Jej telo

Nulová psychologie postav i režijní invence. Pouze autorsky neangažované sledování kuriózního životního příběhu. Jako kdybych si četl povrchní bulvární článek nebo koukal na průměrný televizní produkt. Ale vidět detail vaginální penetrace na velkém kino plátně, i když jenom na dvě vteřiny, zážitkově potěšilo a překvapilo odvahou tvůrců. (17.03.2024)

Další podivuhodný životní příběh převedený na plátno, který bych čekal, že bude o dost odvážnější. Andrea Absolonová je velmi úspěšnou skokankou do vody. Nicméně po vážném zranění přesedlá a začíná točit filmy pro dospělé. Její tělo asi mohlo být udernější nebo více šokující, ale místo jednoduchécho životopisného výčtu se debutující Natália Císařovská soustředí na osobní a psychickou stránku věci. Není to na škodu ovšem to by se muselo jít naplno tímto směrem a nezůstat někde na pomezí. Nejde se tolik do hloubky a přesto to bude pro většinové publikum asi už příliš. Takhle kompletně neuspokují ani jednu ze stran. Film díky tomu nejde až tolik na ruku a tím pádem se nejedná o žádný závažnější úspěch. (15.04.2024)

Hezky natočené, ale bohužel taky placaté jako kámen. Nevadí mi snaha pojmout životopis Andrey Absolonové trochu jinak, ale Natálie Cisařovská u svého celovečerního debutu nezvládla zužitkovat atraktivní téma a místo toho aby nám u Andrey ukázala její motivace a trochu víc otevřela téma psychiky (ztráta životní náplně, snu, srovnání profi sportu a porna atd), tak jde celou dobu na pochybnou jistotu a ukazuje nám Andreu, která skáče do vody i když jí to (asi) moc nebaví a pak když už skákat nemůže tak začne točit porno (u kterého taky po nějaké době vypadá celkem znuděně). Všechno se tu děje poměrně rychle a tak nějak automaticky a divák se nedozví o moc víc než v jednom odstavci na wikipedii. Je samozřejmě možné, že to byl celou dobu režisérčin záměr a šlo opravdu jen o "tělo" a nic víc, ale ani v tomhle směru to úplně nevychází a film se drží dost při zdi. Nemluvě o tom že vůbec nefunguje po stránce emocí, což je u filmu o ženě, která tvrdě dřela, přišla o svůj sen a nakonec - bez ohledu na porno - dopadla jak dopadla celkem problém...50% (07.03.2024)

Císařovská sa od začiatku sústredí na detailnejšie, ale aj väčšie, zábery Andreinho tela, až môžete nadobudnúť dojem, že sledujete artový film vyjadrujúci sa pomocou metafor, navyše ak tu máme rybičku v akváriu. Lenže neskôr sa od tohto prístupu upúšťa, záberov na rybičku v akváriu pribúda, motivácie nie sú príliš presvedčivé a konflikt stále nikde. Do rodiny sa navraciame až v roku 2000 po polovici stopáže a mňa by vážne zaujímalo, čo sa počas tých zopár rokov doma dialo, pretože asi by to bol zaujímavejší materiál na spracovanie než len chronologicky zobrazených zopár momentov z hrdinkinho života a strohé informácie o tom, že rodičia sa doma hádajú. Germani je síce skvelá, avšak väčšie prekreslenie všetkého vo filme by musel poskytnúť už scenár. (10.03.2024)

Na to, že se jedná o filmový debut Natálie Císařovské, dávám palec vysoko nahoru. Vedení filmu působí hodně vyzrále a velmi profesionálně. Samotný příběh je vyprávěn přes hlavní postavu Andreu, kterou hraje Natalie Germani a hraje Andreu tak, že i pár hodin po projekci si neumím představit, že by jí někdo zahrál lépe. A to nemyslím jen klasické hraní, které ostatně stejně jako celý film na mě působí věrohodně až dokumentaristicky, ale bohudík bez píčovin typu roztřesená kamera nebo zoomem na oční bělmo, atd. Líbily se mě v podání Natálie Germani i ty technické detaily typu "příprava na skok do vody" , záběry na práci nohou atd. U porna taky působily ty scény dost věrohodně, nemyslím, přímo šukačku, ale to všechno okolo. Ještě k těm hercům, tady jsou velmi kvalitní i vedlejší postavy, přestože mají hodně málo prostoru, umí být výrazný. Například Martin Finger jako táta je fantastickej (pokud Vás tento herec zaujme, doporučuji v Divadle Řeznické Falešnou notu). Rovněž ségra v podání Denisy Barešové je hodně kvalitně trefená a i Denisa mě potvrdila, že není jen kvalitní divadelní herečka, ale i filmová. Příběh A. Absolonový je ve svým celku hodně, hodně silnej a bohužel smutnej, možná škodá že nebyl víc "špinavej", jako to třeba točí v Polsku, ale OK. Jsem velmi rád, že naší kinematografii začal vát svěží vítr, přichází nový tvůrci, který mají větší ambice než jen udělat film s partou kamarádů, užít si to a upadnout v zapomění. Tady jsou ty ambice vyprávět příběh, dát emoce, udělat to vše pokud možno v co největší kvalitě jasný a já za to tleskám a moc tomu fandím. Po Bodu Obnovy, Úsvitu a teď Jejím těle začínám věřit, že i v ČR umíme stále točit kvalitní snímky. (07.11.2023)