Backbeat
Backbeat
Backbeat
Réžia:
Iain SoftleyScenár:
Michael ThomasKamera:
Ian WilsonHudba:
Don WasHrajú:
Stephen Dorff, Sheryl Lee, Ian Hart, Gary Bakewell, Jennifer Ehle, Scot Williams, Kai Wiesinger, Chris O'Neill, James Doherty, Galit Hershkovitz (viac)Obsahy(1)
Svět popmusic byl pro filmaře odjakživa lákadlem; je vlastně kupodivu, že slavní Beatles se stali v této oblasti středem pozornosti až nyní. Třicet let po legendární show Eda Sullivana, díky níž proslulá britská skupina dobyla Spojené státy, byl natočen snímek Backbeat, zabývající se začátky Beatles (1960-62). Zakládajících členů kapely bylo pět: vedle Johna Lennona, Paula McCartneyho a George Harrisona s Beatles hráli bubeník Pete Best a Lennonův kamarád z malířské školy, baskytarista Stuart Sutcliffe. Hamburské turné, jež začínající skupině sjednal Allan Williams od srpna 1960, znamenalo zásadní obrat v historii dosud neznámé kapely. Dnes legendární účinkování v klubu Kaiserkeller stmelilo hudební styl Beatles, přestože tehdy hráli většinou převzaté rockové skladby. Vliv na mladé Brity měla hamburská módní fotografka Astrid Kirchherrová, kterou na ně upozornil její přítel Klaus Voorman; oba mladí Němci přivedli do klubu své existenciálně laděné intelektuálské přátele. Astrid je autorkou fotografií, jež dodnes patří k vůbec nejlepším svědectvím o Beatles; ovlivnila také vizuální podobu skupiny pro příští roky (je např. "autorkou" jejich účesů).
Film režiséra Iaina Softleyho se pokouší zmapovat hamburskou epizodu Beatles v souladu se známými fakty. Hlavní osou vyprávění je trojúhelník Lennon-Kirchherrová-Sutcliffe. Důvodem Stuova postupného odcizování kolegům bylo přátelství s Astrid i konflikty ne zcela disponovaného hudebníka s přáteli. Zakládající člen skupiny, prudce stoupající k popularitě, zvolil raději malířskou kariéru. Vytvořil několik pozoruhodných obrazů, ale v dubnu 1962 náhle zemřel na krvácení do mozku. Vedle snahy postihnout atmosféru vzrůstající beatlemánie, jež na počátku 60. let zachvátila svět, se autoři filmu spolehli na postižení napětí mezi třemi hlavními aktéry; ostatní členové slavné skupiny jsou odsouzeni do rolí pouhých přihrávačů. Ve filmu se naznačuje i Lennonova tajná slabost pro půvabnou fotografku a citové vazby ke Stuovi. Na rozdíl od pouze krásné Sheryl Leeové (Astrid) a od konvenčně "rozhněvaného" Stua v podání Stephena Dorffa je právě ambiciózní sršatý John v zajímavé, byť poněkud sporné interpretaci Iana Harta motorem příběhu. V očividné snaze postihnout tep doby vycházejí tvůrci filmů z poněkud uměle evokované atmosféry pop-artu, z fotografií Kirchherrové a částečně i z filmu Richarda Lestera Perný den. Ve filmu nezazní ani jedna píseň Beatles. Hrají se zde jen písničky jiných autorů, jež měla skupina tehdy na repertoáru. Pro snímek je natočila skupina The Backbeat Band. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (42)
Tento snímok by sa mal volať Príbeh Stuarta Suitcliffa, lebo praktický celý film je o ňom. Doposiaľ som poznal iba štyroch členov Beatles - Johna, Paula, Ringa a Georga a o Stuartovi či Petemu som ešte nepočul, no už teraz viem, že názov skupiny vymyslel sam Stuart. ()
Má to takové to "čiaro", takže i když je to vlastně spíš průměrný "tv" film, dokázalo si mě to omotat. Vztahy Beatles "před slávou", turné v Hamburku, Sutcliffe - Lennon, Astrid, parádní muzika. Btw Dorff byl megatalent. Kde si to tak posral? 7.5/10 ()
Zajímavý pohled do začátků legendární kapely The Beatles. Výsledný film se mi velmi líbil. ()
Točit film o Beatles by měl někdo, kdo k nim má vztah. Tohle bylo studený jak psí čumák. ()
V titulcích filmu uvedeno: rok výroby 1993. ()
Čekal jsem film o hudební skupině dyslektických entomologů v Hamburku a dostal jsem film, který je především, co si budeme říkat, o babyface Stu Sutcliffovi (druhá půlka určitě). To mi ale nevadí, i tak se díky skvělému castingu (Gary Bakewell jako McCarney!) a našláplému rokenrolu člověk slušně baví. Když se k tomu přídá pár vtipných momentů ("Vím přesně, co řekne John.") a neodolatelný scouse hochů od řeky Mersey (na dabing zapomeňte), vychází to na slušné čtyři hvězdy. ()
Tak hoši,polknem pár Preludinů a jdem zase preludovat. ()
Sympatická snímka popisujúca začiatky slávnych Chrobákov. Dostala sa ku mne číro čírou náhodou, ale neľutujem to. ()
Příběh se soustředí především na postupný vývoj vztahů mezi nerozlučnými přáteli Lennonem a Sutcliffem, které postupně erodují pod vlivem milostného vzplanutí Sutcliffa k fotografce Astrid Kirchherrové, což nakonec vede k jeho odchodu z Beatles. Je to vlastně především jeho příběh, který je skutečnou osou filmu, a hamburská éra startovního vzestupu Beatles ke světové slávě je tu spíše jen jakýmsi doprovodným motivem, byť velmi silným a podstatným. Právě proto ale film nepůsobí jen jako oslava počátků skupiny, ale je skutečným filmovým příběhem, kde faktické reálie, ať už jakkoliv přizpůsobené potřebnému výslednému obrazu, nejsou jen prázdnou ilustrací, ale podtrhují a posilují umělecké vyznění snímku. Film má tak všechno, co potřebuje mít, nic nepřebývá a nic ani nechybí. Skvělá práce tvůrčího týmu a skvělý divácký zážitek, který zanechává stopu. ()
80%. Ale neberte mě vážně, já totiž miluji naprosto nekriticky Beatles. Takže jsem si to užil jako koníčkář. ()
Film jsem viděl v Corku v Irsku v roce jeho premiéry. Zachycuje období slavné kapely, o němž mnoho Britů (i Irů, jak jsem mohl zjistit), až tolik nevědělo. A pokud nesledovali dokumenty, jež v té době o Beatles vznikaly, tak se o nich touto formou dozvěděli opravdu něco nového ()
Zajímavé téma netradičním pohledem. ()
Výborne natočený hudobný dokument plný chytľavých piesní. Žiaľ snaha vytvoriť napätie trojuholníkom Lenon-Stue-Astrid nie je dotiahnutá a vyznieva odfláknuto. 70% ()
Historii The Beatles znám poměrně dobře a tenhle film je velmi výstižný, aniž přitom sklouzává k pseudodokumentu - zůstává dramatem. Jen pozor - není primárně o The Beatles, nábrž o malíři Stuartu Sutcliffovi, který mimo jiné hrál jeden čas (ne moc dobře) v téhle kapele na basu. ()
Výborný film o hamburské štaci nejlepší kapely všech dob, zaměřený zejména na vztah mezi "basákem" Sutcliffem a fotografkou Astrid Kirchherrovou, kterou okouzlujícím způsobem ztvárnila nádherná Sheryl Lee. ()
Jednym slovom sklamanie... Bokial by S.Sutclife a P.Best hrali, tak ako vo filme, asi by ich neskor nikto z kapely nevyhadzoval... Bustrovane gitarove solo....v 60-tych...to urcite... A "Laura Palmerova" ako nemecka fotografka.... no, nepresvedcil ma tento film... ()
Povinnost pro fanoušky The Beatles. Nahlédnutí do doby, kdy nebyli slavní, bylo jich pět a byli ještě bez Ringa (ten se sice ve filmu objeví, ale opravdu pouze krátce), to vše na pozadí lovestory původního basáka Sutcliffe a němky Astrid Kirchherr a jejich vztahu s ostatními Beatles, převážně Lennona. Navíc herci jsou svým předlohám vizuálně velice podobní i v obličeji, co víc si tedy přát? ()
Poměrně málo známá část historie Beatles. Hezky ukázané drsné prostředí anglických a hamburgských klubů. Ian Hart mluví skoro jako John Lennon, Gary Bakewell vypadá a pohybuje se skoro přesně, jako Paul McCartney. Dobrou práci odvedla skupina Backbeat Band, která byla za účelem soundtracku sestavena ze známých muzikantů, jako je Dave Grohl, nebo Greg Dulli. Viz http://www.allmusic.com/artist/backbeat-band-mn0001277930/biography. Protože jsem sám kytarista, sledoval jsem na co ve filmu hrají a dospěl jsem k názoru, že měli asi kytary vyrobené na zakázku pro film. Kytary měly poměrně podobné barvy a provedení, i když napodobovaly u Johna Rickenbackera a u George Gretsch, ostatní jsem nepoznal. Možná mohli u George použít československou Futuramu, na kterou v té době taky hrál, má s ní i fotky....Ale k filmu: hezky se mi na něj dívalo, něco jsem se dozvěděl a poslechl slušnou hudbu. Lepší průměr. ()
Výborně podaná atmosféra, skvělá muzika, dobře podané životní zrání mladých, silně talentovaných umělců. Důrazem na detail i zobrazení emocí je film srovnatelný s Bohemian Rapsody (byť pokrývá nesrovnatelně kratší období. Nevím, na kolik dokázal scénář podchytit myšlenky, které se v té době honily v hlavách Johna a Stuarta (oba v době natáčení dávno po smrti), ale to je vlastně jedno, že měli oba bohatý vnitřní život, překypovali aktivitou a ambicemi a teprve se učili ovládat své emoce, je nesporné. A jestli vztah mezi nimi měl přesně takovou podobu nebo hloubku se už nikdy s jistotou nedozvíme. Od doložených faktů (Sutcliffe odešel a McCartney převzal basovku, deportace kvůli neplnoletosti Harrisona atd.) se dokument neodchyluje. Zaujalo mne, že při nahrávání My Bonnie s Tony Sheridanem nepadlo zpěvákovo jméno. A slovní britskoněmecké špičkování (15 let po válce) mi přišlo věrohodné, něco takového bych od Lennona čekal. ()
Obyč. ()