Její oči

Manžel cholerický prodavač ledniček, manželka zaměstnankyně muzea, které by se líbilo povídat o obrazech. Velmi věrně podaná Marriage story, která nesází na krátkodobý dojem diváka, ale na skutečné silné vyznění. Ukazuje nevyrovnaný vztah v jeho světlých i tmavých barvách a přestože jasně dává vinu manželu Antoniovi, tak cesta k této pravdě rozhodně není jednoduché a samotný cholerik je velkou část snímku s hrdinou, který se s problémem snaží bojovat, protože ve skrytu duše přece svoji Pilar miluje. Te doy mis ojos se potýká s nepochopením na obou stranách, se slepou žárlivostí, s tvrdým domácím násilím, ale nebojí se zabřednout i do humorné sféry, k níž patří občasné seance klubu anonymních násilníků, u nichž se Antonio snaží vyléčit ze svého problému. Velmi zajímavá (a zábavná) jsou i sezení u psychologa. Snímku velmi pomáhá, že i přes všechen ten důraz na naději a snahu o nápravu nakonec končí v naturalistickém tónu, kdy po jistém velmi ponižujícím aktu ztrácí Pilar naprostou důvěru i lásku v Antonia a přes jeho nechápavý výraz se s kámoškami z muzea vystěhuje. Zprvu mi to přišlo jako jednoduchá vztahovka, ale postupně mi Te doy mis ojos ukázal, že má navíc. (12.03.2021)

║Rozpočet $-miliónov║Tržby USA $30,496║Tržby Celosvetovo $6,086,423║ (28.03.2010)

Po zhlédnutí tohoto filmu jsem pochopila, proč získal tolik ocenění. Nejen, že námět je v dnešní době silně aktuální, ale byl výborně zpracován a herecké výkony Luise Tosara a Pilar, kterou hrála Laia Marull byly dokonalé. Věřila jsem jim každé slovo, každý pohled a chemie, či napětí mezi nimi se dalo krájet. Vynikající! Je to velmi smutný příběh ženy, která chtěla být sama sebou a ne jen loutkou bez vůle v manželství s Antoniem, za jehož chováním mohl být i strach a nejistota z vlastní nedokonalosti. Tak využívá komunikační techniky na nejnižším stupni a to křikem a vztekem, potažmo i tělesným násilím, aby z něj žena měla neustálý strach, či pocit viny. Najít odvahu s tím něco udělat v této už tak napjaté situaci, vyžaduje velkou dávku odvahy a vnitřní síly. Žel, ze statistik vyplývá, že žen, které takovou odvahu najdou, je jen velmi malé procento. A tu romantiku jsem hledala s lupou v ruce, nějak se mně jí nepodařilo najít. (26.12.2014)

„Já se změním, přísahám. Udělám vše, co budeš chtít!“ - „To říkáš vždycky.“ - „Tentokrát tě fakt překvapím.“ Opravdu? Dokáže násilnický manžel překvapit? Nebo jsou to zase jen plané sliby a vše by se navrátilo opět do starých kolejí…Antonito sice dochází do podpůrné skupiny pro násilníky na ženách, ale divák už od začátku podvědomě cítí, že u tohohle majetnického, žárlivého, podezřívavého a cholerického muže, kterého vytočit je jedna z nejsnazších věcí na světě, moc velká šance na změnu opravdu není. Ať už tomu chce Pilar věřit sebevíc. Vývoj děje je pak sice poměrně předvídatelný a neoriginální, naštěstí pro film ho však táhnou vpřed výborná Marull a ještě o něco dominantnější Tosar (s každým dalším zhlédnutým snímkem jsem tímhle hercem víc fascinován, to charisma, kterým disponuje, je schopný zužitkovat na maximum v libovolné roli). V podobu konce se mi skoro snad ani nechtělo věřit (nemluvě o žádné reakci?), ačkoliv otázkou je, jak „definitivní“ skutečně byl (to už si musí divák rozhodnout sám). Vidím to na slabší 4*. (24.04.2022)

Chápem, že niekedy nám láska zabráni vidieť svet a toho druhého reálnymi očami, no v prípade Pilar toho už bolo dosť aj na otvorenie vrát do stodoly. Keď už raz dá muž žene facku, tak dá aj druhú, tretiu.... tomu sa žena nevyhne a je smiešne si myslieť, že tento problém vyriešia skupinové sedenia. Pred takým človekom nezostáva nič iné, len zabuchnúť dvere a kľúč hodiť do kanála. Silné a zároveň smutné, bolo mi ľúto hlavne toho malého, tie pocity nie je nič príjemného a človek si ich so sebou nesie až do smrti. Slušný nadpriemer. 80/100 (10.06.2019)

Ten záver nemal chybu : "Pod' Pilar, nemáme moc času. " A holky nabehli, šup, šup a chlap zostal čumieť ako pako... No a ešte tam kľudne mohli dopísať, že to bola komédia, pretože tie ich seanse boli neskutočná prča! (21.12.2010)

Dobře napsaný, lépe zahraný a především dokonale uvěřitelný příběh. Krom jiného, po Buňuelově Tristaně další snímek, ve kterém má významnou roli kamenná chlouba Španělska - Toledo. (14.11.2008)

Pochmurná sonda do světa domácího násilí se zabývá osobou oběti i agresora.Týraná žena najde odvahu k útěku ze života s mužem, který jí léta ponižoval a bil, ale to nejtěžší ji ještě čeká, musí si nejprve začít vážit sama sebe, osvobodit se i vnitřně a v tom jí dosud brání zbytky citů, které k manželovi chová. Muž prožívá neradostné chvíle samoty a stesku, které ho přivedou k terapii u psychologa a prostřednictvím proseb, slibů a dárků přiměje ženu k návratu. Na šťastnou domácnost je však už příliš pozdě a výbušnou povahu se záchvaty vzteku nezmění pár sezení. Z celého snímku je cítit číhavé napětí, odcizení, nejistota a strach, kromě režie určitě i zásluhou výborných herců v hlavních rolích. (15.02.2009)

Slušne nakrútený snímok na filmársky docela prevarené téma domáceho násilia. Scenár síce šustí miestami papierom (denník), ale mierne oživenie žánrového klišé (sestra, psychiater) ho zachraňuje. Výborní herci dvíhajú u mňa tento v Španielsku vysoko cenený film (7 cien Goya) nad bežný priemer. 3 1/2* P.s. Twerpov koment mi prišiel tak tragický, že ma donútil zas po dlhšom čase niečo napísať. Okrem tých radobyintoušských blábolov mám na mysli najmä časť "no násilia, z ktorého by vám išiel mráz po chrbte, sa nedočkáte". (22.02.2008)

Jedním slovem skvělé! Luis Tosar je dokonalým vyobrazením mužského charakteru, ješitnosti a demence.. (08.07.2011)

Velmi silné drama pojednávající o domácím násilí. Dost otřesné jsou scény ze skupiny, kde se násilníci léčí. Ta individua z toho mají spíš srandu, než aby se léčila. Film je velice působivý a dokáže diváka strhnout svou výpovědí o fenoménu, který je stále velmi aktuální. (17.02.2009)

Film se sice odehrává ve slunném španělském Toledu, ale je mrazivý jako led...Ta mrazivost spočívá především v tom, že se v postavě Pilar jistě najde mnoho a mnoho žen (vzhledem k tomu, že v naší rodině došlo k něčemu podobnému, o to víc jsem snímku rozuměl). Kromě samotné tématiky jsou největší pilířem neskutečně věrné herecké výkony, kromě hlavní hrdinky i násilnický manžel a Pilařina sestra. Věřím, že dost chlapů by se na film dívalo skrz prsty vzhledem k tomu, že to natočila ženská, ale režisérce rozhodně nešlo ukázat to, jak jsou všichni chlapi špatný (v tomhle ohledu jsou výborné scény z psychologických sezění), spíš se jen tímto filmem chtěla určitým lidem otevřít oči. Jinak plné hodnocení dávám kvůli lehkému poklesu ve druhé třetině filmu, kdy trochu přešlapoval na místě a osobně si myslím, že k tomu, k čemu se hrdinka odhodlala už na konci by v realitě došlo už o něco dřív. (15.11.2008)

Snad se Bollainová opět vrátí ke komorním ženským snímkům jako je tento, jde jí to mnohem lépe než hloubání nad problémy třetího světa v Even the Rain. (20.11.2011)

Vyníkajúci film, veľmi kvalitné spracovanie, skvelé herecké výkony.... škoda, že to nešlo do hĺbky ešte o trošku viac, no aj napriek tomu mozaiku tvorili kúsky nevídané v iných filmoch s podobnou tématikou a to oceňujem. Veľmi, veľmi dobré... (30.04.2009)

Strhující výkon (především) Laiy Marull, druhým zhlédnutím jenom potvrzený. Film jako celek, byť věro- a pozoruhodný, už tak výjimečný není. (14.11.2008)

Především velmi realistický film a ženě, která (ne)chce odejít od násilnického manžela, dále bych vyzvedl skvělé herecké výkony a snahu o pohled z obou stran, jedná se film hlavně o týrané ženě, ale ve filmu nahlédneme i do hlavy tyranovi. (03.12.2008)

Drsný téma a docela i drsně natočený. Tento typ filmu zrovna neapeluje na nejoblíbenější film všech dob, ale určitě stojí za shlédnutí. (11.01.2009)

Přesně vystižené domácí násilí, jak v příručce. Jediná možná obrana je vše okamžitě ukončit. Smůlou však je, že i když se to podaří, tak oběť si najde jiného a často i horšího násilníka. Asi nějaké feromony. Závěr: doporučuji. (09.05.2022)

Smutný příběh o ženě, která je týrana svým manželem. Film také ukazuje snahu muže změnit se a začít znova od začátku. Snaha je však marná. (10.01.2009)

Stále si opakuju,to nepochopim,tomu nerozumím,kam až může dojít závislost na člověku,kterého jsi kdysi milovala,co všechno se dá vydržet....?Kolik je asi takových žen jako Pilar,opakovaně odcházejících od tyrana a vracejících se po příslibu,že to bylo naposled ,co jí ublížil...Pokud je duše zasáhnutá už v dětském věku,nese si své břímě s sebou celý život,to je jen malé vysvětlení pro mě! (14.11.2008)