Zakázané hry

Začátek a konec filmu jsou velmi působivé, troufám si však říct, že prostředek není až tak zvláštní, na to někdy vyznívá až trochu moc jako karikatura venkova. Třeba smrt staršího Michelova bratra jako kdyby se jeho rodiny skoro ani nedotkla a to se nedá říct, že by šlo o rodinu nějak zocelenou tvrdým životem. Ale s těmi kříži to bylo docela vtipné. Jak už jsem ovšem řekl, největší sílu snímek má vlastně tehdy, když malou Paulette zachytává na začátku úplně osamělou s mrtvým štěňátkem v náručí a na konci opuštěnou mezi spoustou lidí v sirotčinci. Z toho mrazilo. Její představitelka byla moc roztomilé dítě. (08.04.2014)

Skličující podívaná, která na mě měla až zdrcující dopad. Osobně jsem tenhle příběh malé holčičky, které zabili rodiče i pejska, sledoval pohnutý dojetím. Jinak by mě mimochodem celkem zajímalo, jestli tenhle film náhodou neinspiroval Stephena Kinga k napsání jeho románu Řbitov zviřátek - kdo to ví, odpoví (?). (08.01.2013)

Potešilo ma, že som na ČT2 natrafil na tento film, navyše v zreštaurovanej verzii. Úvodný nálet som zhltol s otvorenými ústami a uznaním, že na rok výroby 1952 je to vážne bezchybné. Detský pohľad na vojnu a smrť ponúka skvelý filmový zážitok. Neprekvapí, že dievčatko chodí v náručí s mŕtvym psom a ani smrť rodičov ju až tak nepoznamenala. Je to práve tým vekom, kde si tie hrôzy vojny ešte neuvedomuje. Detskí herci predvádzajú veľmi slušné a presvedčivé herecké výkony, čo u detí nebýva bežné. Smutnejší úvod rozjasní podstatne veselší tón, ktorý bude film sprevádzať takmer až do konca. Napríklad takú modlitbu si budem dlho pamätať. " Otče náš, ktorý si na nebesiach, hovno, hovno, hovno, bobky, bobky, hovno..." 90%. (28.10.2012)

Tak roztomilou dětskou dvojici jsem dlouho neviděla. Vůbec mně nepřipadalo, že to hrají jak byli přirození. I když co se týká těch "zakázaných her", to už tak přirozené nebylo. Ovšem v době, v které se to odehrává tyhle "zakázané hry" nebyly až tak od věci, to musím uznat. Jejich dušičky to všechno vnímaly dětskýma očima a tak tomu podřídily svůj pohled na události kolem nich. Jak už se tady píše, je to velmi jemný, citlivý a dojemný film a já s jistotu vím, že na tenhle s určitostí nezapomenu. "Výzva od hanagi 2019" (07.01.2019)

Dospelí v druhej svetovej vojne pochovávali hromadne mŕtvych do jám, zatiaľ čo deti, naši ústredná hrdinovia pochovávajú "nižšiu" formu života, zvieratá, do hrobov a uctievajú si ich krížmi. Z toho vyplýva, že deti nie sú iba naivnejšie, ako dospelí, ale sú jednoducho humánnejšie. Clement sa v mnohých záberoch zameriava na detaily zvierat, akoby tým vytváral u diváka rovnaký malý svet, ktorý si pre seba stvorili Paulette a Michel. Je obdivuhodné, ak niektorý tvorca prejaví snahu o zobrazenie vojny iným spôsobom, ako sme vo väčšine prípadov zvyknutí. Podobné filmy: atmosférou Horalka a detským pohľadom na vojnu Dovidenia, chlapci. (19.10.2012)