Súperi

Zajímavý a velmi stylově natočený film. Mám rád filmy Luca Guadagnina, protože mají fantastickou řemeslnou stránku. A jeho nejnovější film to znovu potvrzuje. Guadagnino si opět s filmem vyhrál a je radost koukat na konkrétní scény a momenty. Výborná práce s kamerou, zvukem, střihem a neskutečně skvělou hudbou od Reznora a Rosse. Režisérovi se povedlo vytvořit vynikající erotické dusno a napětí, které si postavy přenášejí z osobního života do toho profesionálního. Hodně moc se mi líbilo, jak postavy spolu komunikují jen svými pohledy. Tyhle pohledy dokáží říci více, než tisíc slov. Osobně se mi velmi líbilo, jakým způsobem je film odvyprávěný. Guadagnino si diváka vodí, tak jak potřebuje, a doslova si s ním hraje. A tady se ukáží z mého pohledu dva problémy. První je ten, že po příběhové stránce se to po čase se okouká, a ukáže se, že je film zbytečně dlouhý a překombinovaný.  A ten druhý problém je v tom, že je těžké si oblíbit nějakou postavu, protože jsou to velmi nesympatické a sobecké postavy. Naštěstí je jejich představitelé zahráli výborně. Zendaya je velmi talentovaná herečka, a zde mi to znovu dokazuje. Její scény v sobě mají náboj, napětí a to správné sexuální dusno. Ani se klukům nedivím, že se do ní zamilovali. Josh O'Connor svou postavu zahrál velmi dobře a jeho výkon se mi líbil. Mike Faist má dobře napsanou postavu a zahrál jí s přehledem. Jeho herecký projev nejvíce funguje ve scénách s O'Connorem. Určitě musím pochválit všechny tenisové scény. Je vidět, že si s nimi Guadagnino vyhrál a zkoušel je pojmout nějakým originálním způsobem, který by fungoval i jako metafora k tomu, co se děje v hlavách postav. Rivalové jsou řemeslně precizní podívaná, u které mě mrzí, že jsou po příběhové stránce natahovaný a místy se opakují. (29.04.2024)

Film plochý ako samotná prehypeovaná Zendaya, ktorá vyskakuje už z každej záchodovej misy. O tenis tu v podstate ani nejde, športové zápolenie je bez napätia a atmosféry, zábery so zápasov skutočný tenis ani nepripomínajú a niekoľkokrát sa tu objavuje šialené lámanie rakiet, ako keby toto bolo najbežnejšou súčasťou bieleho športu - a smie sa vôbec ešte hovoriť, že bieleho? 🤔 Od degeneráta Guadagnina sa zároveň nedalo čakať nič iné, že kým už svoju deviáciu nemôže pretlačiť oficiálne ako to majstrov... pardon vomitovsky dokázal v nezabudnuteľných dielach ako Daj mi tvoje péro alebo Buzi kampus, tak ju pretlačí aspoň latentne a aj zo 100% heterákov, ktorých hlavnou úlohou je uháňať jedno dievča, urobí heterákov maximálne tak polovičných a tak si divák užije dlhé slinné výmeny a hompáľajúce vtáky, lebo dnes sa už aj tak medzi homo a hetero erotikou krásne stierajú rozdiely. Skákanie v časových rovinách a nevhodná hudba boli v tomto nepodarku naozaj tým najmenej rušivým elementom, lebo ten záver a posledná scénka dvoch šťastných upotencov musela rozosmiať aj najvášnivejšieho fanúšika trapasov. (18.05.2024)

Nejsem vyloženě fanoušek filmů se sportovní tematikou, Rivalové si mě ale dokázali získat díky svému příběhu, v jehož střebodu se nacházel dynamicky a plasticky ztvárněný milostný trojúhelník, jehož jednotlivé vrcholy mezi sebou živelně interagovaly rychlostí tenisového míčku. Chválím strukturu děje, kde byl rámec tvořen rozhodujícím zápasem, zatímco výplní bylo to, co k tomuto lítému mači vedlo. Vlastně se mi nakonec líbila i ona sportovní rovina filmu - rychlé záběry mezi tvářemi, odpaly míčku a raketami mě opravdu vtáhly do děje, dalo by se říct takřka na tenisový kurt. V neposlední řadě musím vyzdvihnout nepřeslechnutelný hudební doprovod, jehož elektronické tóny skvěle pasovaly do příběhu. (16.05.2024)

Pohádka či banální romance povýšená především Lucou a jeho týmem na renesanční sochu, na níž člověk zírá, jak na zjevení, i když je to "jen nahatej chlap z mramoru". Reznor s Rossem svým nervózním technem gradují sebebanálnější scénu na thriller, u nějž se člověku potí dlaně. Hudba je tak dominantní, že chvílemi se střídá nastavení, zda je ona doprovodem filmu či film doprovodem jejím.  Nakonec ještě hiťák k titulkům, kde jsem už jen vydejchával s papulou dokořán, hučí mi z toho v hlavě ještě druhý den... Challengers samozřejmě nedosahují božského a magického Call me by your name, spíše tu cítím tendenci si udělat film pro radost, až si i při nadměrné divácké spokojenosti říkám, jestli to není minimálně od Lucy a Trenta trochu plýtvání materiálem. Zrovna tihle dva ale asi mají munice ještě dost. (25.04.2024)

V podstatě to kopíruje moji náladu, když náhodou někde trefím tenisový zápas. Čím déle na to koukám, tím víc se nudím a celá ta monotónní hra mi nedává smysl. A že jsou špičkoví tenisté samolibý kokoti vim i bez toho, aby si dva z nich přede mnou museli dvě hodiny honit šuliny. A myslim, že ani scénarista nakonec nevěděl, jakou roli má Zendaya vlastně hrát a podle toho to pak i vypadá. (29.05.2024)