Dům smrti

Postupne gradujúci poviedkový horor so skvostným hereckým obsadením. 1. Method for Murder - komorne pôsobiaca poviedka s výborným Denholmom Elliottom v hlavnej roli a dementne vyzerajúcim vrahom Dominickom, v ktorej sa začne čo-to poriadne diať až v záverečných minútach ***. 2. Waxworks - Peter Cushing a Joss Ackland sú zárokou kvality za každých okolností a napriek trochu infantilnému záveru možno túto epizódu označiť za vydarenú ***. 3. Sweets to the Sweet - najlepšia epizóda, ovplývajúca mrazivou atmosférou a predvedčivým Christopherom Leem, ktorá môže byť kľudne považovaná za akúsi predzvesť dnešnej vlny hororov o zlých dievčatkách :) *****. 4. The Cloak - príbeh starnúcej hereckej horrorstar a jej trampôt pri natáčaní nového upírskeho trháku je zábavný a vtipne odkazuje na universalovské klasiky z 30. rokov ****. (29.06.2010)

Remeselne je The House that Dripped Blood síce zručne nakrútený, ale zároveň je dobrým príkladom toho, prečo nemám rád poviedkové filmy. Na rozdiel od celovečerných filmov sú až obsesívne zaťažené na záverečnú pointu, ideálne vtesnanú do posledného záberu, po ktorom nasleduje strih a unudené rozprávanie rozprávača. Nehovoriac o nevyrovnanosti príbehov - ten prvý je televíznou rutinou, druhý operuje skvelými farbami a Cushingom, ale pointa je generická, tretí je nalepší, lebo viac pracuje s atmosférou ako sa spolieha na záverečný zvrat a posledný je fajn obhliadkou za gotickými horormi. (07.11.2020)

Pri pozeraní mnohých starých britských hororov sa cítim ako pri čítaní knihy. Sú plné klasických motívov, ktoré definovali hororový žáner - upíri, voodoo, voskové múzeá... Dnes divákom už bohužial tieto motívy pripadajú skor komické a dávajú prednosť moderným verziám, kde pomalé tempo a hororová atmosféra je nahradená akciou a charizmatický herci naivnými teenagermi. Verte mi však, že tieto staré príbehy v sebe stále skrývajú obrovskú silu, treba si len nájsť správny čas, zahodiť predsudky a poddať sa. Dosť možne že objavíte niečo, čo vám zmení pohľad na hororový žáner, ktorý je v dnešnej dobe tak veľmi skreslený . (8.5/10) (11.05.2010)

Poviedkové filmy ja moc nemusím a vobec ich nevyhladávam ale keď si už raz za čas nejaký pozriem,dúfam že,bude dobrý a tento ulohu splnil.Každý jeden pribeh,má niečo spoločne a to dom v ktorom sa odohrávaju pribehy a tie osoby sa do neho nastahovali.Prvi pribeh je o spisovatelovi,hororových knižiek,ktorý ma miernu krízu a teraz sa mu začne zjavovat postava z jeho knihy.A rozmýšlate či zošalel,alebo to robi ten dom,lebo ho nik iný nevidi.Vždy ked sa zjavila tá postava,tak vždy tam hrala taka mrazivo dotieratelna hudba,tak táto prvá čast,mala dost silnu atmosferu a pribeh bol spracovaný kvalitne.Druhý pribeh je o maklerovi na dochodkovi bez rodiny ktorý si kupil ten dom pre relax a pohodlie aj tu hudba urobila svoje náramne sa tu hodila.To mzum voskových figurin bolo strašidelne.Tento pribeh bol slabši,ale vo finále prekvapil drsnostou.Treti pribeh je o otcovi s dcerou a tá dcera má strach z ohna.Tak ten otec si najma učitelku aby doučovala jeho dceru lebo ju nechce dat do školy,lebo má na to svoje dovody.Tento pribeh je zahalený do ruška tajomna a jeho dcera nie je až take neviniatko ako sa sprvoti zdalo.Tak tento pribeh bol velmi dobrý,či po hereckej stránke Ch.Lee ako otec ktorý je prisny na dceru je velmi doveryhodný ale aj ostatní v tomto príbehu boli nadpriemerní.Malo to atmosferu,napatie aj strašidelnost.Posledný pribeh je o hercovi,ktorý toči prevažne horory.Aj keď realitný maklér ho varuje pred kupou toho domu,on si z toho ťažkú hlavu nerobí,ale asi mal.Aj keď mal dočinenia s upírmi,bavil som sa.V tomto príbehu bola silná irónia.Aj keď bol viac zábavnejší ako temný ale zaujal.Ale ako celok má prekvapil v dobrom.Každý s tých príbehov bol kvalitne a dobre spracovaný.Sú tu veľmi silne príbehy,ale žiadny nemá vážne nedostatky,nie sú dokonale ale majú svoje čaro.Zatiaľ najlepší poviedkový film,ktorý som videl,keď nájdem lepši tak hodnotenie prehodnotím. (15.05.2014)

Asi byla má očekávání (podpořená zdejším hodnocením, achjo, už nikdy nevěřit zrádnému čsfd, haha!) příliš velká, ale na 4 to zatím není, ani náhodou. Možná někdy v noci, ale ve dne to nefunguje ani omylem. Příšerná a otravná hudba, u které autor vůbec nepochopil, k čemu ji skládá. Až na vyjímky to není vůbec horor, spíše takové úsměvné (byť atmosférické) příjemné posezení u krbu v domě, v němž naukápla ani kapka krve. No, fakt. Sorry, za spoiler.:) Což se nelze divit, pokud znáte autora a jeho filosofii či styl psaní. Takže: 1.povídka- dobrá, leč nudná srandička, u jejíž pointy jsem se moc nasmál, takže dobrý. 2.povídka- o něco lepší, mající vcelku dosti slušný až hororově fatalistický nádech, bez těch zbytečných srandiček. 3.povídka- jednoznačně the best, tj.ta nejlepší, kde nebylo po typickém Blochově humoru za každou cenu (nikdy nepochopím, proč nechtěl či snad neuměl psát pořádné H fláky, až na vyjímky ze kterých by čtenáři měli týdny noční můry). 4.povídka- opět srandička, která je zakončena hezkou slečnou/paní upírkou (tady musím pozn., že upířiny nemusím odjakživa, takže se až na 3 vyjímky vždy, kdy jsem svědkem něčeho upírského, nudím). A na závěr, tu máme zakončení rámcového tj.spojovacího příběhu, který končí tak ´´neodhadnutelným´´koncem, že bych se za něj jako autor styděl. Asi to mělo být vtipné, ale nebylo. Částečně to zachránil netopýr na šňůrce.:))) Suma sumárum, stojí to za to, ale nedosahuje to svého potenciálu. Škoda. Třeba to v noci bude fungovat lépe. Kdo ví? A taky nemám rád, když je název hororu drsnější, než skutečnost. Přijde mi to vždy, jako klamavá reklama, která chce prodat produkt o kterém si výrobce není jist jeho kvalitou. Ne, opravdu zde neukápne ani kapka krve. Kape tu vosk, škrtí se tu, vystrkují se tu umělé špičáky, ale po krvi tu není ani památky. Nechápejte mě špatně...já rozhodně nepreferuji horory s krví, mozky a vnitřnostmi, jen mám rád, když název souvisí s dějem. Takhle to připomíná (což zpětně nebude náhoda) pár Simpsonovských halloweenů.:) Proto to varování. Pro fandy tzv.slasherů, ruce pryč. (15.08.2018)