Šurajukihime
Lady Snowblood
Réžia:
Tošija FudžitaScenár:
Norio OsadaKamera:
Masaki TamuraHudba:
Masa'aki HiraoHrajú:
Meiko Kadži, Kó Nišimura, Eidži Okada, Takehiko Ono, Mijoko Akaza, Jošiko Nakada, Hitoši Takagi, Akemi Negiši, Kai AtóObsahy(1)
Sayo se stala očitým svědkem přepadení a zavraždění svého manžela a synka, sama pak byla útočníky krutě mučena a několikrát znásilněna. Naplněna nenávistí a touhou po pomstě za své utrpení se vydala na cestu, na jejímž konci měli být všichni její nepřátelé do jednoho mrtví. Naneštěstí pro ni byla již po prvním aktu odplaty umístěna do ženské věznice, a její plány tak naznaly náhlého obratu. Touha po spravedlivém zadostiučinění byla ale tak neukojitelná, že ve vězení zplodila dceru Yuki, jež se měla stát dalším vykonavatelem její msty. Sama Sayo ale při porotu umírá a malá Yuki následně podstupuje tvrdý bojový výcvik a výchovu, jež ji učí, že jediným smyslem jejího života je náležitě krvavě pomstít zkázu své rodiny; po takřka dvaceti letech nelidského drilu se Yuki konečně může vypravit uskutečnit přání, za něž její matka položila život. Japonský snímek SHURAYUKIHIME se stal hlavním inspiračním zdrojem pro film KILL BILL (2003) amerického režiséra Quentina Tarantina. (kiddo)
(viac)Videá (2)
Recenzie (130)
Skupina padouchů přepadne manžele - manžel je brutálně zavražděn, žena několikrát znásilněna. Pomsta má však netradiční podobu, protože ačkoliv se znásilněná žena jednomu z padouchů pomstí, rozhodne si nechat "udělat" potomka, aby se mohl mstít za ni. A tak když krátce po porodu zemře, její dcera se stane nástrojem pomsty - ve skutečnosti ničím jiným než nástrojem ani není. Projde přísným výcvikem a stane se z ní stroj na zabíjení, spíše terminátor s mečem než člověk. Jde od padoucha k padouchovi, a když je tento náhodou mrtvý, případně se zabije krátce před jejím příchodem, jako by musela mít pocit, že ho skutečně zabila. V případě hrobu ranou meče poškodí náhrobní kámen, pokud se padouch zabil před jejím příchodem, přetne jeho mrtvé tělo v půli. Paradoxně nemá ke svému jednání žádnou skutečnou motivaci - jí nikdo neublížil a vzhledem k výchově, kterou prošla, ani nemůže vědět, co rodičovská láska je (rodiče ani nikdy nepoznala). Nelineárně (v kapitolách) vyprávěná Lady Snowblood je typickým představitelem exploatačních japonských filmů osmdesátých let - rychlé transfokace, krvavé atrakce, samoúčelné efekty (dvojexpozice s komiksem; zrychlování a zpomalování). ()
Z odstupom času som sa k tomu vrátil. A musím povedať, že to viem oceniť teraz podstatne viac. Je to žánrovka ako vyšitá. Príbeh o pomste, kde sa nájde všetko - striekajúca krv, silné vzťahy, učiteľ, kulisy s nádhernou kompozíciou ( jazero, zasnežený úvod) perfektná hudba, chutná Meiko Kadži v ústrednej úlohe a akýsi komiksový feeling, ktorý sa nesie celým príbehom. Tošija Fudžita vytvoril béčko ako prasa. V určitom smere ho spopularizoval Tarantino. A keď sa k nemu teraz človek vráti, nedajú sa mu uprieť určité kvality. Má to v sebe aj napriek rôznym kŕčovitým scénam alebo aj kvôli prehrávaniu, určité čaro a skrytú poetiku. Tá hra svetla a tmy, ticha a hudby, ten rozprávač čo to celé dostáva do pozície umeleckého diela. Neviem. Sadlo mi to. Oprávnene sa to stáva inšpiráciou a citáciou. Je z toho cítiť, že to bolo robené s dobrým úmyslom. ()
Pokud jste viděli Kill Bill od Tarantina, tento film pro vás bude krásným příkladem toho, jak Tarantino pracuje, do jaké míry se nechává ovlivňovat svými zkušenostmi z videopůjčovny. Lady Snowblood je totiž film o pomstě, a to pomstě jedné mladé dívky proti bandě vrahů, kteří její matku dohnali až k smrti. Děj se skládá z jednotlivých kapitol, v mnoha scénách sněží, gejzíry krve stříkají, je tu jedna stejná písnička, a některé záběry jsou vskutku podobné (například záběr „od země“, v němž se záporáci dívají dolů do kamery). Lady snowblood je film, ve kterém nejde jen o krev, ale snaží se vyprávět příběh - kultivovaně, až poeticky. ()
Nádherně strukturovaný film, u něhož vám hned od začátku dojde, že se jedná o jasnou inspiraci pro "Kill Bill". Jsou zde dokonce i stejné scény, někdy doslova, jen s tím rozdílem, že v americkém filmu nejsou hrány Japonci. Tarantino ani není tím, kdo přišel s vodotrysky krve, to už měl na svědomí právě tenhle film. Byla to více jak jen inspirace. On i ten příběh je dost podobný. "Kill Bill" je ale přece jen modernější a akčnější. "Lady Snowblood" si ale drží velmi dobrý standard a doslova nadchne. Těch více jak 40 let na něm rozhodně znát není. Kéž by u nás vyšla manga, která byla zdrojem pro scénář. ()
Galéria (16)
Zaujímavosti (2)
- Autorkou titulnej skladby "Shura No Hana" (Flowers Of Carnage) je samotná Meiko Kaji, ktorá ju aj sama naspievala. (werewolf69)
- Lady Snowblood vo väčšej miere poslúžila, ako predloha k filmu Kill Bill. (werewolf69)
Áno, ako som v predchádzajúcej recenzii medzitým sľúbil, tak i následne učiním. To, že, akože, režisér Quentin Tarantino, si počas svojich mladých čias vo videopožičovni napozeral, vskutku abnormálne množstvo filmov, je všeobecne známym pojmom, ktorý by ste mali určite poznať...? Túto「činnosť」tak extrémne zdokonalil, ďalej i sakramentsky rozvinul, aby si ju ešte i poriadne namixoval do『obrazového koktailu』, z ktorého, mimochodom, doteraz čerpá, a veru, zrejme stále nevyčerpal úplne všetky možnosti. • V roku 2003/2004, natočil pravdepodobne jeho najlepší film s titulom Kill Bill Vol. 1 & Kill Bill: Vol. 2 , rozdeleným na dva rovné diely, premietané v kinách s odstupom niekoľkých mesiacov, a čo je k tomu zároveň asi najdôležitejšie je i to, že táto kópia, ak ju beriem, ako celok, sa v žiadnom prípade ani prinajmenšom nevyrovná svojmu ORIGINÁLU, vytvorenom pred rovnými 30. rokmi, práve teraz dobre uvažujete, nakoľko QT, že je Američanom, sa proste nezaprie, a tak nielenže vzdáva veľký hold Lady Snowblood pod taktovkou talentovaného režiséra Tošija Fudžitu, ale súčasne sa snaží z neho vyžmýkať čo najviac, skrátka, ako sa len dá, a presne to mu ide opäť fantasticky... • Na začiatok by už hádam aj stačilo, keďže momentálne akosi ani naďalej nemienim riešiť tohto neriešiteľného「filmového kradoša」, ktorý je odhalený donaha! • V poriadku, odteraz sa vari konečne presuniem i k tomuto『majstrovskému dielu』, z ktorého znovu čerpali i ďalší filmári naprieč časovou osou v podobe nasledujúcich dekád vo svetovej kinematografii, kedy sa tento výnimočne surový akčňák s thrillerovými prvkami, stihol zatiaľ vypracovať, ako「Učebnica žánru」pre nastávajúce generácie režisérov a fanúšikov. Mimoriadne si na tomto brutálnom snímku cením predovšetkým to, že ma totálne priklincoval do sedačky, čo sa mi už veľmi dlho nestalo, a pritom som ani neudelil maximálne hodnotenie, ku ktorému mu chýbalo len to, čo by divák sotva kameňom dohodil. Jednoducho povedané, užíval som si formu & obsah, ktoré boli naprosto kvalitne vyvážené, čo musím vychváliť. • Týmto zbesilým dianím ma neustále sprevádzala sympatická protagonistka, ktorej činy a skutky, majú od celkových sympatiíí, asi hodne ďaleko, ale ani to mi vôbec nezabránilo sa pozitívne naľadiť na jej vlnovú dĺžku, i keď s patričným obsahom gejzírov samej krvi, ktorá náramným spôsobom vystrekovala z jej obetí... Čiže, ak sa náhodou vášmu zraku väčšie množstvo tejto životne dôležitej tekutiny celkovo prieči, tak s vysokou pravdepodobnosťou by vám robilo jej vstrebanie velikánske problémy, tak tým pádom potenciálnych divákov predsa trochu varujem, aby nemali akési prípadné ťažkosti... V opačnom prípade všetkým vrelo odporúčam, aj keď to nie je nič extra príjemné. • Dalo by sa tiež rovnako i podotknúť, že v počine sa toho udiaľo naozaj dosť požehnane, na to, aký krátky sa zdal byť, s niekoľkými podstatnými zvratmi na svojom konte, vrátane hlavnej postavy Juki v podaní Meiko Kadžiovej, ktorá ma svojim strhujúcim, hereckým výkonom - celkom uhraničila, ešte by som sa jej chcel potom chvíľu venovať..., snáď sa to niekedy podarí? •『V jednoduchosti sa skrýva krása, a v tomto príklade to platí obzvlášť』 () (menej) (viac)