Padlé ženy

Na jak dlouho? A jakým právem? Bezvýchodnost situace si na vlastní kůži vyzkouší trojice „nemravných“ duší. Jedna se provinila jen pouhým flirtováním s chlapci z úctyhodné vzdálenosti, další udělala chybu tím, že se probůh nechala znásilnit od vlastního bratrance (výborná sekvence sledující tváře lidí beze slov s postupně jasným resumé), poslední zase porodila nemanželské dítě. V ústavu sv. Magdaleny ze sebe mají díky četným modlitbám a tvrdé práci v prádelně smýt skvrny hříchů, které „spáchaly“. Pocity bezpráví, zoufalství, nejistota o délce pobytu, fyzické tresty i pohrdlivé prohlížení nahých chovankyň chlípnými jeptiškami. Filmu výborně slouží neznámé herecké tváře, režisér sympatie projevuje pochopitelně mnohdy odevzdaným dívkám, z jeptišek se ale nesnaží dělat za každou cenu monstra – víc kritizuje společnost, která klidně vydá své děti do neznáma – nicméně když je příležitost trochu se pomstít (znemožnění duchovního), rád toho využije. Šokující je potom situace, kdy pro jednu z hlavních chovankyň přijde sourozenec a ona nechápe, že opustit tyhle chladné stěny je tak snadné.. Samotná projekce pak pro někoho slabší povahy snadná být nemusí, ale rozhodně stojí za to!! (29.03.2012)

Skvelo vystihnuté drsné prostredie magdalénskych "práčovní", ktoré slúžili ako kláštory pre "padlé ženy" - teda tie, ktoré boli kvôli rôznym prehreškom vykázané zo spoločnosti. Skôr ako kláštor to však pripomínalo väzenie, kde úlohu dozorcov zastávali kruté mníšky. Ľutujem každú jednu, ktorá sa sem dostala, pretože tá beznádej z budúcnosti tu bola dosť citeľná. Čo sa týka samotného príbehu, ktorý bol zameraný na trojicu "padlých žien" - čakal som od toho oveľa väčšiu drámu. Hlavne som dúfal, že psychológia postáv bude o dosť lepšie načrtnutá a aj emocionálnejšia. Takže týmto spôsobom to dosť uškodilo tomu dielu, ale inak dejová línia bola celkom schopná, hoci aj tam si viem predstaviť ešte lepšiu dramatizáciu. Najviac z celého filmu ma však zaujala odvážna Bernadette (Nora-Jane Noone) - ten jej pohľad bol miestami doslova hypnotický. (04.09.2013)

Tak tenhle irsko-britský film mě dostal tak, že mi ještě dlouho potom naskakovala husí kůže, když se mi znovu a znovu vybavovaly některé momenty a jeho atmosféra… Možná o to víc, že film byl natočen podle skutečných událostí. Katolické Irsko šedesátých let a klášterní polepšovna, či spíš něco jako pracovní koncentrák pro ženy, které (třeba ne vlastní vinou) nevyhověly dobové představě o čistotě a počestnosti. Zvrácený Islám – „hadra“. Tady ovšem v „príma křesťanském balení“ – speciální evropská verze úchylného pojetí morálky… Přiznám se, že jsem u něj místy i brečela a místy přepínala televizní kanály, když už to šlapání po lidské důstojnosti přesahovalo pro mne snesitelnou mez. Na druhou stranu jsem byla zase hrozně zvědavá, jak to všechno dopadne… Je to jeden z filmů, kde děj rozhodně není předvídatelný. Navíc se některé pasáže snažily krutou skutečnost natolik zjemnit a snad jenom naznačovat, že mi pár věcí docházelo vlastně až zpětně. Pointa celého filmu se podle mě docela shoduje s výsledky jednoho psychologického experimentu (kde skupina univerzitních studentů měla na pár dní "hrát" na odsouzené a bachaře - lidé s absolutní mocí po čase natolik zbrutálněli, že byl pokus předčasně ukončen)… (25.03.2009)

Žít jako žena v téhle době to potěš prdel. Neskutečný příběh žen, které nedělají nic jiného než perou a suší prádlo. V klášteře jsou z vyšších míst šikanovány, ponižovány a dokonce někdy i nuceny k prostituci. Silný příběh o boji se systémem vymytých mozků, jak já říkám o každém náboženství, který donutí každého k zamyšlení. (05.06.2015)

Peter Mullan sa nás pre dramaturgické potreby svojho filmu snaží presvedčiť, že Írsko 60tych rokov bolo plné šovinistických tupcov, berúcich ženy ako podradný dobytok a rodičov, ktorí sa dobrovoľne vzdávali svojich detí, ak tie spáchali nejaký spoločnosťou neakceptovateľný hriech. Ženy, ktoré boli obeťami, alebo spáchali takýto hriech, boli umiestnené do zariadení, ktorým vládli mníšky, zobrazené ako hororové monštrá bez štipky charakteru. Mullan takto nastavil svojmu filmu úzke mantinely, v ktorých ale dokonale operuje a strhne aj diváka, ktorý sa diví jednorozmernosti postáv a očividným logickým nedostatkom. Môžu zato herecké výkony a atmosféra miesta a času, v ktorom sa príbeh odohráva. Najväčším problémom filmu nie je jednorozmernosť záporných postáv, ale ich motivácia. Dozvedel som sa síce niečo o histórii Írska, ale informácie, podané v tomto filme, musím brať s určitou rezervou. (08.12.2012)