Šťastne až naveky

Bavilo mě to v podstatě stejně jako svého času Generace Singles a Nerodič - ostatně šel jsem do kina veskrze najisto, že předem vím, co dostanu, protože dokumentární styl Počtové se mi líbí a téma vztahů prostě asi nikdy neomrzí a člověk si tam najde hodně věcí k přemýšlení (nejenom o vztazích, ale i o dnešních mužích a ženách), navíc je to místy vtipné, a protagonisté filmu jsou rozhodně zajímaví, byť ne nutně musí skutečně něco reprezentovat. Ženy udržující dlouholetý milenecký vztah s ženatým mužem mi bylo líto (já to říkám už dlouho, že být milenka není žádný med - o výhody oficiálního vztahu jste připraveni a ze strany společnosti se dočkáte jen opovržení, že jste rozvracečka rodiny), podobně jako ženy, kterou opustil manžel (scéna, v níž pálí své svatební fotky a šaty, mi přišla velmi emotivní) a která hledá spásu na seznamkách a v ezoterice. Polyamorní trojka na mě působila značně dysharmonicky, třetí člověk tam byl vyloženě celou dobu navíc, a ty proklamace, že našli win-win milostné řešení, aby mohli být šťastní všichni, mi přišly spíš jako jejich zbožné přání, které se v jejich případě dost rozcházelo s realitou. Idylku jsem příliš nevěřil ani křesťanskému manželskému páru - on byl fádní buran s předpotopními názory typu, že uklízení je ženská práce, a ona se neustále snažila sama sobě namluvit, že i když mezi ní a manželem není žádná chemie a soulad, tak se pro něj rozhodla dobře, protože dala přednost stabilitě (a hlavně bůh to tak chtěl, aby byli spolu). Lidi žijící ve volném vztahu v polorozpadlém mlýně mi přišli asi nejvíc zajímaví, a myslím, že ty děti tam asi můžou mít docela hezké dětství (snad se nepletu). Celkově jsem si z toho odnesl asi to, že ideální vztah stejně neexistuje, všude je něco, a teď je hrozně v módě všude hrotit tu polyamorii, ale zrovna v tomto filmu je ukázána v podobě, kvůli níž se nějak ohrožený nemusí cítit snad nikdo, a za pár let to už stejně nikoho zajímat nebude, podobně jako si společnost zvykla na singles. (23.02.2023)

Jedna hvězda za to, že je dobře toto občas shlédnout, aby se člověk utvrdil v tom, že to, co se mu dnes předkládá jako normál a vzor toho, co je vlastně běžné a mělo by se bez výhrad přijmout, je jen nesmysl a rozklad hodnot dnešní společnosti. A ne, nejsem věřící. Jen si myslím, že lidský život má mít nějaká pravidla a člověk by měl v nich být nějak zakotvený, jinak vzniká zmatek a zmar. A teď nereaguji na osudy té milenky, opuštěné manželky nebo té katolické dvojice, i když to je také síla. Mám na mysli hlavně tu skupinu v mlejně a tu podivnou trojku, která pravděpodobně přes své komplexy a divnosti není schopná vnímat podstatu života a jejich děti v tom musí vyrůstat. Ne, opravdu si nemyslím, že toto je lepší než rozvedené manželství. (14.02.2024)

My si nezaslúžime prežiť, keď medzi nami behajú takéto zrúdičky. Od začiatku do konca som na tie príbehy kukal s otvorenou hubou a nechápal som, jak je toto možné. Skvelá zostava vysoko nesympatických ľudí, pri ktorých ma ich vzťahové kotrmelce ani neprekvapujú, oni nemajú na výber. Polyamorná trojka je niečo skutočne otrasné, prestarnutá milenka detto, hen ten pobožný pár, no to ma pojeb a ezo píča tiež nieje úplne v pohode. Jáááj, a ešte kurva, čo plodí deti ale nevie obsedieť s manželom, lebo má pičulu nezbedu. Seriózne, toto je už za hranicou pochopenia. ODPAD! (10.04.2024)

Šťastně až na věky je smutnějším (nikoli však depresivním) otiskem reality současnosti. Současnosti, která se vyznačuje podivuhodným průnikem relativismu a pluralismu a bigotně odsuzovanou bigotností. Takový základ je ve svém důsledku nutně inherentně rozpolcený, těkavě nestálý, tápající a zároveň lačný, doufající. Tradiční modely přestávají dostačovat (zřejmě nikoli zcela ani většinově) nebo jsou podle vnitřních směrnic odmítány či porušovány. V souvislosti se vztahy by se měla zkoumat emancipace, neboť o tu přeci zejména jde, ta se vzývá a prosazuje. Skutečnost je však polovičatá, často se stále tone v tolik proklínaném pojmu "stereotyp", a to i tam, kde se tvrdí, že je vymýcen. Člověk, žena i muž hledají svůj kousek vnitřního štěstí, intimního naplnění smyslu života, ale je otázkou, zda jsou schopni být upřímní alespoň k sobě samotným. A tak budují vzdušné zámky a zvrací své štěstí do kaluží a mezi mříže kanálů. Jana Počtová nabízí několik vztahových možností k posouzení, byť lze polemizovat o reprezentativnosti. Dvakrát se divákům dostávají porce niterné neupřímnosti (polyamorie a "vzorový" křesťanský svazek), dvakrát až téměř exhibicionistická šaráda (otevřený vztah a hledání lásky prostřednictvím internetových seznamek) a jednou skutečná katarze (dlouholetý milenecký vztah). Sluší se připomenout, že ve vztahu není nic opravdovou novinkou (viz Jules a Jim). Že všechny předložené možnosti měly svůj vývoj i po dokončení natáčení, někdy snad až překvapivé (z tohoto hlediska lze konstatovat, že jediným skutečně nosným vztahem je vztah otevřený). Nejstylovějším zakončením filmu Šťastně až na věky pro nejvýstižnější dokreslení reality současnosti by byl vývoj Mirčina hledání (nezaznamenaný), byť pro většinu by byl zároveň snad až krutý. Přesto si dovolím tvrdit, že ideová podstata Saurovy Zahrady rozkoší by byla oprávněná k identifikaci reality současnosti. Jana Počtová chtěla pouze ukázat možnosti vztahů v současném století. A zaznamenala jedinečný obtisk niterné rozervanosti a nestálosti současné reality. (30.04.2023)

Vztahy jsou peklo. Pokud nás chtěla Počtová definitivně odradit od všech jejich forem, tak se jí to povedlo. Některé jsou směšné už z podstaty věci (milenka, seznamka), některé balancují na hranici bizáru (poly, open) a pánbíčkáři jsou jen další smutný příběh české rodiny, který by se hodil do Výměny manželek. Především snaha o alternativní způsoby vztahů, kdy chce každý šukat bez omezení a na konci dne stejně začne fňukat, že by mu vlastně vyhovovala klasická podoba mezilidského soužití, jen nahrává jejich kritikům. Počtová však vybrala dobré exoty a hlavně je zajímavé vidět, že strašidla, u kterých je divák přesvědčen, že nemají na poli vztahů šanci, jsou úspěšnější než jejich pravé opaky žijící na IG a TT. (29.02.2024)