Réžia:
Stephen HerekScenár:
Patrick Sheane DuncanKamera:
Oliver WoodHudba:
Michael KamenHrajú:
Richard Dreyfuss, Glenne Headly, Jay Thomas, Olympia Dukakis, William H. Macy, Alicia Witt, Terrence Howard, Jean Louisa Kelly, Joanna Gleason (viac)Obsahy(1)
Velký malý film o středoškolském učiteli hudby, jeho ambicích, kariéře a rodině. Glenn Holland (Richard Dreyfuss) je ambiciózní hudební skladatel a středoškolský učitel hudby, ale není to žádný světec. Touží po uznání a slávě a je cynický ke svému okolí. Když v roce 1964 poprvé přichází na střední školu, nemá o učení velký zájem. Je především skladatel, ale musí živit rodinu, a tak přijme místo učitele, protože si myslí, že to bude nenáročná práce. Místo toho se na něj sesypou hodiny obrovské dřiny při vzdělávání většinou nevděčných a zoufale podprůměrných studentů. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (74)
Na tieto filmy, ktoré sa točia okolo hudby, som (čoby povedzme, že "profesionálka") citlivá. Film môže byť sebekrajší, ale akonáhle v ňom učiteľ hovorí žiakom, že stačí hrať od srdca a ono to zrazu ide (hoci tri roky to nešlo), tak je to len klamstvo. Takže milí, žiaci, nie.. bohužiaľ nestačí hrať od srdca a nestačí, že hráte to, čo vás baví, nech to už v tých amerických filmoch vyzerá akokoľvek lákavo. To z vás samo o sebe dobrého hudobníka nespraví ;)) Ale fajn... film je pekný. ()
Skvělý Richard Dreyfuss a inteligentní scénář, jenom škoda, že je tak typicky americky přeslazený a předvídatelný. Pozor, spoiler: I ta katarze v závěru je tradičně pojatá jako velkolepá a dojemná show. Vše končí hlaholem hudby, nicméně jako by tento sentimentální jásot licoměrně zametl pod koberec to nejdůležitější: prachy na další hudební (výtvarnou aj.) výchovu se prostě nenajdou a dávat nebudou. A pokud se v této výchově nebude pokračovat, nebyla celoživotní učitelská práce pana Hollanda nakonec přece jenom marnou epizodou? ()
Vůbec jsem nečekal, že film o učiteli hudby by mě moh nějak zaujmout. Navíc stopáž 143 minut je docela ukrutná. Ale výsledek neni rozhodně vůbec špatnej. Richard Dreyfuss v roli učitele, kterej jde učit v podstatě z nouze, předvádí hodně dobrej výkon a já ho začínám mít pomalu docela v oblibě (i když dřív jsem ho moc rád neměl). Řek bych, že jeho výkon celej film dost pozvednul. Jinak mně se líbila hlavně první polovina filmu, která se odehrávala v 60. letech. Pak už tam bylo moc těch školních představení a u toho jsem se občas nudil. Ale celkově je to docela dobrej film, na kterej bych se klidně podíval znovu. 65% ()
Můj počet hvězdiček není úplně objektivní. Je čistě sentimentální. K panu Hollandovi mám totiž zvláštní vztah. Je to jeden z prvních filmů, které jsem kdy viděla v kině. Učitelka hudební výchovy nás na něj vzala v rámci výuky hned několikrát. Tehdy jsme si pochopitelně mysleli, že se nás prostě chce na odpoledne zbavit – nebyli jsme zrovna třída géniů – dnes, kdy sama učím, si ale myslím, že jí možná ten film pomáhal překonat frustraci. Jistěže je to děsný kýč, citová ždímačka a nechutný doják (tenkrát jsem na konci plakala a teď jakbysmet), ale, milé děti, žáci a studenti, i vy, tupá, odporná, deprimovaná hovada, i ty, Jiříčku, tamhle vzadu, vaši učitelé prostě občas potřebují pohádku, kde dobro není po zásluze potrestáno, kde jejich úsilí má smysl i výsledek a kde pedagog žije šťastně až do smrti. ()
Krásný pedagogický patos. 1) Učitel učí netalentované žáky, kteří hodně chtějí. Osobně mám spíš zkušenost s talentovanými žáky, kteří nechtějí. Převažují ovšem ti třetí - bez talentu, kteří se učit v žádném případě nehodlají a jediné, co chtějí, je papír o absolvování. Moderní vzdělávací systém tuto skupinu uměle drží na školách a vytváří v těchto pseudostudentech pocit, že studují, protože každý den - každý týden - každý měsíc (nehodící se škrtni) přijdou do školní budovy._____ 2) Po první půlhodině jsem se rozmýšlel, zdali film dokoukat a viděl jsem to na dvě hvězdičky max. Po další půlhodině už jsem film sledoval se zájmem a začal jsem uvažovat o třetí hvězdě. Na konci jsem brečel jako želva při kladení vajec a méně než čtyři hvězdičky už nepadaly v úvahu._____ 3) Film ve snaze zdůraznit roli vlastní vůle a vedení učitele (kdo chce zapalovat, musí sám hořet) sám lže. Leccos lze přemoci pracovitostí a motivovaností, ale určitě ne nedostatek talentu (v hudbě). Kdo necítí rytmus, tomu nějaké hodiny navíc nepomohou. Kdo nemá hudební sluch, nezíská ho ani po opakovaných trénincích. Snažit se a bojovat - ano, ale i zde je třeba kritického myšlení (zvláště u pedagoga)._____ 4) Spoiler. Film končí působivou oslavnou tirádou na práci učitele. Look around you. There is not a life in this room that you have not touched, and each of us is a better person because of you. We are your symphony Mr. Holland. We are the melodies and notes of your opus. We are the music of your life. Nicméně o penězích na obnovu hudební výchovy nepadne v závěru snímku ani slovo. Společenské uznání dostává učitel, ale jeho práce nikoli. Velmi realistické..._____ 5) Zaujali mě 37letý režisér Stephen Herek, neslyšící herec Joseph Anderson (15letý Cole Holland), neslyšící herec a pedagog Anthony Natale (28letý Cole Holland) a samozřejmě 48letý Richard Dreyfuss (učitel Holland)._____ 6) Výstižný koment: Pohrobek***, vesper001*****, IdaHutt***. ()
Galéria (11)
Fotka © Metro-Goldwyn-Mayer
Zaujímavosti (9)
- Každý, kdo hrál v příběhu hluchého, byl hluchý i ve skutečnosti. (Terva)
- Hollandův (Richard Dreyfuss) syn Cole (Anthony Natale) se ve filmu dočká vlastní písně příznačně nazvané "Cole's Song". Richard Dreyfuss byl znám svým obdivem k Johnnu Lennonovi a dirigent Michael Kamen mu udělal velkou radost, když k jeho kompozici pro film napsal text Julian Lennon (za přispění Justina Cleytona). Lennonův prvorozený syn pak skladbu sám nazpíval. (Epistemolog)
- V scéne s pochodovou kapelou z obdobia 60.rokov môžeme vidieť bubon značky Yamaha. Bubny tejto značky sa však v Spojených štátoch amerických objavili až v 80. rokoch. (GTS_PUNK)
Reklama