Monstrum

Čekal jsem, že na mě seriál udělá větší dojem. Překvapit a šokovat mě sice nemohl, protože příběh Jeffreyho Dahmera patří k těm nejznámějším, ale doufal jsem, že mě zaujme zpracováním, a to se právě nestalo. Což o to, celá záležitost měla velmi slušnou atmosféru, dojem mi ale trochu kazilo tempo a politika Netflixu, kterou jsem už okomentoval u jednotlivých epizod. Největším problémem se nakonec ukázal být počet epizod, kvůli kterému se příběh příliš natáhl a naředil. Nemůžu se zbavit pocitu, že by bohatě stačilo osm dílů s nahuštěnějším dějem k tomu, abych mohl být spokojenější a abych mohl hodnotit vyšší známkou. / Poučení: Méně je někdy více. Tohle často fakt platí. (25.10.2022)

Konečně jsem dokoukal nový desetidílný seriál o známém sériovém vrahovi Jeffrey Dahmerovi ztvárněného Evanem Petersem. Jedná se o skvělou záležitost. Autoři se rozhodli zmapovat jak celý život Dahmera, tak i příběhy některých jeho oběti a to jaký vliv měl Dahmer na svoje okolí, ať už běžné sousedy a nebo na svoje nejbližší. Díky tomu má tento seriál možnost komplexně zmapovat sériové vrahy a vše co s nimi souvisí. V jednom díle vidíme souvislosti s dětstvím, dopad toho všeho na rodiny obětí, rodiny vraha, sousedy, známé, prostě všechno zde je. Je to kvalitně a řemeslně precizně odvyprávěný příběh, má to užasné set designy, kostýmy, nasvícení, kameru, vizuál. Prostě celé je to neuvěřitelně vypiplané do posledních detailů. Peter Evans prakticky s rolí splyne a často zapomenete na to, že je za tou postavou herec, který ji hraje. Silný kredit si ale dle mě zaslouží fenomenální Richard Jenkins, který podává snad životní výkon, kolik emocí a jakou uvěřitelnost předává v jemných nuancích svého výkonu. Seriál se soustředí ale na jakousi dohru toho všeho, jak Dahmer straší a ovlivňuje životy i dávno poté, co je chycený. Tohle je pro spousty lidí slabší dohra seriálů, ale pro mě to bylo všechno zajímavé až dokonce, vlastně často i zajímavější než samotný pohled vraha, který jsme viděli v různých dílech zpracovaný xkrát. Proto se za mě jedná o nepochybně jednu z nejlepších věcí na téma sériových vrahů po boku Zodiaca, Sedm a Mindhuntera. Tvůrci vyvolali, jak neuvěřitelně sympatie a empatie k obětem a rodinám obětí, tak i empatie a pochopení k Dahmerovi, kterému z nějakého důvody i fandíte, aby se polepšil. Extrémně ale soucítíte s postavou otce, který je prostě bravůrně napsaný. Seriál vyvolal hodně konfliktních emocí a nutí i k zamyšlení, jaké jsem dlouho u tohoto tématu nezažil! 10/10 Miluju to! (02.10.2022)

Takéto nechutné pocity a zimomriavky po celom tele som snáď ešte pri seriály v živote nemal. Pomalá a hnusná prehliadka zvrátenej mysle človeka čo spravil veci z ktorých sa vám kľudne môže zdvíhať žalúdok. Na to sa poriadne pripravte. Intenzívny maratón zvrátenosti natočený ale tak geniálne že ajtak neviete odtrhnúť oči od obrazu. Herectvo Petersa a Jenkinsa bolo prvotriedne. Oni sa na svoje postavy premenili a ani na chvíľu som si neuvedomil že sledujem len hercov. Príbeh Jeffreyho Dahmera je jednoznačne najkomplexnejšie spracovanie aké som o reálnych vrahoch kedy videl a s prehľadom sa v mojich očiach zaradilo medzi Seven alebo Mindhunter keď ide o atmosféru. Už len zvolená štruktúra rozprávania dokázala vytvoriť taký obraz o pozadí všetkého čo sa dialo že som miestami fakt nedýchal. Na to sa pri masových vrahoch často zabúda a zameriava sa hlavne na vraždy. Tu nie. Tu sa ide inak. Vo veľkom a do hĺbky. 10/10 (20.10.2022)

Seriál Monstrum: Příběh Jeffreyho Dahmera klame názvom. Nesnaží sa totiž zobraziť monštrum, snaží sa zachytiť kto bol Jeffrey Dahmer a hlavne prečo bol aký bol. Seriál z neho nerobí beštiu, ktorá by proste len zabíjala a zabíjala, ale ukazuje že mal v sebe pochybnosti, veľa životných sklamaní, chcel aby mu niekto pomohol...A až súhra toho čo mal vrodené, prístupu okolia, a doby v ktorej žil mu umožnila/donútila/poskytla priestor na vražedný prerod. Ako je príbeh odprezentovaný a hlavne herecky zvládnutý by som prirovnal k dojmom zo seriálu Černobyl. Tak nejako všeobecne známe odprezentovať pútavo a dostať do diváka všetky potrebné informácie. Bohužiaľ tu Netflix urobil niečo, čo dojem veľmi rozriedilo. Posledné 4 diely sú vlastne úplne samostatný seriál. Netflix ukazuje, prečo si vybral zo všetkých vrahov práve Dahmera. Zabíjal čerňochov, gayov a bol tam aj hluchonemý. Netflix z druhej polovice seriálu tak mohol urobiť kritiku spoločnosti, ukazovať prstom na hriechy minulosti, ktoré pretrvávajú dodnes. Tie posledné 4 diely, čo sa udalostí týkajúcich sa priamo Dahmera, sa mohli vojsť do potitulkových scén 6 dielu. Dahmer časť 4*, agitačný prívesok 1-2*. (16.10.2022)

Příběh Jeffreyho Dahmera jsem vždy vnímal jaksi osobně.. Jako tragický příběh citlivé a vnímavé lidské bytosti, která se z jakýchsi nejasných příčin svezla po klesající spirále až do nejtemnějších bažin existence, kde se zakázané fantasie, realita a noční můry kolektivního nevědomí společnosti setkaly v jednom neudržitelném a pro drtivou většinu lidí nepředstavitelném, mikrosvětě. Dahmer byl jedinečný, protože nebyl psychopat (alespoň ne podle klasických diagnostických nástrojů) a jeho případ otevírá mnoho nepříjemných otázek o temnotě v každém z nás.. Téhle sérii se dá vytknout mnohé. Od jakéhosi pokrytectví kdy tvůrci (i skrze scénář) proklamují, že nechtějí Dahmera povyšovat na popkulturní ikonu, přitom se Netflix dlouhodobě veze právě na vlně popularity fenoménu sériových vrahů. Přes ne úplně jasnou strukturu vyprávění (ty nahodilé skoky v čase působily spíše jako hra na efekt, než jako něco co by bylo důležité pro dějový oblouk). Až po ne úplně přesvědčivé roubování rasových motivů do příběhu. Navzdory těmto neduhům se ale seriálu podařilo nejen vystavět důstojný pomník obětem (minimálně z takové té přiblblé, akademicko-korektní perspektivy) a představit tento příběh jako vrstevnatou socio-psychologickou mozaiku, ale i (možná neúmyslně, nebo jen nepřiznaně) vykreslit Jeffreyho jako jednu z obětí sebe samého. Jako tragicky romantického antihrdinu, který se, ke svému zděšení, stal vším o čem tajně snil.. Úžasné jsou snad všechny dialogy Dahmera s otcem (který byl podle všeho v reálu komplikovanější osobou než seriál naznačuje). Peters hraje tak, že se z toho jednomu tají dech (ikdyž si nejsem úplně jistý jak se jeho interpretace kryje s reálným vystupováním J.D.). Cave-Ellisovský soundtrack doplněný hitovkou Please dont go, krásně tvoří náladu i atmosféru. Kombinace spíše krotkého vizuálu a explicitních zvuků je nápaditá a funguje překvapivě dobře. (28.09.2022)