Kozure Ôkami: Meifumando

Toto pokračovanie má zaujímavý rozjazd, kde si netradičným spôsobom najme rodina Kuroda, osamelého vlka Itto Ogamiho. Priestor dostane aj malý syn Daigoro ( Akihiro Tomikawa ) a jeho scéna patrí k vrcholom celej série. Páčilo sa mi, že príde aj na zvyklosti a tradičnú japonskú filozofiu. Piaty diel patrí určite k tám lepším. (18.07.2012)

Já vlastně netuším co mě na téhle sérii tak fascinuje=Herecké výkony jsou naprosto nulové, návaznost mezi jednotlivýma scénama( a občas i mezi záběry)je značně kostrbatá, scénář je jak výcuc z laciného komiksu, souboje jsou fajn ale po třetím dílu už je to tak něják vlastně pořád to samé dokolečka...Přesto-nebo právě proto- mají všechny díly tak osobitou a kouzelnou poetiku, že mi to nedovolí jít pod 4 hvězdy........Je to béčko jak řemen ale je to COOL a mám to rád. (24.08.2012)

Úprimne, ten istý koncept tomu začína trošku škodiť. Aj napriek tomu, že nedokážem filmu uprieť jeho kvality ( a že ich má), recipročný spôsob rozprávania je v tomto prípade na škodu. Itto a Daigoro stále putujú feudálnym Japonskom. Stále berú zákazky a stále sekajú nepriateľov zľava zprava. Len tomu chýba tá ľahkosť prvých troch dielov. V zásade ale pozerateľná záležitosť, ktorá je zábavnejšia práve v scénach, kde sa nebojuje a nerieši nejaké to zavraždenie vysokopostaveného panovníka- teda keď je tam Daigoro a zlodejka. Finále pekne krvavé a s premyslenou choreografiou. Poteší množstvo nápadov. Ale dejová línia je priamočiara, viac menej bez prekvapení. A to zamrzí. Rovnako, ako že sa úvod tohto dielu nevenuje Ittovým zraneniam z konca štvrtej časti, hoci hlavný zlosyn tu kupodivu nemá oko. Takže kauzalita funguje. Som zvedavý na finále. Toto je ale pre mňa zatiaľ najslabšia časť. (13.02.2022)

Predposledná časť mi prišla ako predohra k záverečnému kúsku... Bolo tu pomenej bojov (nepočítam samozrejme už štandardne finále kde sa sekalo jedna radosť) viac kecov a obšírnejší príbeh hoci nudil. Opakujúce sa miesta už po piatom dieli tak nebavia. Tvorcovia však dali väčší priestor pre mláďa ako v minulích častiach ale ani to mi nesadlo. Avšak nech sa na to pozerám s akéhokoľvek uhlu ide stále skvelé samurajské chanbara ktoré kvalitou neklesá v žiadnom prípade a už vonkoncom nenudí. Sekanie nepriateľov vždy posúva hranice brutality, v tejto časti môžeme vidieť už aj črevá ktoré vyliezajú s odseknutého tela. (15.09.2014)

Tento pátý díl mé megaoblíbené samurajské série o neporazitelném bojovníkovi Ogami Ittovi je pro mne osobně po prvním dílu druhý nejlepší. Obsahuje naprosto vše, výborný scénář, který v předchozím díle trochu pokulhával, spousta malých příběhů, které dávají dohromady jeden velký vypiplaný celek. Spoustu samurajské i životní filosofie, jedna myšlenka mne opravdu hluboce zasáhla. Ogami je opět ve formě a nepřátele kosí všemi možnými (i nemožnými) způsoby, závěrečný megamaskr mu nedá ani příliš moc práce, jen se trochu ušpiní (na rozdíl od zakončení dílu předchozího). Malý synek Daygoro se pěkně vybarvuje a začíná z něj být stejný tvrďák, jako je tatík. Úkoly, které Ogami plní jsou jak tradiční, tak naprosto "nesplnitelné" ... Závěr filmu bere dech a v explotační scéně sledujeme to, co by například americká kinematografie na plátno nikdy nepřinesla. Ale tohle je prostě Asie ... lépe řečeno, tohle je "antihrdina" Ogami ... Nemá slitování naprosto vůbec s nikým a jeho chlad a bojové schopnosti vyloženě berou dech. Spousta krve, gore, usekaných končetin a hlav ... excelentní souboje a akce, úžasné nápady, perfektní výtvarná stránka. Prostě absolutní špička a jak stále u všech dílů uvádím, tohle je pro mne osobně prostě "TOP of ALL" ... (08.10.2008)