Opus pána Hollanda

Můj počet hvězdiček není úplně objektivní. Je čistě sentimentální. K panu Hollandovi mám totiž zvláštní vztah. Je to jeden z prvních filmů, které jsem kdy viděla v kině. Učitelka hudební výchovy nás na něj vzala v rámci výuky hned několikrát. Tehdy jsme si pochopitelně mysleli, že se nás prostě chce na odpoledne zbavit – nebyli jsme zrovna třída géniů – dnes, kdy sama učím, si ale myslím, že jí možná ten film pomáhal překonat frustraci. Jistěže je to děsný kýč, citová ždímačka a nechutný doják (tenkrát jsem na konci plakala a teď jakbysmet), ale, milé děti, žáci a studenti, i vy, tupá, odporná, deprimovaná hovada, i ty, Jiříčku, tamhle vzadu, vaši učitelé prostě občas potřebují pohádku, kde dobro není po zásluze potrestáno, kde jejich úsilí má smysl i výsledek a kde pedagog žije šťastně až do smrti. (26.05.2014)

Konvenčný hollywoodsky film o človeku, ktorý proti klasickým americkým spoločenským konvenciám, respektíve predstavám o správnosti, bojoval. Opus pána Hollanda však dokáže presvedčiť o správnosti zvolenej formy, pretože Holland v podaní typologicky presne zvoleného Richarda Dreyfussa je uveriteľná postava. Samozrejme v mantineloch prístupného filmu, nejaké výraznejšie náznaky sexuálnej žiadostivosti k mladej študentke tu nezaznamenávame, ale vieme si predstaviť, čo by prežívala pri takom pokušení reálna postava. Lenže toto je životopis o obyčajnom človeku, ukazujúci nám, že práve takýto ľudia nám dokážu dať do života najviac a často krát to bývajú popri rodičoch aj učitelia. Je záhadou, prečo nebol do tejto vďačnej úlohy obsadený v tom čase veľmi v kurze Robin Williams, každopádne toto je Dreyfussov film a správnosť tohto rozhodnutia je myslím doložená aj vo fakte, že nikdy nepochybujeme o jeho veku v priebehu 30 rokov, herec sa s touto nástrahou vyrovnal dokonale. A nemá to až tak veľa spoločné s prácou maskérov, ako by sa zdalo. (06.12.2016)

Nie je vela filmov, ktore mi po pozreti utkveli v hlave aj na niekolko rokov a to som ich fakt nevidel casto a presne tento patri medzi ne. Vdaka MGM som si opät mohol pozriet po rokoch jeho reprizu a zazitok bol rovnaky, ak nie este silnejsi. Skvely vykon Richarda Dreyfussa udrzal film na vysokej latke, ale kedze cely film sa toci okolo hudby, vyucovania hudby v skole asi pocas 40-tich rokoch zivota a rodinnych problemov by mohla byt pre obycejneho divaka, nezasväteneho do hudby chvilami nudny. Ja som sa nenudil ani chvilku a tento film som si pozrel spolu s uzivatelkou Madison a bola rovnako nadsena ako ja... 24.08.2009 _________ Richard Dreyfuss - (Glenn Holland) +++ Glenne Headly - (Iris Holland) +++ Jay Thomas - (Bill Meister) +++ Olympia Dukakis - (Riaditelka Jacobsová) +++ William H. Macy - (Zástupca riaditelky Wolters) +++ Alicia Witt - (Mladá Gertrude Lang) +++ Terrence Howard - (Louis Russ) +++ Joanna Gleason - (Dospelá Gertrude) +++ (19.07.2007)

Krásný pedagogický patos. 1) Učitel učí netalentované žáky, kteří hodně chtějí. Osobně mám spíš zkušenost s talentovanými žáky, kteří nechtějí. Převažují ovšem ti třetí - bez talentu, kteří se učit v žádném případě nehodlají a jediné, co chtějí, je papír o absolvování. Moderní vzdělávací systém tuto skupinu uměle drží na školách a vytváří v těchto pseudostudentech pocit, že studují, protože každý den - každý týden - každý měsíc (nehodící se škrtni) přijdou do školní budovy._____ 2) Po první půlhodině jsem se rozmýšlel, zdali film dokoukat a viděl jsem to na dvě hvězdičky max. Po další půlhodině už jsem film sledoval se zájmem a začal jsem uvažovat o třetí hvězdě. Na konci jsem brečel jako želva při kladení vajec a méně než čtyři hvězdičky už nepadaly v úvahu._____ 3) Film ve snaze zdůraznit roli vlastní vůle a vedení učitele (kdo chce zapalovat, musí sám hořet) sám lže. Leccos lze přemoci pracovitostí a motivovaností, ale určitě ne nedostatek talentu (v hudbě). Kdo necítí rytmus, tomu nějaké hodiny navíc nepomohou. Kdo nemá hudební sluch, nezíská ho ani po opakovaných trénincích. Snažit se a bojovat - ano, ale i zde je třeba kritického myšlení (zvláště u pedagoga)._____ 4) Spoiler. Film končí působivou oslavnou tirádou na práci učitele. Look around you. There is not a life in this room that you have not touched, and each of us is a better person because of you. We are your symphony Mr. Holland. We are the melodies and notes of your opus. We are the music of your life. Nicméně o penězích na obnovu hudební výchovy nepadne v závěru snímku ani slovo. Společenské uznání dostává učitel, ale jeho práce nikoli. Velmi realistické..._____ 5) Zaujali mě 37letý režisér Stephen Herek, neslyšící herec Joseph Anderson (15letý Cole Holland), neslyšící herec a pedagog Anthony Natale (28letý Cole Holland) a samozřejmě 48letý Richard Dreyfuss (učitel Holland)._____ 6) Výstižný koment: Pohrobek***, vesper001*****, IdaHutt***. (22.09.2016)

Film je nevýrazný a zdlouhavý. Celkem bych ho bral jako reflexi kulturního úpadku západní společnosti v důsledku antikulturní revoluce, nebýt jedné fatální boty: Film je o hudbě a o učiteli hudby, který údajně svou prací vzdoruje buranství a popkultuře. Jenže čím? Hudbou napsanou Michaelem Kamenem, skladatelem, který formální vzdělání má, inspiraci ovšem nepobral, a tedy se chytře dal na psaní hudby, která vypadá jako "symfonická", leč svou hodnotou je na úrovni pop-music. --- Rozumíme si? Je to jako vzdát hold celoživotnímu bojovníku proti komunismu, a na jeho poctu mu zahrát Internacionálu. (28.07.2016)