikrát jsem si ho chtěl dát znovu a hezky německy, jenže já šprechtím asi jako dvouletej capart a na netu k němu želbohu nejsou cz title, scheisse. Takže smůla, znám ho jenom z dabingu. Mch. hrozně se mi vždycky líbilo, jak ta sexy babizna z pitevny, Frau Korda, říkala: "Můj milý Borne..." A třeba ta dívka s mnohočetnou poruchou osobnosti Gerit Blaha (dokonalá Annett Renneberg), je nezapomenutelná postava, zajímavější i děsivější, než spousta postav z X-Files, no a to je ode mne prosím opravdu veliká pochvala. (03.10.2016)