Monstrum - Příběh Jeffreyho Dahmera

Námět skvělý, obsazení také ale provedení podle mého trochu pokulhává. Téma mě opravdu zajímalo a vysoké hodnocení mě přesvědčilo abych se na tuto sérii podívala. Pravděpodobně jsem díky tomu měla moc velká očekávání, která ale nebyla naplněna. Zhruba do poloviny série jsem se ke každému jednomu dílu musela přemlouvat. Vůbec mě to nechytilo  a nebýt mé zásady, že se snažím vše dokoukat, tak bych to hned po druhém dílu vypnula a vykašlala se na to. Ale od 6 dílu se to docela pěkně rozjelo a konečně se divák dozvěděl o něco více informaci týkajících se samotného Dahmera a jeho motivů. Nicméně znovu už se na to asi nepodívám a mezi nadšené fanoušky se také nezařadím. (12.12.2022)

Co na TOHLE napsat… fantastické s ohledem na autenticitu. Prakticky hned první epizoda popisuje události z 22. července 1991. Tedy člověk nemá pocit, že je co ještě moc vyprávět (vykecali vše hned na začátku). Už druhá epizoda, ale vše o čem bude zbytek vyjasní. Bude se poskakovat v čase. Dahmerovo dětství, první projevy úchyláren a pak si jako bonus střihneme dva kousky z května 1991. No vzhledem k tomu, že jich bylo celkem okolo 17ti, “zábavy” je na každou epizodu i po zbytek řady ještě dost (viz u jednotlivých epizod). Co mě jen překvapuje je ta perverzní fascinace explicitní prezentací “čtyřprocentní sexuality”, ale celkem drsné detaily (viz wiki) s tím související (“krvácení z konečníku”, “nahý na ulici”, atd.) se cudně zahlazují, ignorují a mírní. Prostě být homo je na NETFLIXu in, ale rozpíchaná řiť už ne… Každopádně dát si tohle jednu až dvě epizody se dá (jako hodina dějepisu zajímavé), ale dívat se bez mála DESET hodin na “umělecké zpracování” jeho duševní nemoci, to fakt ne. Obzvlášť když minimálně polovina stopáže je nastavování kaše a vycpávková nuda (poslední tři epizody šly prostříhat na 20 minut). Pozn.: To, že Peters (36 let) hraje někoho komu je 32 jestě OK. Ale že hraje i 17ti letého, je vážně debilita. (10.05.2023)

Nejprve ho doma dostatečně psychicky vyždímal, aby si pak třeba na části jeho těla pošmáknul k večeři. Než policejní hlídku upoutá velký umělohmotný barel a hlavně silný mrtvolný zápach, který se line z jeho bytu (prý mu lekly rybičky), svede v něm mladý černoch boj o holý život. Sice napáchá hned několik chyb, ale uteče... Celé je to detailní, depresivní a děsivé pomalé. A to je teprve začátek. Média mají žně, ale my se dle očekávání vracíme na úplný začátek. Léta páně 1966 a malý Jeffrey Dahmer je častým svědkem rodičovských hádek. Matka silná neurotička, otec často nebýval doma, přesto se Jeffovi snažil věnovat. Ten byl melancholickým samotářem, kterého s postupem let víc a víc fascinovala mrtvá zvířata. Sbíral je u silnic, kde každou chvíli našel nějaké přejeté. Doma na nich různě experimentoval, pohled na vnitřnosti pro něj byl zdrojem vzrušení. Když se TO stalo poprvé a případně zopakovalo, Jeffrey to o sobě věděl, hledal stabilitu, snažil se s tím pracovat a potlačovat to, ale okolí ho v tom jaksi „nechalo“. Přesto tvůrci opakovaně vytvářejí prostor pro záblesky empatie. Řada neúspěšných pokusů (vystřízlivět, dostudovat, zkusit to v armádě) i série špatných rozhodnutí pokračují. Líbí se mi i pečlivé sociální a dobové zakotvení příběhu. Stejně jako linie policejní necitlivosti, která se opakovaně vrací na scénu. Komunita cítí, že ji roky nikdo nevyslyšel (sousedka Glenda by mohla vyprávět). Zároveň se mi zamlouvalo, že se tvůrci po čase rozhodli obrátit perspektivu, odsunout Jeffa na čas na vedlejší kolej a zaměřit se na jizvy v okolí. Co zanechal na své rodině, na rodinách obětí, na sousedech. I když jakmile Jeffreyho vyvedou v poutech, psychologická sonda do života několika lidí „poté“ je už poměrně zdlouhavá. Evan Peters byl u mě prozatím hlavně vyšetřovatel Colin, který v Mare of Easttown kryl záda Kate Winslet. Tentokrát se dá očekávat, že za jeho výkon padnou nějaké ty nominace. (14.11.2022)

Bylo to pěkný, ale tento člověk si nezaslouží takovéto hodnocení. Co se týče zpracování tak v pohodě, dobře se na to koukalo, ale za mě to nemělo na atmosféru jako seriál HAD. Chápu, že mnoho násilných scén nebylo možno přidat a bylo vystřiženo, ale na druhou stranu přesně proto tyto filmy vznikají, abychom si připomněli hrůzy, oběti a nechutenství, které provází osobu, která toto způsobila. (11.12.2022)

Na moje prekvapenie bol Dahmer v seriáli vykreslený na nerozpoznanie od skutočnosti. Nielen jeho osoba, ale aj okolie rodiny, susedia či jednotlivé obete a spôsoby vrážd odpovedali realite. Aj keď Evana Petersa nemám príliš v láske, musím povedať, že ako Dahmer predviedol fantastický výkon. Tempo epizód je relatívne pomalé, čo môže niektorým divákom prekážať. Aj mne samému trvalo dlhšie, kým som sa prehrýzol všetkými časťami. Väčšinu z nich môžem ohodnotiť nadpriemerne, našli sa však aj časti (najmä 7., 8. a 9. epizóda, za highlight naopak považujem geniálnu 6. časť), ktoré mi prišli nadbytočné a rozoberali detaily, ktoré by sa skôr hodili do dokumentu. Aj preto zostávam na slušných štyroch hviezdach, na plný počet to nebolo, ale fanúšikom true crime ho môžem aj tak odporučiť. (07.01.2023)